Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Studie: Chemikálie v podobě masti dokáže léčit rány rychleji než…

  • 13 července, 2022
  • by andrlovak1

Studie se prováděla na Ben Gurionově univerzitě. Využila látku na bázi diindolylmetanu (DIM), který se v přírodě nachází v zelenině, jako je brokolice, růžičková kapusta nebo květák. Izraelští vědci studovali vliv DIM na bakterie a zjistili, že látka jejich vývoji dobře brání.

 

K výzkumu byla použit prasata, z nichž každé mělo několik zranění. Část jich dostala antibiotika, část syntetickou formu DIM. Rány u zvířat léčených antibiotiky se zacelily za deset dní, ve druhém případě, kdy se použila mast na bázi DIM, za pět dní.

 

Profesor Ariel Kušmaro nejen vyvíjí mast použitelnou u zraněných zvířat, ale snaží se také zjistit, zda by mělo přínos i to, kdyby se látka DIM přidávala do potravy. “Zjistili jsme ve své studii, že se rány při použití DIM zacelují rychleji,” řekl.

 

“Antibiotika zabijí vrstvu bakterií na ráně. Roste nová tkáň, ale zároveň tam i máte mrtvou tkáň a mrtvé bakterie. V případě DIM bakterie nezabijete, ale není ani mrtvá tkáň a mrtvé bakterie, takže je zacelování rychlejší,” řekl Kušmaro.

 

Testování DIM

Jeho tým chce dospět k testování DIM na zranění u lidí a pomoci zahájit nový přístup v lidské medicíně. “Je to bod obratu, nový koncept protibakteriální léčby,” řekl. I když jde o přístup zcela odlišný od antibiotik, může se podle něj stát základem léčby bakteriálních infekcí podobně, jak je to nyní v případě antibiotik.

 

DIM narušuje komunikaci mezi bakteriemi stejně, jako je to u rušičky radiového signálu. “Bakterie spolu komunikují pomocí chemických signálů. Blokováním nebo narušením jejich komunikace je izolujete jednu od druhé. Právě při této komunikaci vznikají chorobné zárodky, takže bez kontaktu mezi bakteriemi budou méně chorobné a méně odolné proti imunitnímu systému,” sdělil vědec.

 

Rušení komunikace mezi bakteriemi vyvolává ve vědeckém světě stále větší zájem a Kušmaro věří, že jeho výzkum bude přínosem. On a jeho kolegové Karina Golbergová a Robert Marks si myslí, že látka na bázi DIM použitelná pro zvířata dostane povolení do pěti let. DIM se už nyní používá při léčbě některých druhů rakoviny, ale vývoj nového využití bude dlouhý a Kušmaro si myslí, že potrvá déle než deset let, než bude povolena látka pro lidi.

 

Výzkumy a studie

Hygienici: V ČR je 12 případů opičích neštovic, 11 z nich…

  • 13 července, 2022
  • by andrlovak1

Nakaženými jsou většinou lidé ve věku 30 až 35 let, nákazu si často dovezli ze zahraničí. Dvanáctý nakažený je podle hygieniků čtyřiatřicetiletá osoba s trvalým pobytem v Praze. “Mezi prvními příznaky se (…) na začátku července objevila bolest při močení, výsev vyrážky a puchýřků na určitých částech těla a zvýšená teplota,” uvedli hygienici.

 

Po vyšetření ve specializované nemocniční ambulanci je nakažený v domácí izolaci a v kontaktu se svým praktickým lékařem. Hygienici také prověřují jeho kontakty při epidemiologickém šetření.

 

Takzvané opičí neštovice se běžně vyskytovali v zemích západní a střední Afriky. Zhruba v polovině května se nákaza začala šířit i v Evropě, USA či dalších zemích. Podle informací Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), které uveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ) byla nákaza zaznamenána v 26 evropských zemích a případů je přes 4900, nejvíc ve Španělsku a Německu.

