Litomyšlská nemocnice otevřela novou nutriční poradnu

“Věnujeme se pacientům s diabetem, s onemocněními trávicího traktu, pacientům po operacích, například žlučníku nebo střev, různými potravinovými alergiemi a intolerancemi, lidem trpícím podvýživou, obezitou, ale i těm, kteří se chtějí stravovat zdravě,” řekla nutriční terapeutka Litomyšlské nemocnice Lucie Nárožná.

Lidé s nadváhou bývají nejčastějšími klienty, nutriční terapeuté spolupracují s obezitologickou ambulancí Litomyšlské nemocnice. První schůzka s klientem trvá asi hodinu a půl. Odborníci potřebují zjistit nutriční anamnézu.

“Ptáme, zda má pacient nějaké potravinové alergie, jaký je jeho stravovací režim, jestli jí pravidelně a zda má nějakou pohybovou aktivitu, také nás zajímá vývoj hmotnosti,” řekla Nárožná.

Do poradny je vhodnější přijít s vyplněným dotazníkem o stravování, který najdou zájemci na webu nemocnice. Klient tam podrobněji vypíše, co jí, kolik toho sní, kdy a kde se stravuje. Jestli jí domácí stravu nebo chodí jíst do restaurací.

“Na základě záznamu stravy zjistíme, jaký je režim daného člověka, a snažíme se ho upravit. V jídelníčku nahrazujeme nevhodné potraviny vhodnějšími alternativami tak, aby pacientovi vše vyhovovalo, bez zbytečných extrémů, ale zároveň aby cesta vedla k úspěšnému cíli,” řekla Nárožná.

Po první konzultaci pak pacient dochází zpravidla s odstupem jednoho až tří měsíců. “Občas se nám stává, že pacient na kontrolu nedorazí, třeba protože se stydí, že režim nedodržel nebo přibral. My jsme zde však jako podpora a naším cílem je dojít společně k řešení s trvalým efektem,” řekla nutriční tereapeutka.

Nutriční poradna nabízí konzultace na doporučení lékaře i pro veřejnost. Pacienti, kteří přijdou do nutriční poradny se žádankou od praktického či jiného lékaře, mají návštěvu hrazenou zdravotní pojišťovnou. Bez lékařského doporučení stojí první konzultace 600 korun, každá další pak 170 korun.

Zájem pacientů o vasektomii ve zlínské krajské nemocnici roste

Operace se ve většině případů dělají ambulantně v lokální anestezii. Je však možné domluvit i celkovou anestezii. “Převážně přicházejí muži, kteří jsou velmi dobře informovaní o tomto zákroku i dalších variantách antikoncepce. Vasektomii volí často jako jednu z posledních možností v rámci partnerské dohody,” uvedl primář urologického oddělení Martin Kučera.

“Zákrok není nijak náročný, pacient by si měl naplánovat dva až tři dny volna, kdy je dobré odložit namáhavou práci. Muži se hodně ptají, zda existují nějaké nežádoucí účinky. Žádné neregistrujeme, tvorba spermií i nadále pokračuje, je ale v rovnováze s jejich přirozeným odbouráváním. Velikost varlat ani množství vyprodukovaného testosteronu se nemění, libido je zachováno. Vliv na erekci tato operace nemá, pouze se sníží množství ejakulátu. Výjimečně si pacienti stěžují na přechodný tlak ve varlatech, který nastává po orgasmu,” uvedl primář.

Vasektomie nehradí zdravotní pojišťovny, pacient si zákrok platí sám. Ve zlínské krajské nemocnici stojí 7350 korun.

Pokud by muž chtěl být po vasektomii opět plodný, existuje možnost zprůchodnění chámovodů mikrochirurgickou metodou, kdy se podvázané konce chámovodů našívají zpět k sobě. “Jedná se o poměrně složitou a nákladnou operaci prováděnou pod operačním mikroskopem s úspěchem 50 až 70 procent. V naší nemocnici tento výkon neprovádíme, věnují se mu operatéři ve specializovaných urologických centrech,” uvedl Kučera.

Výrobce lékařských nástrojů Medin chce letos zvýšit produkci o tři…

“Nemůžu říci, že bychom zažívali nejlepší časy, ale naše firma je stabilní,” uvedl Havlíček. Polovinu produkce Medin vyrábí na export.

Po začátku války na Ukrajině se podnik začal chystat na možnost, že bude nedostatek plynu. “Realizovali jsme energetický audit, kdy jsme identifikovali všechny možné využitelné zdroje tepla,” uvedl Havlíček. Firma také nechala od úřadů prověřit záměr na vyražení devíti vrtů pro tepelná čerpadla, tento plán má zatím v záloze.

Ukázalo se, že pro vytápění se dá využít voda z chlazení kompresorů, která se ohřívá až na 90 stupňů Celsia, a z kalírny, u níž má voda okolo 25 stupňů. “Tam jsme připravili projekt na šest (tepelných) čerpadel, ale instalovali jsme zatím jenom dvě,” řekl předseda představenstva. Podle něj není snadné spočítat dopředu efektivitu této investice, která není úplně levná. Aktuálně to také vypadá tak, že plyn bude.

