Do čela sněmovního zdravotnického výboru členové zvolili Němečkovou Crkvenjaš

Němečkovou Crkvenjaš (46) nominoval klub občanských demokratů a v tajné volbě byla jedinou kandidátkou. Dostala hlasy 21 přítomných poslanců, dva byli proti. Funkce se Němečková Crkvenjaš ujme po potvrzení sněmovním plénem. Do té doby členové pověřili řízením výboru místopředsedu Toma Philippa (KDU-ČSL). Novým místopředsedou za Němečkovou Crkvenjaš zvolili Petra Fifku (ODS).

Lékařka Němečková Crkvenjaš (46) vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studovala také v zahraničí. Poslankyní je první volební období, vedle zdravotnického výboru působí také ve výboru pro životní prostředí. Je radní Moravskoslezského kraje a členkou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jejím manželem je někdejší ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček.

Svoboda (79) se stal pražským primátorem v polovině února. Už před zvolením oznámil, že zůstane jen řadovým poslancem. Ukončit chce také členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, skončil už jako přednosta gynekologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Ve Sněmovně působí také ve školském a v petičním výboru.

mbc snm

Fyzioterapeut Pavel Kolář patří mezi nejznámější tváře české medicíny

Jeho rukama prošla většina českých sportovních hvězd, např. olympijští vítězové Barbora Špotáková, Miroslava Topinková, Lukáš Krpálek, Kateřina Neumannová, Jan Železný, Ester Ledecká nebo daviscupový šampion Radek Štěpánek. Na jeho služby spoléhá i hokejová či fotbalová reprezentace, pomáhá atletům, tenistům, veslařům či lyžařům, vyhledali ho i někteří zahraniční sportovci, například Novak Djokovič.

V roce 2012 otevřel na pražském Chodově Centrum pohybové medicíny. V roce 2017 ho přestěhoval do areálu Waltrovky v pražských Jinonicích. A loni v listopadu otevřel na Chodově novou pobočku Centra pohybové medicíny. “Začínali jsme asi ve dvaceti lidech a dnes je nás dvě stě. Mezi zaměstnanci jsou fyzioterapeuté, ale i lékaři různého zaměření. Jde nám o to najít propojení superspecializační s integrovanou medicínou,” řekl novinářům Kolář.

“Sport je pro mě určité hobby, není to moje hlavní pracovní náplň,” řekl Kovář před lety, kdy pomohl k úspěchům českého fedcupového i davisupového týmu. Právě tenistům přitom absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu pomáhal už na začátku kariéry. “Mezi první patřili Petr Korda, Miloš Mečíř, Karel Nováček… Pak jsem hodně spolupracoval s atlety a postupně s dalšími sporty,” vzpomínal Kolář, který dlouhá léta pomáhá například i Jaromíru Jágrovi.

Mezi své úspěchy řadí Kolář, který byl v roce 2012 jmenován profesorem, také založení fyzioterapeutického studia na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Obor, který byl dosud na okraji medicíny, tak získal potřebné zázemí. “Nechci skončit tak, že budu mít na svém účtu tisícovky pacientů, a přitom nebude nikdo, kdo bude v této práci pokračovat,” komentoval to Kolář, který se stále věnuje i praxi v Motole, kde je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK.

V minulosti Kolář, který se už od roku 1990 podílel také na léčbě prezidenta Václava Havla a později se stal i členem lékařského konsilia prezidenta Miloše Zemana, odmítl lukrativní nabídky na působení v zahraničí nebo u sportovců. “Náš obor vyžaduje znalost napříč medicínskými specializacemi. Musíte znát trochu interny, ortopedie, neurologie, imunologie… Když odejdu z nemocnice… rychle ztratím kontakt s medicínou,” řekl uznávaný odborník.

Kolář se zabývá celkovým stavem pacienta. “Já se snažím odstranit příznak, ale zajímá mě i příčina,” řekl o metodě, založené na klinickém vyšetření. “Klasické klinické vyšetřování pohledem, poklepem a poslechem se dnes dostává do pozadí. Téměř nic přitom nemůže při vyšetřování nahradit lidské smysly,” popsal svůj přístup Kolář, který ale rozhodně nezatracuje ani laboratorní vyšetření. Jen tvrdí, že ke každému člověku je potřeba přistupovat individuálně a při léčbě není možné zapomenout ani na psychickou stránku. “Člověk není auto,” prohlásil jednou Kolář a zdůraznil, že různé lidi se stejným problémem bývá nutné léčit různě.

V důkladném poznání fungovaní lidského těla mu výrazně pomáhá spolupráce se sportovci. “Umějí líp analyzovat pohyb a rozebrat příčinu potíží,” dodal Kolář, který využívá i vlastní zkušenosti vrcholového sportovce. Od mládí se věnoval gymnastice a stal se dokonce mistrem republiky. “Do tělocvičny mě v devíti letech zavedli rodiče. Byl jsem strašně neposedný. Mé skoky ze skříně budily hrůzu nejen v rodině,” vzpomínal. I kvůli opakujícím se zraněním ale dal ve 20 letech přednost studiu rehabilitace.

Pražský rodák Kolář v roce 1987 promoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu (obor tělesná výchova – rehabilitace) a poté začal pracoval v nemocnici v Motole, kde pomáhal vybudovat rehabilitační kliniku. Je zakladatelem Dynamické neuromuskulární stabilizace, což je diagnostický a terapeutický koncept široce využitelný především ve fyzioterapii a příbuzných oborech medicínské praxe, a autorem rozsáhlé odborné knihy Rehabilitace v klinické praxi. Publikoval mnoho odborných článků v českých i zahraničních časopisech a jako spoluautor se podílel na řadě dalších odborných knih.

Působí pedagogicky na českých i zahraničních univerzitách. Je nositelem osobní medaile prezidenta Havla za zásluhy o pedagogickou a vědeckou činnost (2003) a medaile za Zásluhy v oblasti výchovy a vědy (2007). V roce 2009 byl vyhlášen učitelem roku 2. LF UK. Působí jako člen v řadě vědeckých společností.

Pavel Kolář je ženatý, s manželkou Michaelou má tři děti. Jeho bratrem je známý architekt Petr Kolář.

sat rmi

Zlínská nemocnice má nový hmotnostní spektrometr, měří koncentraci léků…

Na rozdíl od různých rychlotestů, které mohou dávat falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky, hmotnostní spektrometrie měří koncentraci látek na základě molekulové hmotnosti, tedy bez falešného zkreslení. “Využíváme hmotnostní spektrometrii především k měření koncentrace léků v krvi, ale její využití je v podstatě bezbřehé. Terapeutické monitorování lékových hladin nám řekne, jestli má pacient optimální koncentraci léku v krvi, je předávkovaný nebo poddávkovaný. Poddávkování je mnohem častější problém než předávkování. Kromě koncentrace léčiva doporučujeme také další dávkování léku. Dávkujeme takto například některé léky v intenzivní péči,” uvedl primář oddělení klinické biochemie a farmakologie Tomáš Šálek.

Možností využití hmotnostního spektrometru je podle něj mnohem více. “V současné době využíváme hmotnostní spektrometrii například k měření metforminu. Je to lék první volby v léčbě cukrovky 2. typu. Intoxikace tímto lékem je ovšem v desítkách procent případů smrtelná. Naše oddělení patří asi k pěti pracovištím České republiky, kde měříme koncentraci metforminu a rychleji tak dokážeme intoxikaci odhalit,” uvedl primář.

Provoz hmotnostního spektrometru vyžaduje vysokou kvalifikaci chemiků a zdravotních laborantů. “Látka, kterou měříme, se musí ze vzorku složitě extrahovat, metodu je nutné na přístroji složitě samostatně nastavit. Klíčová je pak interpretace výsledků, což je silná stránka našeho oddělení. V této oblasti intenzivně spolupracujeme s belgickými a rakouskými pracovišti v evropských projektech. Když to shrnu, práce s hmotnostním spektrometrem je náročná, díky ní ale pomáháme pacientům, kteří užívají léky s úzkým terapeutickým rozpětím. Což znamená malý rozdíl mezi koncentrací léku, který léčí, a koncentrací toxickou. Ta hranice je velmi tenká a my ji musíme správně nastavit,” uvedl Šálek.

jmk dr

MZd: V lékárnách bude do několika dnů 20.000 balení dětských…

“Mimo jiné extrémní nárůst spotřeby vedl k nedostatku některých léčivých přípravků. To se postupně daří a situace se oproti minulým týdnům zlepšuje,” uvedl Jakob. Pracovní skupina k řešení nedostatku léčiv se schází každý týden.

S nedostatkem léků, zejména antibiotik, se potýkají i další evropské země. “Nadále intenzivně prověřujeme všechny možnosti urychlení a navýšení dodávek antibiotických léčivých přípravků pro Českou republiku,” doplnil Jakob.

Podle odborníků je současná situace kombinací několika faktorů. Roli hraje i nižší spotřeba léků v minulých letech, podle které výrobci naplánovali pro letošní rok nižší výrobu. Nemocnost je ale v současné chřipkové sezoně v porovnání s roky protikoronavirových omezení vyšší. Nedostatkové jsou léky na horečku, před Vánocemi například dětský sirup, ale také antibiotika, která lékaři předepisují na bakteriální onemocnění, jako je angína nebo na komplikace po chřipce typu zápalu plic.

Vláda před dvěma týdny schválila možnost mimořádně dovézt antibiotika z dalších zemí EU, kde jsou registrovaná. Léky budou mít cizojazyčné obaly, ale české příbalové letáky. Souhlasila také s mimořádnou úhradou těchto léků ze systému veřejného zdravotního pojištění. Podle dřívějšího vyjádření ministra jsou dražší řádově o jednotky korun na balení, úhrada pro ně platí ode dneška po 12 měsíců.

Ministr chce vládě letos v březnu předložit novelu zákona o léčivech, která by uzákonila povinnost výrobce držet dvouměsíční zásobu léků a výrazně zvýší tresty za neúplnou a neprůkaznou evidenci, která může být důsledkem vývozu léků do zahraničí.

van snm