 

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden informovalo o tom, že Evropská komise ze společného rozpočtu nakoupila vakcíny proti opičím neštovicím. ČR z nich dostane 2800 dávek. Eliška Machová z tiskového oddělení ministerstva Radiožurnálu řekla, že se nyní s plošným očkováním nepočítá, vakcíny bude ČR mít pro případ zhoršení situace nebo pro rizikové pacienty.

 

České zdravotnictví

Nemocnice v Novém Městě na Moravě obnovila infekční oddělení

  • 12 července, 2022
  • by andrlovak1

“Umístění infekčního oddělení se nezměnilo, i nadále sídlí v prvním patře chirurgického pavilonu. Díky jeho obnovení bude jednodušší postgraduální vzdělávání lékařů. A usnadní to také vykazování úhrady zdravotní péče infekčních pacientů pro pojišťovny. Navíc pro některé diagnózy, jako je například akutní žloutenka, platí, že hospitalizace je možná pouze na infekčním oddělení. Poté, co jsme znovu získali infekční oddělení, budeme moci pacienty s těmito diagnózami také hospitalizovat,” uvedla mluvčí. Pro pacienty infekčního oddělení je vyhrazeno 22 lůžek, stará se o ně pět lékařů.

 

Samostatné infekční oddělení měla novoměstská nemocnice už v roce 1940. Ročně se staralo o přibližně 800 pacientů. Zaniklo v roce 2012 ukončením smlouvami se zdravotními pojišťovnami. Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD) dřív kraj uvažoval o centralizování infekční péče do jihlavské nemocnice. Pandemie ukázala, že bylo dobré mít ji i v dalších nemocnicích kraje. „Proto jsme na konci loňského roku opětovně požádali ministerstvo zdravotnictví o vyhlášení výběrového řízení na infekční lůžkovou péči pro naši nemocnici. Koncem dubna letošního roku jsme před výběrovou komisí při splnění všech podmínek věcných, technických i personálních znovu obhájili tento náš záměr a následně požádali všechny zdravotní pojišťovny o novou smlouvu na tuto péči,“ uvedla ředitelka novoměstské nemocnice Věra Palečková.

 

Samostatné infekční oddělení mají nemocnice v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Třebíči. Podle zveřejněných výročních zpráv mají dohromady přes 80 standardních lůžek a 22 lékařů. Jedinou z pěti krajem zřizovaných nemocnic bez infekčního oddělení zůstane Nemocnice Pelhřimov.

 

Výzkumy a studie

Hygienici na jižní Moravě zaznamenali sedminásobný nárůst průjmových nemocí

  • 12 července, 2022
  • by andrlovak1

Problémy způsobují rotaviry, které s sebou přinášejí podle Ciupek četné vodnaté průjmy s horečkami i zvracení. K pondělí hygienici evidovali 670 případů, vloni ke stejnému datu 98 případů. “V letošním roce bylo 258 případů hospitalizováno na infekčním oddělení. Výskyt je rovnoměrný, žádný kumulovaný hromadný výskyt nebyl zaznamenán,” uvedla Ciupek.

 

Podle ní nákaza souvisí s pobytem v kolektivech, ať už jsou to školy nebo předškolní zařízení, ale i zdravotnická zařízení. “Nejvyšší výskyt je u dětí od jednoho do čtyř let a od pěti do devíti let. Dále máme 54 případů kojenců do jednoho roku a 33 seniorů nad 75 let,” řekla Ciupek.

 

Virus se podle ní šíří v prostředí, je velmi odolný a přežívá na předmětech a rukou, přičemž k infekci stačí malé množství viru. “Velkým rizikem pro malé děti a seniory je rychlá ztráta tekutin a jejich nedostatečná kompenzace vedoucí k poruše funkce ledvin. Nutná je včasná hospitalizace a náhrada tekutin infusí,” zdůraznila Ciupek.

 

Navýšení počtu případů podle ní stejně jako například u nárůstu počtu planých neštovic způsobily lockdowny v posledních dvou sezonách zapříčiněné pandemií covidu. “Nosila se ochrana dýchacích cest, nedocházelo k přirozenému promořování běžnými infekcemi šířícími se vzduchem a nyní se situace takříkajíc dohání,” dodala epidemioložka.

 

Výzkumy a studie

Případů onemocnění přenášených klíšťaty na jihu Čech je více…

  • 11 července, 2022
  • by andrlovak1

“Ve srovnání s loňskou sezonou vidíme vyšší výskyt lymeské boreliózy na Českobudějovicku, Českokrumlovsku, Jindřichohradecku a Táborsku, západní okresy regionu jsou klidnější,” řekla Kotrbová. Dodala, že nejvyšší meziroční nárůst je na Českobudějovicku, kde je 48 případů, o 32 více než vloni. Podle hydrometeorologů stále platí vysoká aktivita klíšťat.

 

Kotrbová uvedla, že minulý rok byl z pohledu klíšťových onemocnění výrazně klidný. “Vloni v tomto období bylo v celém kraji celkem 10 potvrzených případů klíšťové encefalitidy. Nicméně v sezoně 2020 jsme v kraji měli v tomto období už 42 případů,” řekla.

 

Borelióza je podle lékařů méně závažnou klíšťovou nemocí, může však způsobit potíže s klouby nebo srdcem. Léčit se dá antibiotiky. Očkování proti borelióze není. Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známá. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevuje zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný.

 

Prevence a léčba

EU doporučila druhou posilující dávku očkování proti covidu pro…

  • 11 července, 2022
  • by andrlovak1

EU rozšířením očkované skupiny reaguje na aktuální rychlý nárůst počtu nových případů nemoci i hospitalizovaných. Dalším důvodem je vysoká nakažlivost subvariant BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron. Pro lidi očkované v první fázi vakcínou se dvěma dávkami by tak toto očkování bylo již čtvrtou vakcinací.

 

“Vyzývám členské státy, aby neprodleně zavedly druhé posilující očkování pro všechny osoby starší 60 let a všechny zranitelné osoby, a vyzývám všechny, kteří mají nárok na očkování, aby se očkovat nechali. Takto ochráníme sebe, své blízké a zranitelné skupiny obyvatel,” uvedla komisařka EU pro zdraví Stella Kyriakidesová.

 

Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci června oznámila, že očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Denní přírůstky nakažených v Evropě se v červnu ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

 

Denní počet nakažených ve zhruba 50 státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v pátek činil přibližně 675.000 lidí denně. Stejné počty Evropa vykazovala na začátku dubna po silné zimní vlně, píše AFP. Na konci května bylo nakažených zhruba 150.000 denně, na konci června 500.000 denně.

 

V Česku začaly denní počty nových případů v mezitýdenním srovnání stoupat počátkem června. Na konci června opakovaně přesáhly tisícovku a údaje byly nejvyšší od počátku května.

 

Aktuálně

Transplantaci srdce loni podstoupilo 74 pacientů, letos za pět…

  • 8 července, 2022
  • by andrlovak1

“Nejstaršímu klientovi VZP, kterému bylo v loňském roce transplantované srdce, bylo 67 let, nejmladšímu pacientovi pět roků,” uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Náklady pojišťovny na transplantace srdce se za posledních deset let zdvojnásobily.

 

Průměrně pacienti čekají kvůli nedostatku dárců na nový orgán jeden rok. Dobu čekání jim často pomáhají překonat takzvané umělé srdeční podpory, přístrojové pumpy, které musí nosit všude s sebou, například v tašce přes rameno, které nahrazují činnost srdce při čerpání krve.

 

Česko patří k zemím s nejvyšším počtem transplantací srdce v Evropě. Na jeden milion obyvatel lékaři transplantují ročně průměrně sedm srdcí, v Německu či Polsku je to 3,9 orgánu. “Data z roku 2020 navíc potvrzují, že tyto výsledky dokázali lékaři obhájit i v době covidu, která byla z hlediska plánované operativy mimořádně náročná,” dodala Plívová.