“Teď nás trápí hlavně elektřina,” uvedl Havlíček. V porovnání s loňskem za ni Medin platí víc než trojnásobek a cenu od ledna 2023 zatím nezná. Alternativní možnosti výroby elektřiny, například stavbu větrné elektrárny, podle něj limituje i umístění závodu v CHKO. Firma uvažuje o použití kogenerační jednotky, která by z plynu vedle tepla vyráběla také elektřinu. “Ale opět je to o cenách (plynu), které dostaneme,” podotkl. Vládní pomoc s cenami energií podle něj zatím Medin míjí, protože z pohledu legislativy spadá mezi velké podniky tím, že převyšuje limit 250 zaměstnanců.

Medin, a.s., je největším českým výrobcem lékařských nástrojů a implantátů. “Na českém a slovenském trhu jsme dvojka v traumatologii,” uvedl Havlíček. Při tříprocentním růstu výroby podnik za letošek očekává obrat 380 milionů Kč proti loňským 350 milionům. Do finančního nárůstu se promítá také zdražování výrobků kvůli vyšším nákladům. Na českém trhu růst cen této produkce pro zdravotnictví limituje stát. “Zatím máme možnost žádat jednou za rok o tři procenta nárůstu,” řekl předseda představenstva. To podle něj neodpovídá nynějšímu zdražování energií a stoupání mezd.

Dominantním exportním teritoriem pro Medin je Německo. Kromě evropských zemí dodává například do Brazílie, Kolumbie či Jihoafrické republiky. Obchody s Ruskem firma ukončila, na Ukrajinu dodala humanitární pomoc.

Mezi hlavní skupiny produktů Medinu patří systémy pro hřebování a dlahování v traumatologii, nástroje pro chirurgii, náhrady kolenních a kyčelních kloubů a nástroje pro stomatologii. Firma poskytuje komplexní služby, od vývoje, přes školení po servis.

Ortopedie Městské nemocnice Ostrava chce snížit čekací dobu na…

Právě ortopedie podle něj patří k oborům, na které měl covid největší negativní dopady. Pracoviště se během pandemických vln částečně nebo zcela proměňovalo na další jednotku pro pacienty s koronavirem, a muselo tak omezovat plánované operace. “Při covidu byla ortopedie nejvíce zasažená. Nepracovali jsme, odkládaly se operace a narostla čekací doba. Těsně po covidu to byly až dva roky,” uvedl Mačák.

Následná obnova plného provozu tak velkého oddělení, jako je ortopedie, navíc není jednoduchá. Nelze ji provést ze dne na den. “Ten nástup byl postupný. Do toho přišly prázdniny, kdy jsme museli dát dovolenou zaměstnancům, kteří celou dobu pracovali na covidu a nemohli si ji vyčerpat, takže jsme zase byli blokovaní personálem,” podotkl Mačák. Ortopedie nyní dělá revizi pořadníku. “Snažíme se kontaktovat pacienty, zda-li ještě mají o operaci zájem a nejsou tam dopředu zbytečně. Kdo v tuto chvíli zájem nemá, tak je z toho pořadníku vyškrtnutý a dostane se do něj, až zase bude chtít. Náš předpoklad je, že se nám díky tomu podaří snížit čekací dobu na rok, možná tři čtvrtě,” uvedl Mačák.

Už nyní se ukazuje, že revize pomáhá a řada pacientů ubývá. “Opravdu jich hodně ubývá, protože covid samozřejmě spoustu těch lidí zasáhl zdravotně, někteří i zemřeli nebo byli operováni jinde,” doplnil Mačák. Podle něj se ale především ukazuje, že řada pacientů se do pořadníku zapsala jen pro jistotu, ale na operaci aktuálně fakticky nechtějí. Oddělení kvůli dlouhým čekacím dobám nyní preferuje endoprotézy před některými menšími výkony tak, aby se lidé co nejdříve dostali na řadu. Po covidu navíc pacienti přicházejí s mnohem těžšími nálezy. “To co jsme před covidem operovali jednou za 14 dní, teď operujeme takřka denně. Spousta lidí přes covid nechodila k lékařům vůbec a teď přicházejí s velmi těžkými nálezy, které by ihned potřebovaly operaci, což samozřejmě není v daném stavu možné. My jsme v nejlepším případě schopni udělat pět operací endoprotéz za den, to je naše kapacita,” vysvětlil Mačák.

Lékaři nyní při operacích využívají i nového OrthoPilota. Nejmodernější navigace sice podle Mačáka nepomůže urychlit operace, ale výrazně přispěje k jejich zkvalitnění. “Je to přístroj, který nám umožňuje přesně usadit implantáty v kolenu,” řekl Mačák. Navigaci se nemocnici podařilo zakoupit už před covidem, ale fakticky byla nevyužitá, protože se neoperovalo. Přístroj lékařům pomůže s přesnějším uložením implantátů, a tedy i s prodloužením jejich životnosti. Za rok na ortopedii provedou zhruba 600 operací endoprotéz, ve většině případů jde o kyčle a kolena. Primář předpokládá, že revize pořadníku zabere ještě několik měsíců, protože je v něm téměř 2000 zájemců.

Na operaci byl dnes do nemocnice objednaný i třiašedesátiletý Vladimír Kutý z Ostravy. “Mám artrózu levého kolena a čeká mě totální endoprotéza. Problémy mám dlouhodobějšího charakteru, v podstatě s doktorem jsme se domluvili na tom, že bude nutná operace v lednu či únoru roku 2020, vzhledem k tomu, že ale byly covidové problémy, tak jsem to vůbec neřešil. Na operaci jdu za 40 minut, obavy jsou vždycky, doufám, že všechno dobře dopadne,” uvedl Kutý. Věří, že se co nejdříve bude moci vrátit k oblíbené cyklistice a lyžování.