Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

V lékárně zlínské nemocnice přibylo vydaných receptů i individuálních léků

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

“Za rok 2021 bylo v Ústavní lékárně KNTB vydáno celkem 130.960 receptů a 14.354 poukazů. V roce 2020 bylo vydáno celkem 130.138 receptů a 12.833 poukazů. Ve volném prodeji nakoupilo v lékárně loni 80.516 pacientů oproti 69.059 v roce 2020,” uvedla mluvčí.

 

Nemocniční lékárna KNTB má běžně k dispozici dvě provozovny. Centrální lékárnu, jejíž součástí je také lékárenská pohotovost, a pobočku v budově ředitelství nemocnice, která je dočasně kvůli rekonstrukci zavřená a začne fungovat v září. “Lékárna v nemocnici se nejvíce liší od těch ostatních tím, že připravuje individuální léčivé přípravky pro pacienty na lůžkových odděleních. Máme také akreditované pracoviště klinické farmacie, které poskytuje klinickofarmaceutické služby zejména pro nemocnici,” uvedl vedoucí Ústavní lékárny KNTB Pavel Kurfürst.

 

“Práce je to opravdu různorodá a především zodpovědná. Při příjmu léků od dodavatelů musíme ověřovat jedinečné FMD kódy, aby se mezi nimi nevyskytly padělky, důležitá je také kontrola nakupovaných surovin pro přípravu léků a samozřejmě výdej a příprava léčivých přípravků. Nejčastěji připravujeme masti a roztoky pro vnější použití a tobolky pro vnitřní užití. Často také připravujeme oční kapky,” uvedl Kurfürst. Počet individuálně připravovaných léků ve zlínské krajské nemocnici neustále narůstá. Od roku 2017 do letošního roku vzrostl o 26 procent.

 

Ústavní lékárna KNTB připravuje také cytostatika. Jde o sterilní léčivý přípravek ve formě injekce nebo infuze pro onkologické pacienty. Obsahuje potenciálně nebezpečnou cytotoxickou látku, příprava musí být proto v izolovaném boxu, také ve sterilním prostředí. “Dávku určuje lékař vždy individuálně pro každého pacienta, připravující farmaceutický asistent dávku přesně odměří, tedy natáhne do stříkačky, a vpraví do infuze nebo ponechá ve stříkačce. Hotový produkt je poté řádně popsán tak, aby bylo jasné, jaké má složení, kterému pacientovi je určen a za jakých podmínek může být uchován. Posledním krokem je uzavření léků do neprodyšného obalu,” uvedl Kurfürst. Za poslední rok, od loňského do letošního června, vydala lékárna 18.841 dávek cytostatik pro 1260 pacientů. “V současné době připravují farmaceuti cytostatika nejen pro pacienty ve zlínské nemocnici, ale také pro dvě detašovaná pracoviště Komplexního onkologické centra v Kroměřížské a Vsetínské nemocnici,” uvedla mluvčí.

 

Prevence a léčba

Genomické testování pomůže lékařům při stanovení správného postupu léčby u pacientek…

  • 16 června, 202223 června, 2022
  • by andrlovak1

Tisková zpráva, Brno, 9.6. 2022: Pracoviště molekulární patologie MOÚ získalo certifikaci Agendia NV, světového lídra v molekulární diagnostice, pro genomické testování MammaPrint. Test MammaPrint pochází z unikátního výzkumu týmu vědců při Nizozemském onkologickém institutu (NKI) a pacientkám s časným stadiem rakoviny prsu nabízí další možností personalizované medicíny. Testování bude nově probíhat přímo v MOÚ bez nutnosti zasílání vzorků nádoru do zahraniční. Pro všechny pacientky, u kterých je vyšetření indikované multidisciplinárním týmem, je hrazeno ze zdravotního pojištění.

 

Genomické testování přináší další důležité informace o biologii nádoru, které umožnují lékaři učinit lépe podložené rozhodnutí o plánu léčby pro danou pacientku. Genomický test zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, které řídí jeho růst a chování. Odborníci se tak při hodnocení rizika rekurence (návratu choroby) nemusí spoléhat pouze na dosavadní známé klinické a patologické faktory, jako je například velikost a stupeň diferenciace tumoru (grade), postižení lymfatických uzlin, přítomnost hormonálních receptorů v nádoru.

 

Výsledkem genomického testu je tedy konkrétnější informace o povaze daného nádoru. Je-li nádor při vyšetření genů označen jako nízce rizikový „low risk“, nemusí být pacientce indikována adjuvantní neboli zajišťovací léčba formou chemoterapie. „Ženám s rakovinou prsu, u nichž byl nádor zachycen v časném stadiu nebo je zasažen jen malý počet uzlin, může genomické testování zajistit výrazně vyšší kvalitu života při léčbě. Pacientky, které jsou vyhodnoceny jako tzv. „low risk“, nemusí absolvovat chemoterapii a s ní nepříjemné a intenzivní nežádoucí účinky,“ popisuje výhody genomického testu ředitel MOÚ Marek Svoboda.

 

Postup při testování

Pro provedení genomického testování musí pacientka splnit indikační kritéria a s testováním souhlasit. Kritéria splňují pacientky, u nichž není z histologie nádoru zcela zřejmé, zda je nutné podat adjuvantní chemoterapii či nikoliv. V těchto případech byla dříve nasazena chemoterapie všem pacientkám, které lékař vyhodnotil jako rizikové pro návrat nemoci. Pomocí genomického testování je možné se vyhnout chemoterapii u 20–30 % pacientek s časně zachyceným nádorem prsu nebo i s malým počtem postižených uzlin.

 

Pacientka nemusí absolvovat žádné další vyšetření, genomické testování je prováděno z již odebraného vzorku nádoru. O vhodnosti genomického testování nádoru prsu je pacientka předem informována a poučena lékařem a musí se sama rozhodnout, zda chce toto testování podstoupit. Vyjde-li v testu jako nízce riziková, nemůže jí být již následně podána chemoterapie. Od března 2021 se v Česku za účelem genomického testování využívá testu MammaPrint od společnosti Agendia NV. Při splnění indikačních kritérií je test plně hrazen ze zdravotního pojištění. Výkon genomického testování je možné provést 1x za život, pokud pacientka onemocní rakovinou i v druhém prsu, je možnost tento výkon zopakovat. V loňském roce bylo v České republice ze 197 testovaných pacientek testem MammaPrint 45 % vyhodnoceno jako „low risk“ (nízké riziko), tyto pacientky se zcela bezpečně vyhnuly chemoterapii.

 

Genomické testování mohou provádět Komplexní onkologická centra (KOC), avšak doporučit vyšetření může i ošetřující onkolog mimo KOC. „V případě, že je žena s rakovinou prsu léčena u svého spádového onkologa, a je vhodná pro genomické testování, je postup následující. Ošetřující onkolog kontaktuje jedno z Komplexních onkologických center v ČR a pacientku konzultuje s mammární komisí, která případně potvrdí provedení testování. Léčba pacientky pak probíhá nadále u ošetřujícího onkologa, kterému jsou výsledky testu dodány,“ přibližuje možnosti genomického testování primářka Kliniky komplexní onkologické péče Katarína Petráková.

 

Genomické testování je složité a vyžaduje komplikované a přesně stanovené laboratorní postupy a splnění požadovaných norem. Vzorky tkáně k vyšetření testem MammaPrint se doposud posílaly k vyhodnocení do centrální laboratoře Agendia NV v Amsterodamu. Masarykovu onkologickému ústavu se podařilo stát se jednou ze čtyř certifikovaných laboratoří společnosti Agendia NV v Evropě, díky čemuž budou moci být vzorky vyhodnocovány na území ČR.

 

Certifikace laboratoří

„Proces certifikace laboratoře je náročný a má několik fází. Každá laboratoř se musí vybavit potřebnou přístrojovou technikou, následně je zavedena vyšetřovací metoda a v procesu certifikace musí být proveden určitý počet testů, kde stejný vzorek je zároveň vyhodnocován i v centrální laboratoři Agendia NV. Vykázané výsledky musí být ve 100 % shodné. Díky testování přímo v MOÚ budeme mít větší kontrolu nad vzorkem nádoru a samotným vyšetřením, současně nebudeme muset zajišťovat časově náročný převoz do zahraničí, což nám velmi usnadní práci,“ doplňuje primář Oddělení patologie MOÚ Pavel Fabian.

 

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo v MOÚ certifikovat laboratoř pro genomické testování MammaPrint. Věříme, že tím přiblížíme možnost testování většímu počtu pacientek. Jsme rádi, že současně došlo ještě k dalšímu důležitému kroku, a to k aktualizaci doporučených postupů (v tzv. Modré Knize) i pro rozhodování o způsobu léčby u pacientek s rakovinou prsu. Tyto doporučené postupy pro onkology se nyní sjednocují s evropskými doporučenými postupy i v oblasti, genomického testování.“ vysvětluje ředitel MOÚ Svoboda.

MammaPrint

Test MammaPrint se začal v Česku využívat v loňském roce, „ v rámci jednání s plátci péče o úhradě testu jsme slíbili, že se nám do roka podaří akreditovat laboratoř v České republice, abychom zajistili, že genomické testování budou moct využít všechny onkologické pacientky, které mají na test nárok. Díky žádosti České onkologické společnosti a jejímu důrazu na nutnost zařazení testování jako důležitého faktoru při rozhodování léčbě rakoviny prsu se nám slib podařilo naplnit,“ popisuje legislativní proces Lenka Vášová, jednatelka společnosti LERAM diagnostic s.r.o., jež je partnerem společnosti Agendia NV pro Českou a Slovenskou republiku.

 

„Velice nás těší, že jedna z prvních certifikovaných laboratoří v Evropě je právě v Masarykově onkologickém ústavu. Musím podotknout, že procesy a splnění certifikačních kritérií nejsou jednoduché a řada zemí s tím má velké problémy. O to více mě těší, že v České republice se vše podařilo úspěšně splnit v tak krátkém čase,“ komentuje spolupráci ředitelka společnosti Agendia pro Evropu dr. Marion Wasmayr.

