Simulačním centrem v Brně prošlo přes 5000 budoucích lékařů a zdravotníků

Stavba SIMU trvala dva roky a včetně vybavení stála téměř miliardu korun. “Byl to odvážný projekt, jehož cílem nebylo okopírovat už existující simulační centra v Evropě anebo ve světě. Měli jsme dosáhnout implementace simulační medicíny do všech částí vzdělávání budoucích lékařů, a to se prakticky povedlo už teď,” uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Centrum napodobuje prostředí nemocnice, a to na ploše 8000 metrů čtverečních. Tvoří ho dvě podzemní a pět nadzemních pater. K dispozici je heliport, operační sály, porodní sál, jednotky intenzivní péče či standardní pokoje. Studenty vyučuje přes 200 lektorů, k dispozici je jim přes 1000 simulátorů, přičemž jen na oddělení zubního lékařství je 70 simulátorů s plně vybavenými přístroji.

Centrum si dnes prohlédnul i premiér Fiala. “Byl jsem tu poprvé a mám velikou radost, že jsem si to mohl prohlédnout. Viděl jsem i na konkrétních ukázkách, co se tady studenti učí, jaké tu mají podmínky pro výuku, jak nesmírně pokročilé technologie simulace jsou zde využívány. A jen to potvrdilo to, co jsem už o simulačním centru věděl a to, že je to něco naprosto unikátního nejen v České republice, ale i v rámci celé Evropy. A takto vybavených center, takto rozsáhlých s takovými možnostmi, není ani ve světě mnoho,” uvedl premiér.

Simulační centrum podle vedení univerzity umí v medicíně nasimulovat téměř cokoliv. “Jsou obory, kde praktickou stránku dovedností nelze ničím nahradit, což přesně odpovídá poslání centra,” uvedl proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a přednosta Ústavu simulační medicíny Petr Štourač. Studenti, kteří centrem projdou, navíc podle něj následně budou zvýhodněni i na trhu práce.

Nemocnicím už chybí krev dárců, v létě kvůli dovoleným i nehodám

“Kvůli dovoleným v létě počet dárců ubývá. Naopak ale přibývá množství úrazů a s tím i spojená větší potřeba krve. Při autonehodách a dalších velkých úrazech může člověk akutně potřebovat i stovky transfuzních jednotek, tedy pomoc od stovek dárců,” uvedla VFN na facebooku.

V registru dárců má nemocnice téměř 10.000 pravidelných dárců, potřeba by ale bylo 5000 až 8000 nových. “Takový počet by zajistil dostatečné a stabilní zásoby krevních přípravků nejen pro naši nemocnici, ale i pro další zařízení, kam VFN krev dodává. Bez dostatečných zásob krve, včetně rezerv pro mimořádné situace, se naprostá většina zdravotnických systémů zatím rozhodně neobejde,” uvedla primářka transfuzního oddělení VFN Daniela Dušková.

Muži mohou darovat krev jednou za tři měsíce, ženy za čtyři. Dočasně je třeba vynechat darování krve například dva týdny po nachlazení nebo průjmu, půl roku po tetování nebo měsíc po přisátí klíštěte.

Nejméně měsíc nesmí darovat krev lidé, kteří cestovali mimo Evropu nebo do evropských zemí, kde se vyskytuje západonilská horečka. Pro letošní rok mezi ně Česká společnost transfuzního lékařství zařadila celé Maďarsko, Rumunsko a Srbsko, Řecko kromě Kréty, severní provincie Itálie a jihozápadní oblasti Španělska. Půl roku jsou vyloučeni dárci přijíždějící ze zemí s malárií, jako je subsaharská Afrika, Indie, jihovýchodní Asie, amazonská oblast Jižní Ameriky a některé ostrovy západního Tichomoří.

Krev nemohou darovat trvale lidé s některými nemocemi, jako je například diabetes, onemocnění srdce, ledvin, rakovina, roztroušená skleróza, epilepsie nebo astma.

Nedostatek krve některých skupin hlásí na svých webech také jiné pražské nemocnice. Například v Ústřední vojenské nemocnici jsou nejvíce potřeba oba Rh faktory skupin B a nula. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady skupiny nula a A Rh negativní, B Rh pozitivní. V Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) velmi potřebují všechny kromě skupiny AB. Darovat krev lze také ve Fakultní Thomayerově nemocnici, ta ale konkrétní potřebné skupiny na webu neuvádí.

Karlovarská záchranná služba dokoupila šest nových vozů, pomohla dotace

“Snažíme se už několik sezon po sobě automobilový fond obnovovat. Každý rok pořizujeme pět RZP sanitek a jeden vůz randez – vous. Pokračujeme v nastaveném trendu a snažíme se udržovat vozový park v co nejlepším stavu,” uvedl Sýkora.

Karlovarská záchranná služba má nyní 24 vozů v ostrém provozu, z toho je 19 sanitních vozidel rychlé záchranné pomoci a pět vozidel randez-vous. Nové vozy jsou navíc vybaveny elektricky ovládanými nosítky nebo tablety.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je důležité, že se ZZSKVK daří na obnovu vozového parku získávat dotace. Z celkových téměř 20 milionů korun, kolik nové vozy stály, zaplatil kraj jako zřizovatel záchranné služby jen 1,8 milionu korun.

Díky každoroční obnově se daří udržet životnost záchranných vozů na velmi dobré úrovni. Kromě 24 vozidel v ostrém provozu má ZZSKVK k dispozici další, záložní vozy, které mohou vyjet v případě poruchy nebo při událostech, kde je zapotřebí více sanitních vozů.

Nová auta dostanou výjezdové základny Karlovy Vary, Cheb, Mariánské Lázně, Horní Slavkov, Kraslice a Nejdek.