Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Pětina mužů s rakovinou prostaty umírá zbytečně. Ignorují prvotní příznaky…

  • 13 května, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 9. 5. 2022 – Při jakýchkoli problémech s močením by měl zbystřit každý muž po čtyřicítce – může totiž jít o první příznak rakoviny prostaty. V Česku si tuto diagnózu ročně vyslechne přibližně 8 000 mužů, 20 % z nich ve chvíli, kdy už mají metastázy v jiných částech těla a nádor není možné operativně odstranit. Přestože i těmto pacientům umí lékaři díky moderním lékům prodloužit život v dobré kvalitě, úplné uzdravení u nich není možné, a pacienti tak umírají předčasně. Pandemie stav zhoršila – odradila řadu lidí od návštěv ordinací. O důležitosti prevence a novinkách v léčbě pokročilé rakoviny prostaty budou urologové mluvit na odborné konferenci Komplexní novinky v uroonkologii, která startuje 13. května v Praze.

 

„Čím dříve rakovinu prostaty u pacienta odhalíme, tím větší naději na úplné uzdravení má. V časné fázi onemocnění lze nádor odstranit chirurgicky nebo radioterapií, někdy v kombinaci s hormonální léčbou. Bohužel pro ty, kteří přijdou v pokročilé fázi nemoci, je fatální konec nevyhnutelný. Přitom bychom mohli časným záchytem rozvoji nemoci zabránit,“ vysvětluje MUDr. Jana Katolická, Ph.D., primářka Onkologicko-chirurgického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Jako pokročilé stadium rakoviny prostaty odborníci označují stav, kdy se u pacienta vyskytnou metastázy a časem tato fáze nemoci přestane reagovat na hormonální terapii. „Takzvaný metastatický kastračně rezistentní karcinom prostaty se týká 20 % pacientů, u nichž rakovinu odhalíme. Tyto nádory nejčastěji, až v 75 % případů, metastazují do kostí. Pacienty, kteří dlouhodobě přehlíží problémy s močením, tak k lékaři často přivedou až silné bolesti pohybového aparátu,“ upozorňuje doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK. V takových případech umí lékaři díky moderním lékům pacientům prodloužit život při zachování jeho dobré kvality. „Ještě nedávno jsme pro těžké případy neměli mnoho možností efektivní terapie. Ale s příchodem nových léků dokážeme i těmto pacientům zajistit až několikaleté přežití bez nepříjemných nežádoucích účinků, které jsou spojené například s chemoterapií. Navíc jsou tyto léky ve formě tablet, takže je pacienti mohou užívat pohodlně doma,“ vysvětluje doc. Soumarová.

 

I když lékaři nové možnosti léčby pokročilých nádorů vítají, zůstává jejich hlavním zájmem časný záchyt nemoci. Čeští muži však preventivní prohlídky často zanedbávají. Přestože mají problémy s močením, typicky například obtížné nebo časté močení, slabý přerušovaný proud nebo úniky, k lékaři nejdou. Pro řadu mužů je totiž rakovina prostaty zvláště citlivé téma, a proto se mnohdy bojí na vyšetření vyrazit. Odkládání umocnila pandemie koronaviru, jež pacienty odradila od návštěv zdravotnických zařízení. Lékaři v této souvislosti evidují nárůst počtu pacientů, kteří do ordinací přicházejí již v pokročilém stadiu nemoci. Tuto trend na svých pracovištích potvrzuje jak doc. Soumarová, tak prim. Katolická. „Zrádné je u rakoviny prostaty také to, že v počáteční fázi nemoci se příznaky nemusí objevit vůbec. Je proto důležité, aby muži na preventivní prohlídky k urologovi chodili, i když potíže nemají. Pravidelné kontroly by měli pánové, kteří nemají tento typ rakoviny v rodině, zahájit po dosažení padesáti let věku. V případě rodinné anamnézy je to vhodné už po čtyřicítce,“ doporučuje prim. Katolická a dodává: „Vyšetření se muži nemusí bát, je krátké a nebolestivé. Zahrnuje odběr krve ke stanovení hladiny tzv. prostatického specifického antigenu (PSA) a vyšetření konečníku.“

 

Přibližně 70 % bezpříznakových karcinomů rakoviny prostaty roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. Česká urologická společnost ČLS JEP loni spustila pilotní projekt časné detekce karcinomu prostaty. V rámci něj se snaží co nejlépe zachytit ty, jichž by se nádor mohl týkat a vážně je ohrozit.

 

Rakovina prostaty je u mužů v Česku nejčastějším solidním zhoubným nádorovým onemocněním. Podle urologů nyní žije v tuzemsku přibližně 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Přibližně 1 500 pacientů ročně nemoci podlehne. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Veronika Ostrá, ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881

Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868

 

 

 

Sex a intimní zdraví

Krev v moči může být příznakem vážné nemoci. Pokud je…

  • 13 května, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 9. 5. 2022 – Jdete na „malou“ a vidíte při tom krev? Přijďte hned k nám – apelují na veřejnost čeští urologové. Krev v moči, která je viditelná okem, totiž může být projevem závažného nádorového onemocnění. Aby nebylo fatální, je důležité přijít včas. Zvláště u nádoru močového měchýře, který postupuje velmi agresivně, a krev v moči je právě jedním z jeho příznaků. Řada lidí ji však ignoruje nebo čeká, zda nezmizí sama. Toto téma budou čeští urologové mimo jiné probírat na své odborné konferenci zvané Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU), která startuje 13. května v Praze.

 

„Až 85 % pacientů s nádory močového měchýře má jako první příznak krev v moči – tzv. hematurii. Ta nebolí, a proto ji řada lidí zprvu ignoruje a doufá, že zmizí sama. Příčiny výskytu krve v moči mohou být různé, karcinom močového měchýře se řadí na druhé místo, hned za akutní zánět měchýře,“ vysvětluje as. MUDr. Antonín Brisuda, FEBU, Ph.D. z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Krev v moči může být viditelná (makrohematurie) nebo okem neviditelná (mikrohematurie). U té, co je vidět pouhým okem, je nejčastější příčinou (z 25 %) akutní zánět močového měchýře, kterým trpí především ženy. Druhým nejčastějším důvodem je karcinom močového měchýře (až 17 %), na třetím místě je na vině zvětšená prostata (asi 12 %) a na čtvrtém (z asi 10 %) jsou příčinou močové kameny. „Dalšími, méně častými důvody jsou karcinom prostaty, ledvin, ale i mechanické poranění močových cest atp. Důležité však je, abychom my, urologové, viděli pacienta včas a mohli příčinu krvácení určit a poté správně léčit,“ pokračuje as. MUDr. Brisuda. Jak doplňuje prezident konference KNOU prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., krev se v moči může objevit jen občas a pak spontánně zmizet. „Onemocnění však neustále postupuje a rozvíjí se, takže by lidé neměli s návštěvou odborníka otálet. Neměli by zkrátka spoléhat na to, že když už krev v moči nevidí, je vše v pořádku,“ říká prof. Babjuk.

 

Nádory močového měchýře jsou dle odborníků nejagresivnějšími urologickými nádory vůbec – rychle postupují, mají nejvyšší smrtnost. Ročně jimi v Česku onemocní přes 2 000 lidí, necelá tisícovka na ně zemře. Nejrizikovějším pacientem u tohoto onemocnění je podle as. MUDr. Brisudy muž nad 65 let, který kouří nebo je vystaven karcinogenům například v práci. Ve dvojnásobném riziku jsou také ti, kde se nemoc vyskytuje v rodině. „Prevence karcinomu močového měchýře prakticky neexistuje, ale pomáhá přestat kouřit. Pro ilustraci – pokud člověk přestane s kouřením, snižuje se u něj už po roce riziko vzniku tohoto nádoru o 30 % a po dalších pěti letech dokonce o 60 %,“ uvádí as. MUDr. Brisuda.

 

Kuřák je dle prof. Babjuka ve čtyřikrát vyšším riziku, že rakovinou močového měchýře onemocní než nekuřák a kouření je tak, hned po rakovině plic, nejčastěji příčinou tohoto typu zhoubného onemocnění. „Čím více cigaret člověk spotřeboval, tím je riziko vzniku nádoru vyšší, a i když s kouřením přestane neznamená to, že se této nemoci zcela vyhne. Bohužel se počítá vše, co už vykouřil v minulosti,“ říká prof. Babjuk.

 

 

Ignorování nemoci

Tendence ignorovat krev v moči mají podle odborníků a studií spíše muži s nižším stupněm vzdělání, více ti svobodní. „Usuzujeme, že muži, kteří jsou ženatí nebo žijí s partnerkou, jsou pod větším tlakem své polovičky, aby s hematurií někam zašli,“ komentuje as. MUDr. Brisuda.

 

Ženy však také nejsou vyjmuty ze skupiny těch, kteří krev v moči podcení nebo špatně vyhodnotí. Občas si ji například mylně spojí s menstruací nebo právě se zánětem močového měchýře. „Karcinom močového měchýře se u žen vyskytuje méně, ale na druhou stranu k nám přicházejí už v pokročilejších stadiích nemoci,“ doplňuje expert.

 

Urologové mají k dispozici pro každé stadium tohoto typu rakoviny účinné léky. U pokročilých forem, s metastázami, už však nebojují o úplné uzdravení, ale o prodloužení života v co nejlepší kvalitě. Proto apelují na včasný příchod, pokud začnou potíže. Na své konferenci budou také mluvit o vysoké návratnosti nádorů močového měchýře u těch, kteří nemoc už jednou prodělali. „U povrchových nádorů močového měchýře se recidiva vyskytuje mezi 40 až 70 %. Pacienti, kteří touto nemocí prošli, by tak měli pravidelně chodit na kontrolu a cystoskopii, což je drahé, a ne úplně příjemné vyšetření. Proto jej také občas oddalují. Vedeme nyní diskuzi, zda by tyto kontroly bylo možné provést neinvazivně. Pacient by poslal svoji moč do laboratoře, kde by změřili určité markery a potvrdili, nebo vyloučili recidivu nemoci,“ dodává as. MUDr. Brisuda.

 

I v recidivě nemoci hraje roli kouření. Podle prof. Babjuka se u těch, co nemoc prodělali, a pak přestali kouřit, riziko opakování nádoru po asi dvou letech začíná snižovat.

 

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868

 

Aktuálně

Česká firma Dr. Digital otevírá v Gruzii virtuální kliniku

  • 12 května, 2022
  • by andrlovak1

Česká firma Dr. Digital otevírá v Gruzii virtuální kliniku a ve svojí pobočce v Tbilisi bude školit tamní lékaře k využívání distanční medicíny. Telemedicínské služby české firmy mají pomoci ke zkvalitnění místního zdravotnictví. Společnost to oznámila při návštěvě senátní delegace s Milošem Vystrčilem v Gruzii.

 

„Gruzie je hornatá a pacienti se tam hůře dostávají k fyzickým návštěvám lékaře. Zejména venkovské oblasti tam mají často omezené možnosti přístupu ke zdravotnickým zařízením. Virtuální klinika a distanční monitoring vitálních funkcí může znamenat velký posun v dostupnosti a zlepšení primární péče pro pacienty,“ říká Ondřej Svoboda, majitel společnosti Dr. Digital a zároveň Honorární konzul Gruzie v Česku.

 

Zdravotnictví je jednou z oblastí, ve které Česko a Gruzie podle Svobody dlouhodobě spolupracují. Svobodův projekt virtuální kliniky umožňuje pomocí zařízení se speciálními senzory monitoring životních funkcí v reálném čase. Informace o svém zdraví má pacient ve své Digitální zdravotní kartě. Virtuální ordinace, která je součástí kliniky, zajišťuje služby koordinátora péče a hodnocení lékaře.

 

Vztahy mezi oběma zeměmi jsou velmi přátelské. Gruzie představuje destinaci, kam míří i investice do zemědělství. Gruzínsko-české obchodní vztahy jsou znát i v oblasti estetické medicíny. Od roku 2010 působí v české metropoli gruzínská mezinárodní síť klinik Mediestetik, kterou vede stomatoložka Nino Mchedlidze.

 

 

 

Prevence a léčba

V Třeboni vznikne za 500 mil. Kč komplex s Alzheimer…

  • 12 května, 2022
  • by andrlovak1

“Jedná se o lokalitu, kterou jsme chtěli využít pouze pro tyto účely,” uvedl. Smlouva navíc počítá s tím, že nový majitel získá do dvou let stavební povolení a do pěti let bude objekt postavený. Pokud by se tak nestalo, město by získalo pozemek zpátky a vrátilo peníze investorovi. “Takže z našeho pohledu nemůžeme nic ztratit. Buď nám pozemek zůstane, nebo vznikne komplex, který tato oblast potřebuje,” řekl starosta.

 

Dodal, že klienti Alzheimer centra mohou být jen lidé s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji. Zařízení budou podle něj využívat především obyvatelé z Jindřichohradecka. “Cena, za který jsme pozemek prodali, je 1800 korun za metr čtvereční. Ale je třeba si uvědomit, že se jedná o louku bez infrastruktury. Veškeré sítě si bude muset vybudovat nový majitel,” řekl starosta. Nový komplex by měl stát u výjezdu z města směrem na Břilice.

 

Areál bude kromě Alzheimer centra tvořit odpočinkový park nebo bytový dům pro seniory. “Jsem velmi hrdý na to, že naše další Alzheimer centrum bude stát právě v jižních Čechách. Jako rodilý Jihočech vnímám tento projekt jako srdeční záležitost. Jsem přesvědčen o jeho prospěšnosti pro region, kdy kromě dostatečné kapacity lůžek pro budoucí klienty přinese i nová pracovní místa či obchodní potenciál,” řekl Kristián Bašta, předseda představenstva společnosti Invest Gate, která za projektem stojí.

 

Dodal, že první klienti by mohli komplex využívat v roce 2025. Letos chce společnost připravit projektové dokumentace a výběrová řízení.

 

České zdravotnictví

V nemocnici v Semilech vznikne odborný léčebný ústav pro rehabilitaci

  • 12 května, 2022
  • by andrlovak1

Semilská nemocnice by se podle Richtera měla v budoucnu zaměřit právě na rehabilitaci. “Ona už tam dnes rehabilitace je, ale my ji chceme rozšířit tak, abychom tím sanovali nedostatek lůžek v této oblasti v Libereckém kraji. Je to po dohodě se všemi nemocnicemi, sloužit nebude jen pro semilskou oblast, ale budou tam na rehabilitaci dojíždět i pacienti třeba z Liberce nebo Jablonce, případně z České Lípy,” doplnil krajský radní.

 

Zrekonstruovaný Bílý pavilon v Semilech bude mít 46 lůžek následné rehabilitace a 23 lůžek pro časnou rehabilitaci. Rehabilitační péče poslouží pacientům nejen po plánovaných ortopedických výkonech, ale především nemocným s neurologickými diagnózami. “Chtěl bych zdůraznit, že kapacita současných 75 lůžek následné ústavní péče a celý rozsah ambulantních služeb zůstane zachován. Stávající oddělení ortopedie máme ale v plánu přesunout do Jilemnice,” řekl Richter.

 

Semilskou nemocnici stejně jako nemocnici v nedaleké Jilemnici provozuje společnost MMN, jejím největším vlastníkem je s 54,11 procenta akcií město Jilemnice, 29,14 procent vlastní Semily a menšinový podíl 16,75 procenta získal v závěru loňského roku Liberecký kraj. Svůj podíl bude osm let splácet a takto získané peníze přispějí na rozvoj nemocnice, další peníze chce společnost získat z evropských fondů. Jen v Semilech se podle Richtera počítá s investicemi za zhruba čtvrt miliardy korun.

 

Obnova čeká podle Richtera také takzvaný Nový pavilon a Hlavní pavilon. V přízemí vzniknou například moderní rehabilitační ambulance, první patro bude sloužit pro robotickou, digitální i klasickou rehabilitaci hospitalizovaných. “Součástí modernizace semilského areálu je i přestěhování klinických laboratoří s významným důrazem na rozvoj mikrobiologie. Nově vzniknou centrální šatny pro zaměstnance v Bílém i Novém pavilonu,” doplnil radní.

 

MMN je jedním ze čtyř páteřních zdravotnických zařízení v Libereckém kraji, zajišťuje péči pro zhruba 100.000 obyvatel své spádové oblasti, kam kromě Semilska patří i části Jablonecka, zajišťuje ale také péči o pacienty oblastí Vrchlabska, Novopacka a Jičínska v sousedním Královéhradeckém kraji. Akciová společnost MMN spojila od ledna 2017 původně městské nemocnice v Semilech a Jilemnici, dnes disponuje zhruba 280 lůžky.

 

Výzkumy a studie

Na Vysočině se vyskytl případ záškrtu, naposledy byl v ČR…

  • 12 května, 2022
  • by andrlovak1

Do SZÚ laboratoře zasílají vzorky s podezřením na infekci, ústav má vybavení a metodiku, která dokáže podezření potvrdit, či vyvrátit. SZÚ nynější vzorek dostal 20. dubna. “K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním,” uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. “Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,” doplnila.

 

Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. “To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,” uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musejí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.

 

“Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,” řekla ČTK Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. “Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,” řekla Böhmová. Výsledky jejich vyšetření podle ní budou známé do konce příštího týdne.

 

Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Ačkoliv se v Česku záškrt delší dobu nevyskytl, v Evropě jsou podle SZÚ jednotlivé případy hlášeny každoročně. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými lidmi nebo s cestováním do zahraničí. Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v tomto případě. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.

 

Infekce se šíří kapénkami, podobně jako například rýma, ale vzácně i stykem s kontaminovanými předměty. Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nemocného. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.

 

Výzkumy a studie

Lékařská fakulta získala 600 milionů korun z Národního plánu obnovy

  • 11 května, 2022
  • by andrlovak1

Týmy lékařské fakulty koordinují vznik Národního ústavu pro výzkum rakoviny a podílí se také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. Ročně na ně získají kolem 170 milionů korun.

 

“Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace,” uvedl děkan fakulty Martin Vokurka. Práci ústavu věnujícího se výzkumu rakoviny koordinuje bývalý děkan fakulty, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Aleksi Šedo. Onkologická výzkumná pracoviště by se měla díky projektu popojit do celostátní sítě.

 

“Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích,” řekl. Vznik národního ústavu podle něj bude znamenat jejich propojení a zlepšení vzdělávání. Nepočítá se stavbou nových budov, ale s modernizací stávajících kapacit včetně nového vybavení.

 

Investice by měla vést k posílení produktivity aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, které by se mohly uplatnit ve farmaceutickém průmyslu a léčbě pacientů.

 

Alzheimer a Parkinson

V Národním ústavu pro neurologický výzkum se spojí vědecká pracoviště při zkoumání poruch vývoje stárnutí mozku u Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Věnovat se budou také schizofrenii, vrozeným poruchám nervového vývoje dětí, ale i úrazům mozku například při sportu.

 

Tématem bude i covid-19, jehož prodělání zvyšuje riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. “Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění,” uvedl neurolog Robert Jech.

 

Právě ztráta čichu, která je pro covid typická, podle něj připomíná i počínající příznaky Parkinsonovy choroby. “První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,” doplnil.

 

Srdce a cévy

V dalších projektech se vědci zaměří na choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí, tedy nemoci srdce a cév a související diabetes 2. typu a obezitu. Česko patří v počtech nových případů cukrovky a obezity na první místa v EU, úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je tu vyšší než ve většině vyspělých zemí unie.

 

Výzkumu v těchto oblastech se nevěnuje dostatek vědců, s čímž má vznik nového národního institutu pomoci. Společenské dopady pandemie bude v příštích letech zkoumat další nově vzniklý národní institut. “Společenská rizika typu pandemie přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku,” uvedla fakulta.

 

Zaměří se například na studium komunikačních sdělení a médií, vliv dezinformací a důvěru v expertní vědecké a politické instituce. “Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti,” dodala fakulta.

 

Prevence a léčba

Fakultní nemocnice Ostrava koupila radiofrekvenční přístroj pro léčbu bolesti

  • 11 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

Přístroj využívají lékaři Neurochirurgické kliniky a Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). Během jeho více než roční výpůjčky léčba pomocí radiofrekvenčních vln pomohla více než stovce lidí, o které se stará Centrum pro léčbu a studium bolesti KARIM. “Jsou to pacienti, kterým se po radiofrekvenčním ošetření ulevilo u komplikovaných bolestí zad o 40 až 80 procent. Ale jsou i pacienti, kterým určité bolesti vymizely úplně. Nejvíce našich výkonů se týká bolestí, které vycházejí z meziobratlových kloubů na páteři,” uvedla vedoucí lékařka centra Alena Mátlová.

 

Podle Michaela Mrůzka, staničního lékaře Neurochirurgické kliniky, kde s přístrojem rovněž pracují, umožňuje metoda využívající radiofrekvenčních vln rozšíření léčby u pacientů s bolestmi zad. “Tímto nenabízíme jen možnost operační léčby, ale společně s obstřiky všech úseků páteře přispíváme ke konzervativní léčbě, která je nedílnou součástí péče o pacienty s bolestmi zad. Zakoupení přístroje výrazně přispělo ke komplexnosti léčby,” podotkl Mrůzek.

 

Přístroj i s potřebným vybavením vyšel na téměř milion korun. V provozu je zatím dvakrát týdne, ale lékaři ho chtějí využívat častěji. “Ve spolupráci s kolegy z Neurochirurgické kliniky chceme postupně spektrum výkonů rozšiřovat směrem ke krční páteři, bolestem kloubů nebo bolestem po amputacích,“ uvedl Mátlová.

 

Mezi prvními pacienty, kteří podstoupili tuto formu léčby bolesti, byl i Josef Kubesa. “Musím říct, že bolesti zad už v podstatě neznám. Předtím jsem musel chodit často na obstřiky, od té doby jsem ho nepotřeboval ani jednou,” uvedl. Aktuálně u něj lékaři chtějí přístroj využít k léčbě bolesti v kolenou.

 

České zdravotnictví

Domažlická nemocnice koupila pro svou přepravní službu nové sanitky

  • 11 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

Zdravotnická dopravní služba Domažlické nemocnice má v běžném provozu 12 až 13 vozů. Každý měsíc s nimi najede zhruba 50.000 kilometrů. Standardní výbavou všech sanit je transportní lůžko se samovyklápěcím a skládacím podvozkem, transportní křeslo pro vynášení imobilních pacientů například do schodů a transportní plachta pro manipulaci s pacientem ve zhoršených podmínkách. “Dále jsou zde zdravotnické potřeby první pomoci včetně defibrilátoru, máme tam kyslík, zavazadlo se standardním zdravotnickým materiálem a vozíme také porodní balíček pro případ, že by převážená těhotná žena začala rodit během cesty,“ popsal vedoucí řidič Miloslav Kundrát.

 

Vzhledem k tomu, že stále přibývá pacientů s nadměrnou hmotností, pořídila nemocnice pro jejich převoz speciální vůz. Výjimkou nejsou převozy lidí vážících i víc než 200 kilogramů, příležitostně je nutné převést i pacienty s hmotností nad 300 kilogramů, kteří jsou zpravidla navíc také imobilní. Karoserie speciální sanitky je širší i delší, takže se do vozu vejde větší lůžko s širší vakuovou matrací. Lůžko lze posouvat podélně dovnitř a ven z vozu a také příčně do strany, aby ho při jízdě mohli zdravotníci posunout doprostřed a mohli se k pacientovi v případě potřeby dostat z obou stran. Vůz má naviják pro lehčí zavezení lůžka z ulice do vozu a také takzvaný schodolez, který umožňuje manipulaci s imobilními lidmi na invalidním nebo transportním křesle po schodech v domech bez výtahu.

 

“Zdravotnická dopravní služba zajišťuje nepřetržitě 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu dopravu raněných, nemocných, rodiček a vůbec pacientů, kteří vyžadují neodkladnou péči a kterým jejich stav neumožňuje dopravit se na vyšetření, ošetření či hospitalizaci vlastním vozem, pěšky, ani hromadnou dopravou. Zároveň služba zajišťuje přepravu pacientů mezi zdravotnickými zařízeními,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Hais (Piráti). Služby ZDS mohou využít i další poskytovatelé zdravotnických služeb a na vyžádání i samoplátci, například pro přepravu do lázní. Sanitky a jejich posádky jsou zároveň sekundární součástí krajského integrovaného záchranného systému a v případě hromadných neštěstí nebo jiných krizových situací slouží jako záloha zdravotnické záchranné služby.

 

České zdravotnictví

Pětasedmdesátiletá sestra je ve valašskomeziříčské nemocnici 45 let,stále pomáhá

  • 10 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

“Počítali jsme to doma s manželem. Pokud si vypočítám průměrný počet pracovních dní v měsíci a průměrný počet ošetřených pacientů v pracovní den a vynásobím to počtem let, které jsem doposud strávila v nemocnici, je to číslo závratné. Zhruba 500.000 pacientů,” uvedla Šmerdová.

 

Po zdravotní škole v Hranicích nastoupila Šmerdová do nemocnice ve Zlíně, odkud pochází. “Tam bylo mé pracovní místo na takzvané ´špinavé chirurgii´, tedy starost o pacienty s bércovými vředy, nehojícími se ránami a podobně. Následně jsem strávila čtyři roky na centrálních operačních sálech,” uvedla sestra. Do nemocnice ve Valašském Meziříčí přešla, když její manžel získal místo v rožnovské Tesle. Ve valašskomeziříčské nemocnici pracuje nepřetržitě od roku 1977. “Nastoupila jsem rovnou na chirurgickou ambulanci. Poté jsme se s personálem ale střídali a chodila jsem pracovat na jednotku intenzivní péče, ale jelikož jsme měli malé dítě, tak jsem potřebovala ranní služby. Následně jsem tedy odešla do jeslí, kde jsem byla necelé dva roky. Můj pracovní život byl a je následně po návratu do nemocnice spjat pouze s chirurgickou ambulancí, kde jsem doposud,” uvedla Šmerdová.

 

Práce v ambulanci je nyní jiná. “Dříve se musel tvořit a dělat obvazový materiál, sádrový materiál, sterilizovalo se, stříkačky nebyly na jedno použití, tvořily se tampony, sušily se rukavice, pro opětovné použití, nebyly sterilní balíky na šití. To vše jsme dělali jako personál na směnách mezi pacienty. Každá doba má však své, ale je fakt, že dnes již nemusíme nic sterilizovat, vše je již předem připravené, usnadní to práci veškerému personálu. Na druhou stranu ale přibylo hodně dokumentace a činnosti spojené s počítačem,” uvedla sestra.

 

Pacienti byli podle ní dříve pokornější a vděčnější. “Nebrali vše automaticky, ale i mezi nimi se vyskytli lidé, kteří byli nespokojení. Dnes bych řekla, že je více nespokojených pacientů, protože si dokážou stěžovat i na to, že třeba čekají půl hodiny v čekárně, protože je ´předběhla´ posádka rychlé záchranné služby s akutním pacientem,” uvedla Šmerdová.

 

V ambulanci pomáhá většinou 80 hodin měsíčně. “Práce mě nesmírně nabíjí, mám ji ráda, dělám to pro radost a jsem ráda, když jsou pacienti spokojeni. Hlavně je důležité, že se cítím zdravá a mohu nadále vypomáhat,” uvedla sestra. V nemocnici byla i v době covidu, pomáhala také na odběrových místech. Podle jejích slov se nedá říct, že by jí práce něco vzala. “Největší problém byly služby, kdy se rodina musela přizpůsobit ohledně dětí, ale nikdy jsme s tím neměli doma velký problém. Děti na to byly zvyklé, že nejsem v neděli ani o svátcích doma, že odcházím na noční službu. Spíš se rodina musela přizpůsobit mému rytmu, za což jim zpětně děkuji,” uvedla Šmerdová.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 38 39 40 41 42 … 133

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2024

Prosinec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
25
26
27
28
29
30
1
Listopad

30

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Prosinec

1

Žádné akce
Prosinec

2

Žádné akce
Prosinec

3

Žádné akce
Prosinec

4

Žádné akce
Prosinec

5

Žádné akce
Prosinec

6

Žádné akce
Prosinec

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Prosinec

8

Žádné akce
Prosinec

9

Žádné akce
Prosinec

10

Žádné akce
Prosinec

11

Žádné akce
Prosinec

12

Žádné akce
Prosinec

13

Žádné akce
Prosinec

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Prosinec

15

Žádné akce
Prosinec

16

Žádné akce
Prosinec

17

Žádné akce
Prosinec

18

Žádné akce
Prosinec

19

Žádné akce
Prosinec

20

Žádné akce
Prosinec

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Prosinec

22

Žádné akce
Prosinec

23

Žádné akce
Prosinec

24

Žádné akce
Prosinec

25

Žádné akce
Prosinec

26

Žádné akce
Prosinec

27

Žádné akce
Prosinec

28

Žádné akce
30
31
1
2
3
4
5
Prosinec

29

Žádné akce
Prosinec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS