Průzkum: Pandemie změnila návyky Čechů, nejčastěji cestují do sousedních…

Oproti stavu na konci roku 2020, kdy objednávky vnitrostátních cest dvojnásobně převyšovaly zájem o cesty do zahraničí, dnes Češi podle něj více cestují za hranice. Častěji jezdí do sousedních zemí a vyšší popularitě se těší například Slovinsko, Slovensko, Švédsko nebo Turecko. I vlivem konfliktu na Ukrajině se v žebříčku 25 nejnavštěvovanějších zemí posunula nahoru Ukrajina a vypadlo z něj Rusko. Přibylo také například Slovinsko a Srbsko.

Zájem o tři hlavní druhy veřejné dopravy – leteckou, autobusovou a vlakovou – nejvíce opadl zhruba na konci roku 2020, na vrcholu pandemie. Kromě letecké dopravy se od té doby podle průzkumu zájem o vlakovou a autobusovou dopravu opět zvýšil. V případě autobusové dopravy v posledních třech letech zájem kolísal mezi 60 až 80 procenty oproti lednu 2020. Naopak se velice dařilo vlakové dopravě, ta se v některých měsících vyšplhala až o téměř 60 procent oproti lednu 2020, vyplývá z dat.

V posledních měsících se však vlaková doprava propadla zpět na předpandemická čísla a naopak se přes ně přehoupla autobusová doprava. “Dá se očekávat, že to se s příchodem jara a léta zase změní a lidé budou opět více cestovat vlakem, to je totiž jednoznačný trend posledních tří let,” uvedl technický ředitel Omio Tomáš Vocetka.

Naopak zájem o leteckou dopravu se během posledních tří let nedostal až na jednu výjimku ani jednou alespoň na polovinu čísel z období před pandemií, tvrdí firma. Během uplynulého roku navíc lámaly rekordy i ceny letenek, například v červenci Češi za letenky museli zaplatit v průměru o 70 procent více než v lednu 2020, vyšší ceny letenek se držely během celého roku, uvedla. Trend se podle ní začal měnit až v posledním měsíci v reakci na nízký zájem.

Společnost Omio byla založena v roce 2013. Rezervovat přes ní lze dopravní spojení v Evropě a v Severní Americe. Každý měsíc ji navštíví přes 30 milionů uživatelů. Společnost zaměstnává více než 300 lidí, vyjma Berlína má kanceláře i v Praze a v Londýně.

Žebříček 25 nejpopulárnějších destinací pro Čechy

Zdroj: Omio

mda rdo

S léčbou pomáhá ve vítkovické nemocnici i trojice kočičích terapeutů

Zatímco dva sibiřští kocouři Arwin Angeliro a Quentin přicházejí na oddělení společně se svou felinoterapeutkou Denisou Nováčkovou jednou do měsíce, Yoda má služby častější, třikrát až čtyřikrát do měsíce. Jeho majitelka je na oddělení vedoucí lékařkou a při terapiích jej doprovází. “Yoda byl jako sotva měsíční koťátko zachráněný z popelnice. Ujala jsem se ho a pečovala o něj od miminka, teď už má tři roky. Doma máme kočky celkem čtyři, ale Yoda z nich má nejklidnější povahu, a tak se skvěle hodí na felinoterapii,” uvedla majitelka kocoura a vedoucí lékařka oddělení následné péče Zornitza Petrova Markantová. Se svým svěřencem absolvovala kurz k provádění felinoterapie a má tak potřebnou certifikaci pro tuto metodu.

“Kocouři společně s felinoterapeutkou vždy projdou celé naše oddělení a navštíví v průměru 70 procent pacientů. Někteří pacienti se na jejich návštěvu vysloveně těší, někteří třeba zpočátku nejeví výraznější zájem, ale jakmile kocouři vstoupí do jejich blízkosti, hned si je získají,” uvedla staniční sestra Lenka Holubová.

Kočky pro felinoterapii musí mít podle Holubové klidnou a trpělivou povahu. Nezbytností je také osvědčení o absolvování felinoterapeutické zkoušky, pravidelná očkování i zdravotní prohlídky nebo pojištění. „Spektrum pozitivních účinků, které felinoterapie má, je velmi široké, a to i v případě, kdy kočka zdánlivě jen obyčejně leží na klíně pacienta. I takový obyčejný kontakt totiž podporuje komunikaci, odbourává stres i rutinu, kterou zde pacienti často zažívají, a pacienty mobilizuje – kočičí mazlíci totiž přímo vybízejí k hlazení. Po návštěvě koček u pacientů pozorujeme zlepšení jejich psychické pohody i zlepšení jemné motoriky. Kočky také podněcují ke smysluplnému trávení času a pacienti pak často vzpomínají i na své vlastní domácí mazlíčky,” doplnila Holubová.

mtk kš

V Rakovnické nemocnici se loni narodilo 996 dětí, o 75…

Minulý rok přišlo v Rakovníku na svět 536 chlapců a 460 děvčat. Třikrát se narodila dvojčata. “Za zajímavost stojí některá křestní jména, které dali rodiče svým potomkům, přestože matky měly klasická česká příjmení jako Dvořáková, Nováková apod. Takže na svět přišla v rakovnické porodnici děvčata Gájatrí a Pia, chlapci pak dostali jména jako Forrest Wayatt, Samson Gyryon nebo Aeneas Vavřinec, ” uvedl primář rakovnického gynekologicko-porodnického oddělení Radek Poláček.

Ve středních Čechách se letos narodilo první dítě v mělnické porodnici. V loňském roce se v ní narodilo 1213 miminek, z toho 624 chlapců a 589 dívek. Dvojčata zde přivítali v 15 případech. Nejčastějšími jmény byly v případě dívčích Eliška, Victorie a Ema, chlapci dostávali nejčastěji jména Jakub, Jan a Dominik.

sbe kš

Vláda projedná stažení návrhu na očkování v lékárnách a zubních ordinacích

“Rozšíření způsobilosti zubních lékařů a farmaceutů se navrhuje jako mimořádné a dočasné vzhledem k aktuální situaci, která však bude dle očekávání přetrvávat v roce 2022. Za účelem zabránění šíření epidemie nemoci covid-19 a ochraně životů a zdraví lidí v České republice je nezbytné dosažení co nejvyšší míry proočkovanosti,” uvedlo ministerstvo pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) při předkládání materiálu v prosinci 2021.

S tím, že by se do očkování mohli zapojit i zubní lékaři, přišla už v roce 2020 iniciativa Lékaři pomáhají Česku. Vyzvala lékaře se soukromými ordinacemi, aby se přihlásili do očkovacích center nebo nabídli zájemcům o očkování vyhrazený čas ve svých ordinacích.

O očkování v lékárnách velmi stojí zástupci České lékárnické komory (ČLnK), vedle vakcín proti covidu-19 by rádi aplikovali i očkování proti chřipce, které je potřeba každý rok. Zájem měla podle průzkumu komory asi polovina lékáren. Podmínkou by podle návrhu bylo specializované školení lékárníka. Proti očkování v lékárnách se v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví vyslovili zástupci pěti odborných lékařských společností.

Očkování proti chřipce je potřeba každý rok, podstupuje ho jen asi sedm procent populace. Podle lékárníků by situaci větší dostupnost očkování mohla zlepšit. Podle lékařů lidé mají dost možností, ale očkovat se nechtějí. Lidem nad 65 let je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, mladším pojišťovny část ceny hradí zpětně.

Podle dřívějších informací podali lékaři v ordinacích zhruba šestinu dosud podaných dávek. Většinu z více než 18 milionů dávek očkování aplikovali zdravotníci ve velkých očkovacích centrech, kromě nemocnic byla také například ve sportovních či kulturních halách, obchodních centrech nebo na nádraží.

Ordinací praktických lékařů pro dospělé je v Česku asi 6800, pro děti a dorost 4800. Ne všechny ordinace, zejména dětské, se do očkování zapojily. Vakcíny podávají také specializovaná očkovací centra, některá jsou i v nemocnících. Zubních lékařů, kteří by se také mohli podle návrhu do očkování zapojit, je asi 7500 a lékáren zhruba 2800.

van rot

Středočeští hygienici uložili loni stravovacím zařízením pokuty přes 1,5…

Hygienici prověřovali i dodržování takzvaného protikuřáckého zákona, kontrolou prošlo 1174 provozoven. “Osobně za velice pozitivní zprávu považuji fakt, že nedostatky byly zjištěny již pouze ve dvou procentech z nich,” uvedl ředitel krajských hygieniků Tomáš Vodný. Vyměřili pokuty za 17.000 korun. V roce 2019 bylo za nedodržení protikuřáckého zákona uloženo 29 sankcí ve výši 86.000 korun.

Nejvíce loni zjištěných nedostatků, 390, se týkalo obecných požadavků na potravinářské prostory. Častým nedostatkem byla také nevhodná hygiena provozu, kterou kontroly odhalily ve 374 případech. Označování polotovarů a rozpracovaných pokrmů nevyhovovalo v 228 případech.

Téměř 300 kontrol vycházelo z podnětů spotřebitelů. Nejvíce kontrol provedli zaměstnanci hygieny v restauracích, ve stáncích s občerstvením a zmrzlinou a ve stravovacích zařízeních pro zaměstnance. Opatření spočívala především v nařízení sanitace provozovny nebo ve vyřazení potravin ze stravovací služby. Pozastavení výkonu činnosti pracovníci hygieny nařídili ve 40 případech, úplné uzavření provozovny bylo nutné v pěti případech.

Předloni a v roce 2020 se kontroly hygieniků zaměřovaly také na plnění tehdy aktuálních protiepidemických opatření kvůli pandemii covidu-19, například nošení respirátorů u personálu i klientů, počty lidí v provozovně, zavírací dobu a další.

dkl kš

Slezská nemocnice v Opavě bude mít robotickou laboratorní linku

“Jde o unikátní technologii zajišťující vyšetření přijatých pacientských vzorků včetně jejich přípravy k analýze, zpracování po analýze až po vydání výsledků lékařům. Nová technologie přináší řadu výhod, a to nejen laboratořím a lékařům, ale především našim pacientům,” uvedl ředitel nemocnice Karel Siebert.

Vybavení na obdobné technologické úrovni podle něj mají zatím hlavně velká pracoviště jako například fakultní nemocnice. “Slezská nemocnice Opava je jedno z prvních zdravotnických zařízení obdobné velikosti v republice, které takovouto technologií bude disponovat,” doplnil Siebert.

Podle primáře centrálních laboratoří Vladimíra Kurfürsta robotická linka usnadní personálu v laboratoři každodenní práci spojenou s manipulací a zpracováním vzorků. “Dále zajistí bezpečnější pracovní prostředí vzhledem k nižšímu kontaktu s biologickým materiálem a k tomu eliminuje riziko vzniku chyb spojených s manuální činností,” uvedl Kurfürst.

Dodal, že laborantkám tak odpadne provádění stále se opakujících rutinních kroků a budou se moci více věnovat své specializované odborné práci. Navíc doba vydání výsledků bude díky automatizaci rychlejší a lékaři tak získají přístup k výsledkům dříve než doposud. “Pacienti tak budou moci těžit z dostupnější péče, kvality výsledků a včasného poskytnutí výsledků ke stanovení diagnózy,” doplnil Kurfürst.

mtk kš

Lékový ústav loni udělil pokuty za 42,5 milionu korun,…

Pokutovat může SÚKL za porušení deseti různých zákonů – kromě zákonů o léčivech a cenách například také o veřejném zdravotním pojištění nebo zdravotnických prostředcích. “Pravidelně provádíme inspekce u regulovaných subjektů, kolegové aktivně monitorují situaci v oblasti léčiv a zdravotnických prostředků a jednají také na podnět veřejnosti nebo třeba policie a dalších správních orgánů,” uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.

Loni ústav vydal 244 rozhodnutí o uložení správního trestu s pokutami v celkové výši 42,48 milionu korun a 17 napomenutí. Nejčastěji se úředníci SÚKL setkávali s porušením zákona o léčivech. Většina pokut byla v řádu desetitisíců korun.

“Pokuty byly uděleny například za porušení správné lékárenské praxe, nedostatky ve vedení evidence skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravků v lékárnách. Objevily se také případy, kdy došlo k výdeji léčivých přípravků i přesto, že byla tato léčiva stahována z oběhu,” uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

Pokuty za nelegální distribuci léků do zahraničí loni přesáhly 11,3 milionu korun. Ministerstvo zdravotnictví loni zakázalo vývoz některých léčiv mimořádným opatřením, za jeho porušení SÚKL udělil pokuty za dalších 3,38 milionu korun. Další pokuty ve výši 2,53 milionu korun dostaly firmy, které neoznámily ústavu dopředu záměr vybrané léky do zahraničí vyvézt.

“Distribuce léčivých přípravků do zahraničí má svá pravidla. Na SÚKL se každý den zabýváme dostupností léčiv a vyhodnocujeme jejich nahraditelnost. Pokud u některého z léčivých přípravků s nahlášeným přerušením dodávek zjistíme, že není nahraditelný, ověřujeme i jeho vývoz do zahraničí,” popsala Storová.

Pokud SÚKL zjistí, že dostupnost na českém trhu je vývozem ohrožená, informuje ministerstvo zdravotnictví, které může vývoz konkrétního léčiva zakázat nebo ho přidat na seznam, kde vývoz podléhá předchozímu ohlášení lékovému ústavu. Ten pak dodržování těchto opatření kontroluje.

Pokuty udělené Státním ústavem pro kontrolu léčiv:

Zdroj: SÚKL (2022), výpočet ČTK z dat z předchozích let

van rdo

Český červený kříž dovezl na Ukrajinu pomoc za víc…

První mise dojela na Ukrajinu 1. března 2022, pět dní po začátku války. “Doménou naší zahraniční pomoci byla a je podpora dostupnosti zdravotní péče. Cíleně podle potřeb v terénu podporujeme týmy Červeného kříže zajišťující nezbytnou zdravotní péči v terénu nebo odsun raněných a nemocných do bezpečí,” uvedl ČČK v tiskové zprávě.

Podpora šla i týmům ukrajinského Červeného kříže, které působí přímo v místech bojů, například v Doněcku, Luhansku či Chersonu, nemocnicím v Mykolajivu, Bojarce či lékařské akademii v Kyjevě.

ČČK odvezl 45 zdravotnických vozidel, zejména sanitek včetně mobilní jednotky intenzivní péče nebo vozu Atego, kterým je možné převážet až osm ležících raněných. Součástí dodávek byla také léčiva, nemocniční postele, zařízení pro úpravu vody, zdravotnické stany a přístroje jako rentgeny, ultrazvuky, monitory životních funkcí nebo plicní ventilátory.

Zdravotnického materiálu byly desítky tisíc kusů. Na Ukrajinu putovaly například zdravotnické batohy, popáleninové sety nebo sety na ošetřování zranění a polní chirurgii, dlahy, nosítka nebo injekční stříkačky.

Humanitární pomoc ČČK na Ukrajinu vozí už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Do února 2022 byla hodnota zdravotnického materiálu, přístrojů a vozidel dodaných při 13 misích 102,6 milionu korun.

Zaměstnanci a dobrovolníci ČČK pomáhali i uprchlíkům v Česku, zapojilo se jich více než 1300. Působili v krajských centrech pomoci a asistenčních centrech, v ubytovacích zařízeních nebo oblastních spolcích ČČK. Kromě distribuce materiální pomoci, ošacení nebo stravy pořádali například kroužky a příměstské tábory pro děti, zajišťovali kurzy českého jazyka nebo adaptační programy. Pomoc se dostala více než 323.000 lidí, bylo jí více než 460 tun za 87,6 milionu korun.

van snm