 

Od roku 2017 bylo transplantováno každý rok 74 srdcí, jen v roce 2020 o dvě méně. Od roku 2006 jich bylo nejvíc v roce 2014 (87), nejméně v roce 2006 (57). Pacientů čekajících na nové orgány je víc, nedostatek je ale vhodných orgánů.

 

Mozek

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.

 

V každém transplantačním centru je čtyřiaadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

 

O první transplantaci srdce na území tehdejšího Československa se lékaři pokusili v Bratislavě 9. července 1968. Pacientka ale přežila jen pět hodin po operaci. “Tehdy chirurgové ještě neměli dokonale zvládnutou techniku výkonu a chyběla účinná imunosupresiva, tedy léky, díky kterým tělo neodmítá darovaný orgán,” uvedl eeritní přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Úspěšná byla transplantace srdce až o téměř 16 let později.

 

Aktuálně

Plán EU pro boj s rakovinou chce ČR podrobnější, podobný…

  • 8 července, 2022
  • by andrlovak1

“Zdravotnictví bylo dříve vnímána čistě jako agenda jednotlivých států. To se v době epidemie koronaviru dramatickým způsobem změnilo,” uvedl Dvořáček. Kromě témat souvisejících s covidem-19 je tématem rakovina, které podle dat Eurostatu v roce 2019 podlehlo v EU 1,1 milionu lidí.

 

Příští týden pořádá ministerstvo v Brně odbornou konferenci Moderní kontrola rakoviny: Záchrana životů prostřednictvím chytrých řešení, vycházející z Evropského plánu boje proti rakovině. “Je to nejrozsáhlejší plán, který byl pro nějakou diagnózu vytvořen,” dodal Dvořáček. Mezi jeho cíle patří centralizace péče, soulad dostupnosti léčby mezi zeměmi a společná práce zemí na výzkumu nebo klinických hodnoceních nových léčiv.

 

Plán se soustředí na prevenci, včasnou diagnostiku, léčbu a kvalitu života vyléčených pacientů. “My bychom chtěli dosáhnout větší specifikace plánu, aby se z obecnějšího materiálu stalo opravdu něco, co mohou státy využívat,” popsal. Zaměří se proto také na sběr a hodnocení dat a screeningové programy, tedy pravidelná vyšetření zdravých osob z rizikových skupin, která mají rakovinu odhalit.

 

V září by Česko chtělo předložit doporučení Evropské rady právě k těmto screeningům, v prosinci se jím bude zabývat setkání ministrů zdravotnictví v Bruselu.

 

Tématem vzácných onemocnění se bude ministerská konference zabývat 25. a 26. října. “Klíčovým cílem je výzva pro direktorát pro zdravotnictví, aby EK začala pracovat na velmi podobném materiálu, jako je evropský plán boje s rakovinou pro oblast vzácných onemocnění,” řekl náměstek. V EU trpí některým ze vzácných onemocnění, tedy nemocí vyskytující se u jednoho z 2000 lidí, přes 30 milionů osob. Lékaři zatím definovali takových nemocí přes 8000.

 

Financování

Podobně jako u rakoviny by na celoevropský plán mělo být navázáno i financování. Prostředky půjdou do výzkumu a vývoje, ale také třeba do sběru dat nebo fungování specializovaných center. Podle Dvořáčke je výhodou centralizace péče, že lékař vidí co nejvíce pacientů se stejným onemocněním, kterých jsou v jednotlivých zemích jen jednotky. “U ultravzácných onemocnění nedává smysl, aby centra byla v každé zemi,” dodal.

 

ČR se bude v době předsednictví zaměřovat také na strategii pro léčivé přípravky, která by mohla umožnit společné nákupy. “Nikdy žádná z předchozích iniciativ neuspěla, protože se až do detailu zabývala konkrétním nákupem. Během pandemie zafungovala ne snaha o konkrétní nákup, ale vyjednávání podmínek,” uvedl Dvořáček.

 

Díky společnému systému se podle něj před několika týdny povedlo koupit pro země EU vakcínu proti opičím neštovicím. Cílem bude i podobná dostupnost léků ve všech zemích, v současné době jsou nová léčiva často na velkých evropských trzích dříve, někdy i o několik let. “Ministři chtějí, aby možnost národního státu stanovit úhradu léčivého přípravku mohla proběhnout ve stejné době po celé Evropě,” řekl. Stanovením úhrady léku ze strany státu, v ČR zdravotních pojišťoven, se lék stává v zemi dostupným.

 

Aktuálně

Ghana má dvě podezření na nákazu virem marburg, oba…

  • 8 července, 2022
  • by andrlovak1

Zástupce ghanské pobočky WHO Francis Kasolohe uvedl, že oba pacienti pocházeli z jižní části Ašantské oblasti, ale nebyli příbuzní. Dodal, že pociťovali příznaky, jako je průjem, horečka, nevolnost a zvracení, a byli převezeni do nemocnice. Pak ale zemřeli.

 

Pokud by se nákaza marburským virem definitivně prokázala, šlo by o první případy v Ghaně a druhé v západní Africe, píše BBC. Loni se jeden případ potvrdil v Guineji. WHO do Ghany vyslala tým odborníků, který má pomoci zdravotnickému systému připravit se na možné rozšíření nákazy.

 

Stejně jako ebola patří marburský virus k takzvaným filovirům. Dosud se ale nikdy nerozšířil v takovém rozsahu jako jeho příbuzný. Ani proti němu však dosud neexistuje účinná vakcína či lék. Virus se mezi lidmi šíří tělesnými tekutinami. Lékaři většinou pacientům doporučují, aby pili hodně vody, a léčí konkrétní příznaky.

 

Virus byl objeven v roce 1967 v laboratoři farmaceutické firmy v Marburgu v německé spolkové zemi Hesensko. Dostal se tam v krvi nakažených pokusných opic z Afriky. Z Marburgu se posléze rozšířil i do Frankfurtu nad Mohanem a srbské metropole Bělehradu. Z 31 nakažených tehdy zemřelo sedm lidí.

 

Aktuálně

Slovensko hlásí první potvrzený případ opičích neštovic, které se…

  • 7 července, 20228 července, 2022
  • by andrlovak1

“Osoba při podezření na onemocnění postupovala korektně a v souladu s doporučeními projevy nepodcenila a iniciativně vyhledala lékaře, který s ohledem na klinické příznaky stanovil další vyšetření,” uvedl úřad hlavního hygienika Slovenska v tiskové zprávě.´Bližší informace o nakažené osobě úřad nesdělil, uvedl pouze, že je ve věku od 20 do 59 let. Její blízké kontakty hygienici poučili ohledně sledování zdravotního stavu a nutnosti izolace pro případ, že se u nich vyskytnou příznaky opičích neštovic.

 

Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) minulý týden vyzvala evropské státy k naléhavému a koordinovanému postupu proti opičím neštovicím, když poukázala na silný nárůst výskytu této nemoci v Evropě v posledních týdnech. Nejvíce případů vykázala Británie. V Česku Státní zdravotní ústav v pondělí potvrdil devátý případ opičích neštovic.

 

Nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v 70. letech 20. století a donedávna se vyskytovala hlavně v částech střední a západní Afriky. Letos se však začala šířit i v Evropě a USA. Podle agentury Reuters ohlásilo výskyt tohoto onemocnění přes 50 zemí, kde se choroba nevyskytuje endemicky. WHO eviduje přes 6000 potvrzených případů. Od začátku roku také registruje tři úmrtí v souvislosti s opičími neštovicemi, všechny v Africe, píše Reuters.

 

Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 27 28 29 30 31 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS