Fakultní nemocnice Brno má za 38 milionů přístroj, provádí…

Díky přístroji mohou mít pacienti při jednom snímání dvě vyšetření, a to CT (počítačová tomografie) a scintigrafii, při které se díky malému množství radioaktivní látky detailně vyšetří konkrétní lidský orgán. “Přístroj vyniká řadou novinek oproti dosud používaným scintigrafickým kamerám. Specialitou je možnost přesného určení množství radiofarmaka v dané lokalitě těla pacienta a jasnější charakteristika patologických lézí,” uvedla Plachá. Díky přesnému množství pak lze hodnotit efekt léčby u onkologických pacientů.

Přístroj také umožňuje vyšší rozlišení 3D obrazu a přesné polohové srovnání CT a scintigrafie u vyšetření skeletu. Je to jedno ze základních vyšetření při podezření na metastatické postižení kostí, uvedl náměstek pro strategii a laboratorní medicínu Marek Mechl.

Vyšetření je vhodné nejen pro onkologii, ale i kardiologii. Podle Mechla je systém až čtyřikrát citlivější a dokáže při snímání zvětšit srdce pro jeho lepší hodnocení. “Díky větší citlivosti systému jde vyšetření výrazně zkrátit nebo snížit až o tři čtvrtiny radiační zátěž pacienta,” vyzdvihl Mechl. Se snímáním prokrvení srdce lze současně zjistit i míru kornatění srdečních cév. Kardiologové tak dostanou daleko přesnější výsledky potřebné k diagnostice a léčbě pacienta. Softwarové vybavení navíc umožňuje například u vyšetření plic a mozku zobrazení anatomické mapy pro jednodušší orientaci v jednotlivých strukturách daných orgánů.

Fakultní nemocnice Ostrava zmodernizovala dvě stanice intenzivní medicíny

“Jedná se o boxový systém, kdy pacienti jsou na jednotlivých boxech a je možné je izolovat. Je tady speciální vzduchotechnika, což znamená nejen klimatizaci, ale i odsávání. Pro práci s pacienty jsou tady vytvořeny mnohem lepší podmínky, než byly,” uvedl staniční lékař kliniky Filip Burša. Obě lůžkové stanice jsou umístěny na jednom poschodí a jsou vzájemně propojené. Stavebními úpravami vznikl i jeden box navíc. “Díky novému uspořádání těchto zrekonstruovaných jednotek bude umožněna mnohem lepší vzájemná kooperace obou lůžkových stanic. Dovolí nám to mimo jiné mnohem efektivnější využití zdravotnického personálu, materiálu i zdravotnických prostředků,” řekl přednosta kliniky Pavel Ševčík.

Nově mají zdravotníci k dispozici například stropní zvedák pro pacienty s morbidní obezitou a novinkou je i místnost pro rodinné příslušníky, kde mohou v soukromí hovořit s lékařem. Součástí každého boxu je prostorová dezinfekce na bázi plazmy, která může být v provozu i za přítomnosti pacienta a zdravotníků. Čistotu celého prostoru zajišťuje také filtrace, která zabraňuje šíření virů a bakterií. V současnosti se ještě dobudovává zázemí pro zaměstnance, které by mělo být hotovo v září.

KARIM má čtyři oddělení po šesti lůžkách, první dvě byly zrenovovány před několika lety a před více než rokem začala oprava druhé poloviny. “Klinika je určena pro pacienty, kteří jsou v riziku selhání nebo již se selhanými životními funkcemi. Jedná se o pacienty s poruchou vědomí, s poruchou dýchání, se srdečním selháním, oběhovým selháním, těžkými infekcemi nebo třeba po těžkých úrazech,” upřesnil Burša.

Lékaři KARIM jsou také součástí ECMO centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty se selháním životních funkcí pomocí mimotělních metod a ECMO, které dokážou tyto životní funkce nahradit nebo podpořit. Centrum se značně rozvíjelo v uplynulých dvou letech koronavirové pandemie. Na mimotělní oběh bylo v tomto období napojeno 150 lidí, dalších 21 nemocných pak napojili lékaři na mobilní ECMO v jiné nemocnici. “Je to metoda, kterou poskytují zdravotnická zařízení s vysokou specializací, protože náročnost, jak technická, tak ošetřovatelská i medicínská, je opravdu velmi vysoká. Jedná se o přístroj, který odčerpává krev z těla pacienta a tuto krev obohacuje o kyslík a odstraňuje oxid uhličitý, který člověk produkuje. Průtok krve tím přístrojem je velmi vysoký, v mnoha litrech za minutu,” uvedl Burša. Dodal, že přístroj ECMO může být využit pro podporu funkce plic nebo srdce a plic.

Loni v prosinci lékaři a další zdravotníci s pomocí přístroje pomohli například třicetileté Iloně Kováčikové. Matka tří dětí, která neměla dříve zdravotní potíže, měla velmi těžký průběh covidové infekce. V nemocnici byla přes 170 dnů a postupně u ní selhaly základní životní funkce. Na mimotělní orgánové podpoře byla dlouhých 126 dnů. “Neuvěřitelně děkuju doktorům za to, že mi takto pomohli,” řekla Kováčiková.

Fakultní nemocnice má aktuálně 12 ECMO přístrojů, dva získala s pomocí krajských dotací přímo v době pandemie.