 

„Pro naše pacientky je skvělé, že pojišťovny test Mammaprint hradí. Proto bych chtěla apelovat na onkology, aby test v indikovaných případech využívali. Pacientky si budou jisté, že podstupují tu správnou léčbu, ušitou přímo jim na míru,“ doplňuje Michaela Tůmová z neziskové organizace Dialog Jesenius.

 

 

 

Genomické testování

Genomické testování zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, a zjišťuje tak, co řídí jeho růst a chování. Pomáhá zjistit, zda je pravděpodobný návrat karcinomu, čímž lékaři pomáhá s rozhodnutím týkajícím se onkologické léčby.

 

Genetické testování

Genetické testování oproti tomu zkoumá geny, se kterými se člověk narodí a určuje tak, zda existuje dědičné riziko, např. riziko mutací v genu BRCA1/2, které způsobuje dědičné predispozice k rakovině a zvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru.

 

 

 

O společnosti Agendia

Společnost Agendia je světový lídr v molekulární diagnostice karcinomu prsu se sídlem v Irvine v Kalifornii, která se zavázala přinášet pacientkám s časným stádiem karcinomu prsu a jejich lékařům informace, které potřebují k tomu, aby učinili nejlepší rozhodnutí pro celý průběh léčby. Společnost v současné době nabízí dva dostupné testy genomického profilování, podporované důkazy nejvyšší úrovně z klinického i reálného prostředí, které poskytují komplexní genomické informace, které lze použít k identifikaci nejúčinnější možné léčby karcinomu prsu u každé pacientky.

 

Prevence a léčba

Onkologie v regionu pohledem docenta Jakuba Cveka

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

Rozhovor s doc. MUDr. Ing. Jakubem Cvekem, Ph.D., MBA, přednostou Kliniky onkologické Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava.

 

Kolik lidí v Moravskoslezském kraji každým rokem onemocní rakovinou?

Náš kraj má zhruba 1,2 milionu lidí, přičemž každým rokem je zde evidováno přibližně 6500 nových případů rakoviny, pokud nepočítám nemelanomové nádory kůže. Pokud bychom to přepočítali na 100 000 obyvatel, což by bylo asi přesnější, dostaneme se na hodnotu okolo 550, což odpovídá celorepublikovému průměru.

 

Které zhoubné nádory na Ostravsku převládají?

Asi není překvapením, že u mužů se nejvíce setkáváme s nádory prostaty a u žen s nádory prsu, dále jsou to karcinomy tlustého střeva a konečníku nebo karcinomy plic, obdobně jako je tomu v celé České republice. Útlum těžkého průmyslu v našem kraji v posledním desetiletí se však pozitivně odrazil v tom, že už nevídáme tak rychlý přírůstek zhoubných nádorů hlavy a krku nebo plic. Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu snad už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, a zde obrátit trend je pro nás velkou výzvou.

 

Ve FN Ostrava funguje Komplexní onkologické centrum (KOC) – kolik pacientů ročně projde jeho branami?

Naše centrum je největším onkologickým pracovištěm na severní Moravě a zabezpečuje veškerou léčbu dospělých pacientů se zhoubnými nádory, s výjimkou nádorových onemocnění krve a krvetvorných orgánů, kterou zajišťuje hematoonkologická klinika. Ročně do ostravského KOC přijmeme okolo 4000 nových pacientů. Více než polovina z nich je léčena na onkologické klinice, často před operací nebo po ní, ale i bez nutnosti chirurgické léčby. Asi jako všechna ostatní komplexní onkologická centra zaznamenáváme vysoký nárůst počtu jedinců, kteří žijí a lečí se s rakovinou, přičemž v našich ambulancích evidujeme každým rokem zhruba 35 000 návštěv onkologicky nemocných. Zároveň také poskytujeme konzultace pacientům, kteří přicházejí s žádostí o druhý názor na svou onkologickou léčbu.

 

Je nějaká oblast, na kterou se specializujete?

Vyzdvihl bych určitě neuroonkologické centrum, jehož provoz zajištuje onkologická a neurochirurgická klinika a kam jsou soustředěni lidé s nádory mozku a míchy z celého kraje. Navíc se velmi dobře rozvíjí i spolupráce s kolegy ze Zlínského kraje, kteří k nám neuroonkologické pacienty odesílají. Takže nádory mozku jsou, obrazně řečeno, naším denním chlebem.

Dlouhou dobu naše nemocnice také jako jediná v České republice disponovala unikátním robotickým ozařovačem CyberKnife. Léčbu kybernetickým nožem poskytujeme pacientům z celé republiky. Jedná se zejména o nemocné s nádory plic nebo s plicními metastázami, kteří zaujímají skoro čtyřicet procent všech případů – a polovina z nich není z našeho regionu.

 

V čem vnímáte největší přínosy KOC?

Když jsem po absolvování lékařské fakulty začal pracovat v oboru, byla péče o onkologické pacienty poměrně roztříštěná. To znamená, že protinádorová léčba – ať už operace, ozařování nebo chemoterapie – byla poskytována na různých, mnohdy i vzdálených pracovištích. Jsem proto moc rád, že jsem mohl být svědkem centralizace specializované a superspecializované péče do komplexních onkologických center, která mají k dispozici zázemí velkých nemocnic. To má pro pacienty jednoznačný přínos z hlediska diagnostiky i léčby, protože jsou na jednom místě dostupné veškeré metody protinádorové terapie, včetně moderní biologické léčby nebo imunoterapie. V každém KOC navíc fungují mezioborové týmy, takže péče o konkrétního pacienta nezůstává pouze v rukou onkologů nebo chirurgů, ale domlouvají se ní podle potřeby specialisté z různých oborů.

Výhodou také je, že díky centralizaci onkologicky nemocných získáváme stále větší zkušenosti s léčbou, což se odráží i v lepších terapeutických výsledcích. U mnoha diagnóz se nám dnes daří pacienty buď zcela vyléčit, nebo výrazně prodloužit jejich přežití při zachování kvality života. Příkladem může být rakovina prostaty nebo prsu.

 

Jak se na úspěšnosti onkologické léčby podílí imunoterapie?

Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečně dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků. Na druhou stranu, pokud se vedlejší účinek vyskytne, je potřeba jej rychle léčit, protože se může jednat i o život ohrožující stav.

Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy. Nyní ji rutinně využíváme u maligního melanomu jako adjuvantní, to znamená zajišťovací léčbu, která se provádí po operaci, aby se snížilo riziko recidivy onemocnění. Dále se uplatňuje u karcinomu plic, u nádorů ledvin, karcinomů močového měchýře nebo trávicího traktu. Do budoucna ale imunoterapie zcela jistě najde své místo také v neoadjuvantním podání, tedy ještě před plánovaným chirurgickým výkonem nebo před radioterapií, případně bude podávána spolu s ozařováním. Týkat by se to mělo například pacientek s agresivním podtypem karcinomu prsu.

 

Daří se dostávat pacienty do KOC včas?

Domnívám se, že ano. Čekací doby odpovídají závažnosti onemocnění. Takže například pacienti, kteří vyžadují zmiňovanou neoadjuvanci, se k léčbě dostanou v horizontu jednoho až dvou týdnů. V této souvislosti si ale nemůžu odpustit poznámku, že v době pocovidové častěji vídáme pokročilejší stádia, než tomu bylo dříve, musíme na tom zapracovat.

 

Jak funguje spolupráce s ostatními nemocnicemi v regionu, respektive s praktickými lékaři v odesílání pacientů do KOC?

Jako komplexní onkologické centrum jsme se zavázali ke spolupráci v Regionální onkologické skupině s významnými nemocnicemi v našem kraji. V každé z nich přitom byly zřízeny mezioborové týmy, které jsou schopny adekvátně posoudit každého příchozího pacienta s podezřením na nádorové onemocnění a případně ho odeslat do našeho KOC. Náš region je dosti rozlehlý, přesto se daří dvě třetiny pacientů léčit přímo v KOC, což odpovídá celorepublikovému průměru.

Spolupráce s praktiky se rozvíjí zhruba poslední tři roky, byť byla v důsledku covidové pandemie přerušena. Jedinci po úspěšně ukončené onkologické léčbě jsou ale běžně odesíláni k praktikům k dalšímu sledování a jsem hluboce přesvědčen, že dobře funguje i ten obrácený tok. Tedy pokud praktický lékař zjistí u pacienta nějaké nové obtíže, neprodleně konzultuje komplexní onkologické centrum.

 

Spolupracujete také s organizacemi onkologických pacientů?

Snažíme se spolupracovat s pacientskými organizacemi i s dobrovolníky. Díky tomu se nám třeba na konci loňského roku podařilo otevřít kavárnu, která vznikla v prostorách čekárny chemoterapeutického stacionáře naší onkologické kliniky, kterou denně projde až 150 pacientů, obvykle i s doprovodem. Věřím, že možnost dát si kávu, čaj nebo drobné občerstvení pacientům zpříjemňuje čekání na vstupní konzultace nebo na zahájení protinádorové léčby.

Prevence a léčba

Zhoubných nádorů plic a hlavy na Ostravsku ubývá, ale často…

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

Na 4000 nových pacientů přijde ročně do Komplexního onkologického centra (KOC) při Fakultní nemocnici v Ostravě. Největší onkologické pracoviště na severní Moravě poskytuje nemocným péči týmu specialistů a moderní léčebné postupy, mezi nimi například i imunoterapii. Přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity docent Jakub Cvek považuje tento přístup, který využívá přirozenou obranyschopnost lidského organismu, za nejperspektivnější strategii boje proti zhoubným nádorům. Ne všichni pacienti ale vědí, že imunoterapie je v Česku na těchto specializovaných pracovištích dostupná. Změnit to má celorepubliková kampaň Dotek, který pomáhá. Jejím symbolem je interaktivní model buňky, který bude od 15. června k vidění v ostravském obchodním centru Nová Karolina.

 

„Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečné dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků,“ uvedl docent Cvek.

 

V současné době se imunoterapie využívá u některých běžných typů nádorů, například ledvin, močového měchýře, trávicího traktu a také u maligního melanomu. „Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy,“ doplnil ostravský onkolog.

 

Soustředění onkologické péče do specializovaných pracovišť, jako je tomu také na Ostravsku, výrazně přispívá ke kvalitě léčby. Multidisciplinární týmy v takzvaných KOCech totiž dokážou pacientovi upravit terapii podle jeho potřeb, říká přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol a předsedkyně České onkologické společnosti docentka Jana Prausová.

 

„Jde o to, abychom pacienta při podezření na nádorové onemocnění dostali co nejdříve do Komplexního onkologického centra, kde je adekvátně vyšetřen a diagnostikován. Tým odborníků různých specializací pak určí optimální postup. Neléčíme jen nemoc, ale celého pacienta, včetně přidružených chorob, včetně jeho duše,“ popsala přidanou hodnotu KOC onkoložka.

 

Díky útlumu těžkého průmyslu v posledním desetiletí už neplatí Ostravsko za region s nejčastějším výskytem zhoubných nádorů plic. Podle dat Ústavu pro zdravotní informace a statistiku (ÚZIS) je počet pacientů se zmíněnou diagnózou srovnatelný například s Prahou nebo Středočeským krajem. „Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, obrátit tento trend je pro nás velkou výzvou,“ poznamenal docent Cvek.

 

 

 

 

Osvětová kampaň Dotek, který pomáhá, termíny setkání s médii a veřejností:

 

  • Ostrava, 15. 6., 10:00 NC Forum Nová Karolina
  • Brno, 22. 6., 10:00 OC Olympia

 

Osvětová kampaň Dotek, který pomáhá, je zaměřená na zvyšování povědomí veřejnosti o onkologických onemocněních.

 

Do kampaně se zapojují přední čeští onkologové v čele s docentkou MUDr. Janou Prausovou, Ph.D., MBA, přednostkou Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole a předsedkyní České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), profesorem MUDr. Jindřichem Fínkem, Ph.D., MHA, přednostou Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a místopředsedou České onkologické společnosti ČLS JEP.  V neposlední řadě na setkáních hovoří pacientské organizace sdružené ve spolku Hlas onkologických pacientů (HOP) vedeném Mgr. Petrou Adámkovou.

 

Ostravského setkání v Nákupním centru Forum Nová Karolina se zúčastní docent MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské Univerzity. Závěr bude patřit zastavení v brněnském Obchodním centru Olympia, kde promluví profesor MUDr. Jiří Mayer, CSc., přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno a předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.

 

Jednotlivými setkáními provází novinář a moderátor PhDr. Jakub Železný.

 

Jak fungují moderní terapie v onkologii?

 

●        Moderní terapie, a zvláště imunoterapie, mění donedávna prakticky stoprocentně smrtelné rychle progredující onemocnění v chronickou chorobu, a to vybuzením imunitního systému pacienta, který je pak schopen efektivněji bojovat s onkologickým nádorem. Část pacientů díky imunoterapii nad rakovinou zvítězí. Moderní léčba však dává naději i těm pacientům, kteří na léčbu neodpovědí optimálně, protože zvyšuje jejich šanci dožít se dalšího pokroku a nových léčebných metod.

 

●        Konkrétní příklad lze sledovat třeba u melanomu, tedy onkologického onemocnění kůže. Stagnace onemocnění či pokles mortality je jednoznačně způsoben příchodem vysoce účinných metod léčby, jak do adjuvantní fáze léčby, tak do léčby metastatického onemocnění.

 

●        Zatímco ještě v nedávné době přežívali pacienti s metastatickým melanomem průměrně 6 až 8 měsíců od diagnózy a pouhá čtvrtina takových pacientů žila déle než jeden rok, dnes se díky výsledkům klinických studií ukazuje, že až 50 % pacientů s touto diagnózou může žít i více než 6 let po zahájení léčby imunoterapií a s dobrou perspektivou dalšího přežití.

 

 

Pro více informací o onkologických onemocněních a možnostech léčby navštivte weby

 

  • Česká onkologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/

  • Hlas onkologických pacientů

https://hlaspacientu.cz/o-nas/hlas-onkologickych-pacientu/

 

 

Prevence a léčba

Nemocnice Na Pleši na Příbramsku rozšířila oddělení radioterapie

  • 15 června, 2022
  • by andrlovak1

První urychlovač začal na oddělení fungovat v roce 2017, Nemocnice Na Pleši se tak stala jediným onkologickým pracovištěm ve Středočeském kraji, které takovým zařízením disponuje. Následovaly investice do dalšího vybavení, například rekonstrukce oddělení radiodiagnostiky s nákupem nového výpočetního tomografu (CT). Pacientů však přibývalo a nemocnice se rozhodla pro pořízení dalšího urychlovače, který je navíc modernější a umožňuje přesněji zaměřit ozařovanou oblast. “Můžeme tak bezpečně aplikovat maximum dávky do nádoru a zároveň výrazně snížit zatížení sousedících zdravých tkání. Tím dramaticky klesá riziko případných nežádoucích účinků,” uvedl Valchář.

 

Radioterapie je součástí onkologického oddělení, které poskytuje komplexní péči pacientům se všemi typy nádorových onemocnění ve všech stadiích. Využívá ionizující záření, které je dnes neodmyslitelnou součástí onkologické léčby a podstoupí ho každý druhý pacient s rakovinou. Tato léčba se v posledních letech výrazně změnila. Dříve používané kobaltové ozařovače nahradily modernější lineární urychlovače, které umožňují daleko lépe aplikovat potřebnou dávku záření a zároveň šetří okolní zdravé tkáně.

 

Soukromá nemocnice se 320 zaměstnanci se pro onkologické pacienty snaží zajistit komplexní návaznou péči. “Je to jeden z našich hlavních trendů, aby pacientovi byly poskytnuty veškeré služby tady a nemusel se nikam převážet,” řekl ČTK ředitel Martin Kott. V nemocnici je 180 lůžek, z toho 40 je určeno pro onkologické pacienty. Podle Kotta se však stále zvyšuje počet pacientů, kteří žádají ambulantní péči.

 

Primářka onkologického oddělení Kateřina Jirsová poukázala na skutečnost, že pracovišť umožňujících ozařování je v Česku málo a například Středočeši musejí za tímto typem léčby cestovat do Prahy. “Ale Praha jednak není nafukovací a jednak je to pro pacienty hrozně náročné,” uvedla primářka. Připomněla, že léčba radioterapií je záležitostí několika týdnů, což je zejména pro starší lidi extrémně náročné. Cílem je podle ní nabídnout pacientovi v každé fázi nemoci, co potřebuje, bez ohledu na to, zda jsou volná lůžka nebo jaké jsou čekací doby.

 

Nemocnice Na Pleši se vedle onkologie zaměřuje také na rehabilitaci, kromě toho provozuje například i pneumologii a další služby. Zařízení podle Kotta pokračuje v investicích, do budoucna by v areálu mohl vzniknout například nový pavilon vodoléčby a rehabilitace.

 

Aktuálně

Světová zdravotnická organizace chce změnit název opičích neštovic

  • 15 června, 202215 června, 2022
  • by andrlovak1

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus už předtím naznačil, že brzy by mohlo být rozhodnuto o změně názvu infekční nemoci. Organizace jenom za letošek eviduje na 1600 potvrzených případů a dalších zhruba 1500 případů, kdy existuje podezření na nákazu. Nemoc se vyskytla v přibližně 40 zemích, včetně těch, kde je vzácná. V Česku se zatím laboratorně potvrdilo šest případů nákazy opičími neštovicemi.

 

Pojem opičí neštovice může podle mluvčího WHO ukazovat na jejich původ v Africe. Do května se sice vir a nemoc vyskytovaly téměř výlučně v Africe, ale název je podle něj zavádějící.

 

Virus opičích neštovic byl poprvé prokázán v roce 1958 u opic v jednom výzkumném ústavu v Dánsku. Podle dnešních znalostí by však měl být rozšířen hlavně mezi malými hlodavci, zatímco opice jsou jen přechodným hostitelem.

 

Nemoc se u lidí začala vyskytovat v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna byly rozšířeny hlavně v částech střední a západní Afriky.

 

Už při výskytu koronaviru na konci roku 2019 WHO rychle zakročila, aby zabránila šíření názvů jako wuchanský či čínský virus. Od 11. února 2020 má vir oficiální název SARS-CoV-2 a nemoc, kterou vyvolává, covid-19.

 

WHO na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, zda opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.

 

České zdravotnictví

Sbírka ligy proti rakovině vynesla téměř 18 milionů Kč,…

  • 15 června, 2022
  • by andrlovak1

“V den sbírky nabízelo kytičky více než 12.000 dobrovolníků, kteří ke kytičkám s fialovou stužkou dárcům předávali i letáček s informacemi o prevenci nádorů děložního hrdla a varlat,” uvedla za ligu Jitka Bajgarová. Mezi dobrovolníky, kteří letos 11. května kytičky nabízeli, byli žáci základních a studenti středních škol, skautské či pionýrské oddíly, dobrovolní hasiči nebo zástupci onkologických pacientů. Kytičky bylo možné koupit i v některých knihovnách, informačních centrech, na městských úřadech, v obchodech i kavárnách.

 

Letošním tématem, na které se osvětová akce zaměřovala, byly nádory ledvin děložního hrdla a varlat. Úmrtnost na tato onemocnění sice podle odborníků stagnuje, pacientů ale přibývá. U rakoviny děložního hrdla onemocní zhruba sedm žen ze 100.000, u rakoviny varlat kolem 4,5 muže na 100.000. Obě nemoci nejčastěji postihují mladé lidi.

 

Rakovina děložního hrdla se nejčastěji vyskytuje u žen nakažených HPV virem, nejčastěji sexuálně aktivních. Prevencí rakoviny a změn tkání, které ji předcházejí, je očkování. Zdravotní pojišťovny ho hradí dětem ve věku 13 nebo 14 let. Postupuje ho asi 65 procent dívek a 30 procent chlapců. Pravidelně jsou na riziko tohoto druhu rakoviny vyšetřované také ženy na gynekologické prohlídce. Časně zachycené nádory jsou dobře léčitelné, vyléčí se 92 procent žen.

 

Nádory varlat se nejčastěji objevují u mužů ve věku 20 až 34 let, poté u padesátníků. Muži je mohou objevit při samovyšetření, podezření by měla vzbudit bolestivost, zvětšení nebo nepravidelnost varlete. Rizikovým faktorem je nesestoupení varlete do šourku u novorozenců, které kontrolují lékaři už v porodnici a poté pediatři. Vliv na vznik nádoru může mít také hormonální léčba matky v době těhotenství, tříselná kýla nebo chronické infekce včetně HIV.

 

Od roku 1997 sbírka vynesla zhruba 350 milionů korun. Výtěžek jde na podporu pacientů, vzdělávání a prevenci nádorových onemocnění a také na výzkum a přístrojové vybavení onkologických pracovišť.

 

Výzkumy a studie

Průzkum: Češi často nepoznají včas, kdy je kvůli problémům…

  • 14 června, 2022
  • by andrlovak1

Naprostá většina Čechů v případě duševních problémů spoléhá podle výzkumu na to, že se s nimi zvládne porovnat sama nebo s pomocí někoho z rodiny či z přátel. Jen šest procent lidí si raději promluví s odborníkem. Přitom ale až 77 procent Čechů tvrdí, že je ochotných v případě duševních problémů vyhledat odbornou pomoc, řekla Anežka Kunštátová z agentury G82. Podle ředitelky společnosti Nevypusť duši Marie Salomonové je zjevné, že lidé v Česku často nepoznají včas, kdy je vhodné vyhledat odborníka. Potvrzují to podle ní i data Národního ústavu duševního zdraví, podle kterých až dvě třetiny lidí s depresí nevyhledá včas odbornou pomoc.

 

Téma duševního zdraví nese v české společnosti stále stigma, řekla Salomonová. Zhruba polovina lidí například v průzkumu uvedla, že by si musela rozmyslet, zda povolí svému potomkovi potkávat se s jiným duševně nemocným dítětem, uvedla Kunštátová. Kolem 17 procent podle ní považuje duševně nemocné za nebezpečné. Podle Salomonové se přitom i děti pravděpodobně běžně s lidmi s psychickými obtížemi potkávají. Každý pátý člověk nyní v ČR trpí duševními problémy, řekla. Podle ní mají ale Češi o tématu málo informací.

 

Mezi Čechy je podle Salomonové rozšířena i chybně optimistická představa o dostupnosti psychologické odborné péče. Že je jí dostatek i pro děti, se domnívá 43 procent lidí, řekla Kunštátová. Salomonová připomněla, že na jednu školu připadá asi 0,23 psychologa.

 

Rodiče v Česku podle ní navíc často zlehčují závažnost důsledků psychických problémů, a to i u potíží s vážnými důsledky. Málo pozornosti věnují lidé potížím, jako jsou Aspergerův syndrom, sociální fobie, bipolární, úzkostná či panická porucha, zjistil výzkum. Toho, že nepoznají duševní potíže dítěte, se podle Kunštátové obává 28 procent matek a otců. Většina u dětí řeší jen závažnější problémy, jako je sebepoškozování či agresivita, doplnila.

 

Pětina lidí podle průzkumu věří tomu, že jim v případě duševní poruchy pomůžou léky, polovina se domnívá, že vhodná je psychoterapie a dvě třetiny považují za řešení kontakt s kamarády a zdravý životní styl. Tato opatření ale podle Salomonové fungují dobře jen jako prevence. V případě výskytu obtíží už sama o sobě jako léčba ale nepomohou, uzavřela.

 

Prevence a léčba

Berounská nemocnice investovala 200 mil. Kč do rozšíření artroskopického…

  • 14 června, 2022
  • by andrlovak1

Artroskopické centrum v berounské nemocnici se otevřelo v roce 2008, jeho kapacity už ale přestáývaly stačit. “V průměru uskutečníme v centru 3700 operací za rok a toto číslo nyní ještě vzroste. Do této doby jsme operovali 20 až 30 pacientů denně, kteří čekali na výkon průměrně tři až pět týdnů od indikace,” uvedl vedoucí lékař centra Zdeněk Kopečný. Díky novým sálům podle něj již nyní lékaři operují o čtvrtinu pacientů více.

 

Pro potřeby artroskopického centra slouží oddělení jednodenní péče, které se stará o pacienty před operací a po ní. Jeho lůžková kapacita se rozšířila o 33 lůžek v 16 pokojích a jednom apartmánu. Všechny pokoje jsou vybaveny moderními polohovacími postelemi, sociálním zařízením, televizorem a bezplatným připojením na internet. Z oddělení jednodenní péče jsou pacienti do 24 hodin propouštěni do domácího ošetření, případně překládáni k rehabilitaci.

 

Rehabilitační nemocnice Beroun investuje i do dalších částí areálu, příští rok chce otevřít psychiatrickou kliniku za více než miliardu korun. Nemocnice je součástí AKESO Holdingu Sotiriose Zavalianise, do nějž patří také nemocnice v Hořovicích na Berounsku, radiologické a onkologické centrum Multiscan Pardubice či diagnostické centrum v pražských Nových Butovicích. Zavalianis je stoprocentním vlastníkem skupiny, narodil se v Řecku a do tehdejšího Československa přijel studovat v roce 1984. V minulosti získal titul podnikatele roku ve středních Čechách.

 

České zdravotnictví

Nemocnice Plzeňského kraji loni provedly nejvíc odběrů krve za…

  • 14 června, 2022
  • by andrlovak1

Menší odběrová centra krajských nemocnic nezaznamenala podle Kokošky během pandemie koronaviru výraznější odliv dárců. “Jen asi desetina pravidelných dárců v uplynulých dvou letech buď vůbec nechodila nebo jen sporadicky. Zejména v druhém roce pandemie 2021 je ale zastoupili prvodárci, kteří vyslyšeli výzvy transfuzních pracovišť,” řekl Kokoška. V Klatovské nemocnici loni darovalo krev 280 prvodárců, což bylo druhé nejvyšší číslo za posledních deset let. Do Rokycanské nemocnice přišlo loni 111 prvodárců, nejvíc za posledních deset let.

 

“Letošní rok naznačuje, že by mohl být zase o něco lepší. Postupně se začala vracet v pravidelné frekvenci právě ta desetina dárců, kteří během pandemie docházeli jen příležitostně. A dál chodí i loňští prvodárci. Díky tomu obě centra překročila polovinu loňských odběrů už v květnu,” řekl Kokoška. I letos přicházejí prvodárci, jsou mezi nimi i lidé z Ukrajiny. “Jsou to spíše jednotky nebo menší desítky, ale objevují se. Jedná se jak o lidi, kteří v ČR pracují již delší dobu, tak i o současné uprchlíky,” doplnil mluvčí. Kromě Klatov a Rokycan krajské nemocnice odebírají krev i výjezdovým způsobem v dalších městech.

 

Vedoucí lékařka transfuzního pracoviště Klatovské nemocnice Jana Zítková vítá, že dárců spíše přibývá. “V Klatovské nemocnici jsme se letos vrátili k plné operativě. Spotřeba je proto oproti loňsku vyšší a větší poptávka po krvi je i ze strany jiných zdravotnických zařízení,” řekla. Zdravotníci vyzývají dárce, kterým to interval mezi odběry umožňuje a kteří se chystají na zahraniční dovolenou, aby darovali krev ještě před odjezdem. “Po návratu ze zahraničí by totiž neměli dávat krev minimálně měsíc, pokud cestují v rámci Evropy, a pokud letí třeba do Egypta, Turecka, Tuniska nebo i do vzdálenějších destinací, možnost darovat krev od návratu se prodlužuje na dva i více měsíců,“ doplnila primářka hematologicko-transfuzního oddělení Rokycanské nemocnice Miroslava Padrtová.

 

Loni odebrané množství krve bylo podle Levorové pro FN Plzeň dostačující. “Během roku jsou pravidelné výkyvy, kdy přichází dárců méně – například prázdniny či podzimní období viróz, ale díky usilovné práci našich zaměstnanců máme úžasnou komunikační cestu k našim dárcům. Stále přichází dárci noví prvodárci a opravdu si naše dárce hýčkáme,” řekla. Dárcovské centrum transfuzního oddělení prochází letos rozsáhlou rekonstrukcí za víc než 20 milionů korun. Pravidelných dárců má oddělení kolem 11.500, od nichž ročně zajistí kolem 22.000 odběrů plné krve, separované plazmy nebo krevních destiček.

 

Podle tiskové zprávy Českého červeného kříže je v ČR v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno na 250.000 pravidelných dárců a ročně jich přibude asi 30.000. Podle odborníků by bylo třeba mít celkem alespoň 300.000 dárců a ročně 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek a posílil se celkový počet dárců.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 31 32 33 34 35 … 133

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2024

Prosinec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
25
26
27
28
29
30
1
Listopad

30

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Prosinec

1

Žádné akce
Prosinec

2

Žádné akce
Prosinec

3

Žádné akce
Prosinec

4

Žádné akce
Prosinec

5

Žádné akce
Prosinec

6

Žádné akce
Prosinec

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Prosinec

8

Žádné akce
Prosinec

9

Žádné akce
Prosinec

10

Žádné akce
Prosinec

11

Žádné akce
Prosinec

12

Žádné akce
Prosinec

13

Žádné akce
Prosinec

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Prosinec

15

Žádné akce
Prosinec

16

Žádné akce
Prosinec

17

Žádné akce
Prosinec

18

Žádné akce
Prosinec

19

Žádné akce
Prosinec

20

Žádné akce
Prosinec

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Prosinec

22

Žádné akce
Prosinec

23

Žádné akce
Prosinec

24

Žádné akce
Prosinec

25

Žádné akce
Prosinec

26

Žádné akce
Prosinec

27

Žádné akce
Prosinec

28

Žádné akce
30
31
1
2
3
4
5
Prosinec

29

Žádné akce
Prosinec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS