Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Děti a mateřství

Uherskohradišťská nemocnice získala status perinatologického centra

  • 10 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

“Neonatální medicína za poslední roky velmi pokročila. V naší porodnici se díky erudovanému a specializovanému personálu a přístrojovému vybavení dokážeme postarat o novorozence, kteří se rozhodnou přijít na svět dřív. Jsem moc ráda, že se naše nemocnice zařadila mezi 14 specializovaných center v České republice,” uvedla primářka dětského oddělení Irena Baroňová.

 

V porodnici se ročně narodí více než 1600 dětí, z toho zhruba 70 z nich má po porodu problémy s adaptací a vyžaduje specializovanou péči. “Maminky, které mají v době těhotenství potíže a hrozí jim předčasný porod, jsou pravidelně monitorovány. Díky perinatologickému centru bude jim i jejich nedonošeným miminkům poskytnuta v naší porodnici adekvátní odborná péče. Předejde se tak i nepříjemným zkušenostem z minulosti, kdy byli nedonošení novorozenci kvůli naplněné kapacitě ve zlínské porodnici převáženi do vzdálených specializovaných pracovišť,” uvedla primářka porodnicko gynekologického oddělení Soňa Pánková.

 

Nemocnice chystá přístavbu a rozšíření porodnicko gynekologického oddělení. “Navýší se tak kapacita oddělení, komfort pro pacientky, rodičky i novorozence, zlepší se také zázemí pro personál. Stavební práce budou zahájeny v průběhu roku 2023,” uvedla mluvčí.

 

Prevence a léčba

Léčba pacientů s melanomem stojí ročně stamiliony korun, nádorům jde…

  • 10 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

Náklady na léčbu melanomu podle přednosty Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera stále rostou. V roce 2015 se léčilo 14.800 klientů největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za necelých 258 milionů korun. Za šest let pak pacientů přibylo o méně než 550, náklady ale vzrostly na 537 milionů Kč, což je více než dvojnásobek. Dokonce třikrát vyšší je částka za stejné období u druhé největší Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

 

Lékaři přitom upozorňují, že při správné prevenci je možné se vzniku rakoviny kůže úplně vyhnout. Při pobytu na slunci je podle Arenbergera používat opalovací krém s UV faktorem, důležité jsou také preventivní prohlídky u lékaře dermatologa, který může i odstranit kožní znaménka. U tří čtvrtin pacientů je vyříznutí znaménka dostatečnou léčbou. U 13 procent pacientů je ale rakovina odhalená v pozdním stadiu, které je špatně léčitelné.

 

Každý rok je odhaleno kolem 3500 nových případů a 400 lidí nemoci podlehne. V roce 2020, v prvním roce epidemie covidu-19, poklesl počet preventivních vyšetření o čtvrtinu. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že bylo odhaleno o 400 nových nádorů méně než v předcovidovém roce 2019.

 

Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny menší pojišťovny kromě VZP, už v roce 2021 počty znovu začaly růst. V roce 2019 se nechalo vyšetřit 24.000 z 4,7 milionu klientů těchto šesti pojišťoven, předloni 23.500 a loni přes 27.500. Prevence melanomu tak pojišťovny sdružené ve svazu stála více než 41 milionů korun.

 

“Vyšetření kožních znamének dermatoskopem a následná histologie je buď zcela hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, pokud byl pacient odeslán lékařem s podezřelým nálezem na kůži, nebo je lze absolvovat i preventivně jako samoplátce,” uvedl v tiskové zprávě svazu jeho výkonný ředitel Martin Balada. Samoplátcům pak pojišťovny vyšetření platí na žádost zpětně z fondu prevence.

 

Příznakem rakoviny kůže je vznik nových nebo změna stávajících mateřských znamének. Rizikem je i spálení kůže při opalování, například opakované spálení v dětském věku se může projevit až v dospělosti.

 

V pondělí 16. května a v úterý 17. května se do centra Prahy opět vrátí preventivní akce Stan proti melanomu, kam mohou lidé přijít na vyšetření bez objednání. O týden později 23. května bude stan v Brně a 24. května v Ostravě. Lidé se budou moci od 2. května také zaregistrovat do dermatologických ambulancí na vyšetření 25. května při Evropském dni melanomu.

 

České zdravotnictví

ČT: Rodina chlapce, který je po operaci mandlí v kómatu, má…

  • 9 května, 2022
  • by andrlovak1

Rodina se domáhá odškodnění 22 milionů korun již několik let. Společnost Nemocnice Pardubického kraje jí původně nabízela 15,5 milionu korun, později částku ještě o něco zvýšila, definitivní dohoda ale stále nebyla uzavřena. Zatím rodině nemocnice zaplatila šest milionů korun jako zálohu.

 

Případ se stal v květnu 2017, kdy tehdy osmiletý chlapec podstoupil operaci mandlí. Čtyři dny poté začal na lůžkové části dětského oddělení masivně krvácet z operační rány. Sestry a lékařka jej nechaly s matkou odejít na ORL ambulanci a snažily se přivolat odbornou pomoc, což trvalo dlouhé minuty. Kvůli krvácení do úst dítě zřejmě vdechlo krev a dusilo se, což způsobilo těžké poškození mozku. Od té doby je v takzvaném bdělém kómatu.

 

V dubnu pardubický soud uložil lékařce a zdravotní sestře podmíněné tresty. Další sestru zprostil obžaloby. Podobně zprostil obžaloby i společnost Nemocnice Pardubického kraje jako právnickou osobu. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se proti části výroku odvolal, někteří obhájci si ponechali lhůtu na odvolání.

 

Prevence a léčba

V době epidemie covidu klesl počet pacientů s rakovinou, VZP…

  • 9 května, 2022
  • by andrlovak1

Počet takzvaných screeningových prohlídek, tedy plošného vyšetřování určité skupiny zdravých lidí, například v konkrétní věkové skupině, v době pandemie poklesl o 227.000. Pravidelně se takto lidé vyšetřují kvůli rakovině prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny je zvou na vyšetření i dopisem.

 

“Těchto 227.000 prohlídek, které se neuskutečnily, může znamenat velmi vážný problém. Včasný záchyt nemoci je pro efekt léčby klíčový. Je tedy otázka, kolik nádorů jsme kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili,” popsal ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

 

S rakovinou se v posledních letech léčí více než 300.000 klientů VZP. Loni na jejich léčbu pojišťovny vynaložila 16,8 miliardy korun. Nejčastěji jde o nádory kůže (67.000 pacientů), prsu (55.000) a mužských pohlavních orgánů (49.000).

 

V letech před epidemií počet celkem léčených pacientů setrvale rostl, mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 16.000 lidí. “Lze předpokládat, že se na tomto faktu podepsala na jedné straně oslabená imunita pacientů, a tedy vyšší úmrtnost na covid-19, na straně druhé také nižší návštěvnost preventivních prohlídek. Tedy bylo méně záchytů lidí, kteří o svém onemocnění zkrátka ještě nevědí,” doplnil.

 

Pojišťovna tak podle náměstka Ivana Duškova chystá kromě pokračujícího zasílání dopisů pacientům, kteří na preventivní prohlídky nechodí, také mediální kampaň. Začít by měla v polovině května a stát bude desítky milionů korun.

 

Náklady investované do prevence se ale podle odborníků vyplatí. Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová uvedla, že léčba jednoho pacienta stojí často řádově i miliony korun. Například náklady pojišťovny na moderní biologickou léčbu nádorů vzrostly za posledních pět let o více než dvě miliardy, loni byly 5,8 miliardy korun.

 

Většina nádorů se dá mnohem lépe léčit, pokud se na ně přijde včas. U některých druhů rakoviny je šance na úplné uzdravení v takovém případě i vyšší než 90 procent. Screeningové prohlídky u lidí, kteří zatím nemají žádné potíže, jsou proto důležitým nástrojem prevence.

 

“VZP rozesílá svým klientům měsíčně zhruba 80.000 pozvánek na preventivní prohlídku v jednom ze screeningových programů, na nějž mají nárok. Naším cílem je, aby forma i obsah těchto pozvánek byly dostatečně mobilizující a přiměly adresáta se na prohlídku skutečně objednat,” doplnil náměstek Duškov. Každý rok přijde dopis od pojišťovny s pozvánkou k vyšetření zhruba milionu lidí.

 

Na vyšetření, které má odhalit rakovinu prsu, jsou ženy ve screeningovém programu zvané od 45 let. Screening rakoviny děložního hrdla je součástí každoroční gynekologické prohlídky, ženy ve věku 35 až 45 let jsou navíc vyšetřovány i na nákazu HPV virem, která tento druh rakoviny často předchází.

 

Oběma pohlavím jsou určená vyšetření, která mají odhalit rakovinu tlustého střeva či konečníku, na které každý rok v ČR umírá kolem 3500 mužů a žen. Od 50 let mohou lidé podstoupit vyšetření na skryté krvácení ve stolici nebo kolonoskopii, při níž lékař prohlíží přímo sliznici střeva.

 

Nově od letošního roku plicní lékaři také preventivně vyšetřují dlouhodobé aktivní či dřívější kuřáky nad 55 let kvůli riziku rakoviny plic. Pacienti pravidelně podstupují CT vyšetření plic. Ročně tato nemoc zabije více než 6500 lidí.

 

Vývoj počtu onkologických pacientů (klientů VZP) v letech 2017 až 2021:

RokPočet pacientůMeziroční změna
2017309.901
2018314.159+ 4258 (+ 1,4 %)
2019317.544+ 3385 (+ 1,1 %)
2020301.078– 16.466 (- 5,2 %)
2021302.510– 1432 (- 0,5 %)

zdroj: VZP

 

České zdravotnictví

Nemocnice v Havířově má dekontaminační jednotku na nebezpečný odpad

  • 5 května, 2022
  • by andrlovak1

Nová francouzská technologie je testována a schválená Státním zdravotním ústavem. Podle Baránka byl právě povolovací proces velmi složitý a trval zhruba rok. Náměstek uvedl, že obdobnou dekontaminační jednotku využívá zdravotnické zařízení jako první v republice, nyní se chystá její zprovoznění i v dalších krajské nemocnici ve Frýdku-Místku. “Každá nemocnice produkuje poměrně velké množství nebezpečného odpadu, který se likviduje spalováním ve spalovně nebezpečného odpadu, když ale projde tímto procesem, tak se už nemusí spalovat jako nebezpečný a nemusí se s ním zacházet jako s nebezpečným odpadem. Může se využít dále například pro energetické účely jako palivo,” vysvětlil Baránek. Dodal, že nebezpečný odpad navíc musí být z nemocnice do určitého času odvezen a následně spálen. “V pondělí, středu a pátek se tak od nás veškerý tento odpad odváží do spalovny. Tím, že proběhne tento proces, tak už to nebude muset být třikrát týdně, ale zatím nám to vychází na zhruba jednou za tři týdny,” doplnil Baránek.

 

Dekontaminační jednotka pracuje v kombinaci mikrovlnného záření a mechanické úpravy odpadu v jednom uzavřeném zařízení, do kterého se vkládá vytříděný odpad, který se nejprve zpracovává rotačními noži, které dosahují až 1500 otáček za minutu. Rozmělnění trvá zhruba pět až sedm minut. Díky vysokofrekvenčnímu mikrovlnnému generátoru je odpad následně vystaven teplotě až 110 stupňů Celsia, a to přibližně po dobu 20 minut. Celý cyklus tak zabere necelou půl hodinu. Proces je počítačově monitorován. Nemocnice předpokládá, že by při této likvidaci odpadu mohla snížit náklady dosavadní náklady o 1,5 až dva miliony korun ročně, tedy přibližně o 70 procent. Nemocnice ročně vyprodukuje téměř 200 tun nebezpečného odpadu.

 

Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly 8,2 milionu korun. Havířovská nemocnice na zařízení získala pět milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje, další 3,2 milionu korun poskytl nemocnici Moravskoslezský kraj, který je jejím zřizovatelem. “Nemocnice denně produkuje obrovské množství nebezpečného odpadu, díky této technologii se jeho objem zmenší na pětinu. Zpracuje ochranné pomůcky, obvazy, dokonce si umí poradit i s jehlami nebo krevními konzervami. Tento dekontaminovaný odpad by se navíc mohl dál využívat, například jako palivo pro cementárny nebo podobné provozy,” uvedl náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka (ODS). Obdobná zařízení již fungují i v některých dalších evropských zdravotnických zařízeních.

 

České zdravotnictví

Svitavská nemocnice sdruží jednotky intenzivní péče různých oborů

  • 5 května, 20225 května, 2022
  • by andrlovak1

“Cílem projektu je sdružení všech jednotek intenzivní péče ve Svitavské nemocnici na jedno patro, což umožní zdravotnickému personálu pracovat efektivněji a zlepší kvalitu poskytované péče,” uvedl náměstek léčebné péče Svitavské nemocnice Pavel Kunčák. Dodavatel stavby je smluvně vázán zahájit práce šest týdnů po podpisu smlouvy a zakázku dokončit do půl roku. Pokud se nevyskytnou komplikace, mohlo by být hotovo na konci letošního či začátkem příštího toku.

 

Podle dřívějších odhadů měly úpravy včetně vybavení stát asi 125 milionů korun, konečná cena bude vyšší. “Vysoutěžili jsme částku, která je bohužel asi o 15 milionů korun vyšší, než byl původní projekt, protože stavební práce se prodražují,” řekla ČTK náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN).

 

V projektu budou částečně využity společné prostory. Jak dříve uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj), zůstane zachován počet lůžek na současném JIP ARO a rozšíří se kapacita JIP chirurgických provozů o tři lůžka ve společné hale a jedno lůžko v samostatném boxu v nynějším objektu. O tři lůžka se navýší kapacita JIP pro interní oddělení.

 

“Cena stavební části se proti předpokladu 41 milionů korun vysoutěžila za 57 milionů korun. Dalších asi 80 milionů korun bude stát přístrojová část, asi polovina už byla zakoupená,” uvedl Línek. Dotace z programu REACT EU by měla být ve výši zhruba 120 milionů korun.

 

Svitavská nemocnice ročně přijme na lůžka přes 11.000 pacientů. Pracuje v ní 600 zaměstnanců, čímž patří k největším zaměstnavatelům ve městě.

Aktuálně

Exministr zdravotnictví Prymula stanul v čele vědecké rady skupiny Agel

  • 5 května, 20225 května, 2022
  • by andrlovak1

Skupina Agel provozuje v ČR a na Slovensku desítky nemocnic a zdravotnických zařízení s 5300 lůžky, síť poliklinik, lékáren, laboratoří a distribučních společností. Zaměstnává zhruba 14.000 lidí.

 

Vědecká rada byla podle Knesla jmenována na pět let. Navázala na první vědeckou radu, která vznikla v roce 2014 a letos svou činnost ukončila. “Úkolem vědecké rady je zpracovat ve spolupráci se členy lékařské rady a příslušnými primáři střednědobou a dlouhodobou koncepci rozvoje jednotlivých prioritních oborů skupiny Agel,” uvedl Knesl.

 

Předsedou vědecké rady byl jmenován Prymula, který nyní zastává funkci předsedy představenstva Nemocnice Agel Říčany. Ve vědecké radě usedli experti zaměření například na kardiologii, ortopedii, interní medicínu, neurologii, zobrazovací metody, biochemii, infektologii či chirurgii. “Pro mne je nesmírnou poctou, že jsem mohl stanout v čele skupiny nejpřednějších českých a slovenských odborníků, kteří jsou nepochybně tvářemi svých specializací,” uvedl Prymula.

 

Vědecká rada ve spolupráci s primáři zpracuje střednědobou a dlouhodobou koncepci rozvoje jednotlivých prioritních oborů skupiny Agel. “Skupina Agel jistě nechce suplovat medicínu poskytovanou fakultními nemocnicemi v širokém spektru. Naším cílem je vybudovat síť vysoce kvalitních zařízení lůžkové i ambulantní péče, která budou superspecializovanou péči vhodně doplňovat, a pouze v několika oborech, jako je například kardiologie či onkologie, rozvíjet medicínu ve vrcholové podobě,” podotkl Prymula. Vědecká rada bude podle něj spolupracovat s lékařskými fakultami a dalšími vědecko-výzkumnými institucemi v Česku i v zahraničí. “Každoročně chceme pořádat vědeckou konferenci, která již má určitou tradici, a prezentovat výsledky jak zaměstnancům společnosti, tak ale i široké odborné a laické veřejnosti,” dodal.

 

České zdravotnictví

Na dotace na sociální služby center duševního zdraví bude…

  • 4 května, 20225 května, 2022
  • by andrlovak1

“Jedná se například o děti, o pacienty s demencí, osoby, které se potýkají se závislostí, či lidi s nařízeným ochranným léčením,” píše se v tiskové zprávě. Centra jim umožňují fungovat v domácím prostředí bez hospitalizace, dojíždí za nimi terénní týmy nebo navštěvují ambulance. V týmech, které o pacienty pečují, pracují lékaři psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a zdravotní sestry.

 

Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče v komunitě je navíc asi o 300.000 korun ročně levnější než hospitalizace. V nemocnicích pak nižší počet pacientů umožní vybudovat přívětivější zázemí, jako jsou menší pokoje s méně lůžky nebo samostatná sociální zařízení.

 

Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) některé kroky reformy kritizoval, vadily mu zejména výdaje na strategické materiály, které označil za “filosofické stati”. Ty jsou ale podmínkou evropského financování projektů obecně. Žádný důvod nevidí Válek ani v pokračování fungování Rady vlády pro duševní zdraví při Úřadu vlády ČR, která byla zřízená v roce 2019 a vedl ji přímo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).

Výzkumy a studie

Případy hepatitidy u dětí se už objevily v okolních zemích, v ČR…

  • 4 května, 20225 května, 2022
  • by andrlovak1

SZÚ vydal metodiku pro lékaře a krajské hygienické stanice (KHS), jak podezřelý případ poznat a jak ho SZÚ hlásit. “Nelze vyloučit, že s ohledem na zveřejnění metodiky se nám nyní budou ozývat jednotlivé KHS k případným konzultacím, pokud by měly podezření na možnost této nákazy. Zatím ale v SZÚ nemáme žádný vzorek zaslaný ke konfirmaci a ani žádný hlášený vzorek s podezřením na tuto formu hepatitidy,” dodala Čechová.

 

Hlásit by se měly případy vážné hepatitidy u dětí, které jsou na ostatní druhy žloutenky vyšetřené. Lékaři potom mají do SZÚ zaslat vzorek krve, stolice a stěr z horních cest dýchacích. Ideální doba je do 24 hodin.

 

První případy hlásili lékaři z Velké Británie na začátku dubna. “Klinicky onemocnění probíhá jako těžká akutní hepatitida vyžadující hospitalizaci se žloutenkou,” uvedl SZÚ. Většinou předcházelo onemocnění trávicího traktu s příznaky jako je zvracení, průjem nebo nevolnosti. “Dosud se většina pacientů, o kterých jsou dostupné informace, uzdravila, ale u řady z nich došlo k progresi do akutního jaterního selhání a bylo nutno provést transplantaci jater,” napsal.

 

Odborníci se zatím snaží důvody těchto vážných hepatitid najít, hypotéz mají několik. Jednou z možností je přítomnost dalšího faktoru, který činí mírné adenovirové infekce závažnějšími, může jím být například předchozí nákaza koronavirem, souběh více infekcí nebo nedostatečné vystavení adenovirům v době pandemie. Další možností je expozice nějakému toxinu, patogenu, léku či nějaké látce v prostředí. Možností je také nový druh adenoviru nebo nová varianta koronaviru.

 

Z okolních evropských zemí se už první případy objevily v Rakousku, Německu a Polsku, v Evropě v celkem 11 zemích. U dvou dětí mladších deseti let se nákaza objevila v Rakousku, obě musely být hospitalizované, ale jejich stav byl stabilizovaný. Sedmileté dítě onemocnělo v dubnu v Polsku, v Německu pětileté. Obě musely být hospitalizované, jedno bylo pozitivní na adenovirus, druhé již dříve prodělalo covid.

Prevence a léčba

Nové kurzy vzdělávají řidiče sanitek, mají je připravit na…

  • 4 května, 20225 května, 2022
  • by andrlovak1

Kurzy, které organizuje Autoklub ČR ve spolupráci s platformou Vize Nula a Českou kanceláří pojistitelů (ČKP), mají podle organizátorů dva stupně vzdělávání. Součástí teoretické části jsou diskuze s dopravními experty nebo psychology. V praktické části si řidiči mohou vyzkoušet na mosteckém polygonu různé situace z provozu. Podle organizátorů se monitoruje například styl jízdy řidičů, jejich rychlost a přesnost či pružnost reakcí. Řidiči mohou trénovat i správné brzdění nebo chování při smyku. Vyzkoušet si mohou i simulátor převrácení vozidla.

 

Řízení sanitek i dalších vozů záchranných složek je podle statistik výrazně rizikovější než u normálních vozidel. Konkrétně u sanitek je riziko nehody podle analýzy ČKP o 32 procent vyšší než při řízení standardní dodávky. Nejčastější příčinou nehod jsou chyby řidiče nebo ostatních účastníku provozu.

 

Podle Pavla Řezáče z Centra dopravního výzkumu působí na řidiče sanitek řada rizikových faktorů. Upozornil například na tlak na dojezdový čas a jejich bezchybnost, zodpovědnost za posádku, emoční vypětí kvůli důvodu záchranného zásahu, nepředvídatelné chování ostatních řidičů na silnicích nebo hustota provozu. “Běžnému řidiči bych při takovém emočním náporu doporučoval ani nevyjet. To ovšem samozřejmě u řidičů sanitek nejde,” podotkl Řezáč.

 

Projektu se zatím účastní řidiči záchranných zdravotnických služeb Ústeckého a Libereckého kraje. Podle Romana Budského z Vize Nula je ovšem projekt otevřen i ostatním krajům, v současnosti organizátoři jednají například se zástupci služby Pardubického kraje. Budský upozornil, že jednotlivé záchranné služby mají i vlastní program výcviku svých řidičů, projekt proto využívají hlavně ty, kterým ideálně zapadá do vzdělávacího programu. Vlastní vzdělávací kurzy mají v Česku i řidiči hasičských či policejních vozů.

 

 

 

 

Navigace pro příspěvky

1 … 39 40 41 42 43 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS