Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Brazílie bude vyrábět ruskou vakcínu, sama ale zatím neočkuje

  • 11 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Brasília 11. ledna (ČTK) – Brazílie začne tento týden vyrábět ruskou vakcínu proti covidu-19 nazvanou Sputnik V, kterou bude dodávat do zemí Latinské Ameriky. Sama ovšem dosud žádnou vakcínu neschválila. Informovala o tom dnes agentura Europa Press. Ruskou vakcínu, vůči níž má řada expertů výhrady, schválily v Latinské Americe Bolívie či Argentina, objednanou ji mají také Venezuela nebo Mexiko.

Brazílie, jejíž prezident Jair Bolsonaro je skeptický vůči očkování, zatím nemá ani časový plán vakcinace proti covidu-19. Tato největší latinskoamerická země, která má 210 milionů obyvatel, přitom patří v nynější pandemii k nejhůře postiženým státům. V počtu potvrzených nákaz (8,1 milionu) je třetí na světě a v počtu evidovaných úmrtí s covidem-19 (203.100) je podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) druhá.

V příštích několika dnech se očekává, že brazilská agentura pro kontrolu léčiv (Anvisa) by mohla schválit nouzové použití vakcíny vyvinuté firmou AstraZeneca a možná i čínské vakcíny Coronavac. Brazilský ministr zdravotnictví generál Eduardo Pazuello totiž o víkendu oznámil, že vláda koupí 100 milionů dávek čínské vakcíny. Řekl to několik hodin poté, co vedení státu Sao Paulo oznámilo výsledky místní studie, podle níž má čínská vakcína účinnost více než 78 procent.

Vakcínu Coronavac testuje spolu s čínskou firmou Sinovac brazilský institut Butantan v Sao Paulu, metropoli stejnojmenného brazilského státu, jehož guvernér Joao Doria je nejhlasitějším kritikem prezidenta Bolsonara a jeho přístupu k pandemii. Bolsonaro odmítal karanténní omezení s tím, že poškodí ekonomiku. Opatření zaváděli guvernéři, nikoli federální vláda.

Bolsonaro opakovaně kritizoval čínskou vakcínu a nepodporuje ani očkování proti covidu-19. Tvrdí, že nejlepší vakcínou je samotný koronavirus. “Někteří říkají, že jdu špatným příkladem, buď jsou to imbecilové, nebo idioti. Proč bych se měl nechat očkovat, tuto nemoc jsem měl, tak mám protilátky,” prohlásil také prezident. Vědci ale zatím neví přesně, jak dlouho prodělání covidu-19 proti této nemoci chrání. Některé studie uvádí, že minimálně půl roku.

Jako první začaly v Latinské Americe očkovat proti covidu-19 na Štědrý den Mexiko, Chile a Kostarika, všechny americkou-německou vakcínou firem Pfizer-BioNTech. Použití této vakcíny schválily v Latinské Americe například i Ekvádor či Panama.

V Latinské Americe, která má asi 650 milionů obyvatel, se dosud potvrdilo na 16,6 milionu nákaz koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 v Číně. Úmrtí spojených s covidem-19 latinskoamerické země evidují na 530.000. Reálné počty úmrtí i nákaz jsou ale mnohem vyšší, protože některé země, včetně Brazílie, provádějí relativně málo testů.

Zpravodaj

Sdružení vyzvalo ambulantní specialisty, aby pomohli očkovat

  • 11 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 11. ledna (ČTK) – Sdružení ambulantních specialistů vyzvalo své členy, aby pomohli očkovat proti covidu-19. Zapojit se mohou v očkovacích centrech a později ve svých ordinacích. Sdružení o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. O víkendu pomoc podmínili tím, že budou také očkováni mezi prvními. Očkovací strategie původně počítala s tím, že v prioritní skupině budou spolu s osmdesátníky a lidmi žijícími v domovech pro seniory jenom zdravotníci z covidových jednotek v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale přislíbil očkování všech zdravotníků zapojených do testování a očkování. Do strategie se to má doplnit.

“Mají-li být nejpotřebnější, senioři a nemocní lidé, v bezpečí, musí se o ně starat imunní, tedy proočkovaný zdravotnický personál, mezi který patří také ambulantní specialisté,” uvedlo sdružení. Podle dat z konce listopadu byli ambulantní specialisté tím typem lékařů, kteři se ze zdravotníků covidem-19 nakazili nejčastěji. Onemocněl zhruba každý pátý.

Do očkování by se měli podle sdružení zapojit ambulantní specialisté, kteří mají imunitu, ať už po očkování, nebo po prodělání nemoci. “Nabídněte se pro jakkoli velký či malý úvazek pro práci ve velkokapacitních očkovacích centrech ve vašem kraji. Jakmile se nám podaří se zdravotními pojišťovnami dohodnout úhradu aplikace vakcín stejnou jako mají praktičtí lékaři, máte-li k tomu zázemí, zapojte se i do očkování u vás v ambulancích,” napsalo sdružení ve výzvě.

Podle premiéra Andreje Babiše by se podobně měli zapojit, ať už dříve v očkovacích centrech nebo později v ordinacích, také praktičtí lékaři nebo zubaři se svými sestrami, uvažuje se i o očkování v lékárnách, které by ale vyžadovalo změnu zákona. Praktických lékařů je zhruba 6800, ambulantních specialistů kolem 4500, stomatologů 7500 a lékáren asi 2800.

V měsících, kdy bude vakcína použitelná i v ordinacích, se počítá s tím, že naočkují asi 50.000 lidé denně. Na jednu ordinaci praktického lékaře by připadalo asi deset očkovaných denně. Před zahájením očkováním v ordinacích by měla být možnost nechat se naočkovat v očkovacích centrech nemocnic či krajů.

Přednost mají zdravotníci, lidé nad 80 let a žijící v domovech seniorů. Osmdesátníci mimo tato zařízení se budou moci k vakcinaci registrovat od 15. ledna. Od února bude rezervační systém otevřený i pro ostatní, nedostanou ale rovnou termín. Upřednostňovat se pak budou lidé starší 65 let, vybraná povolání a nemocní s vybranými chronickými nemocemi, kterým více hrozí vážný průběh onemocnění covidem.

 

Doporučené články

Celiakie – 5 nejčastějších chyb, které se vám nemusí…

  • 8 ledna, 202118 ledna, 2021
  • by andrlovak1

 

V současné době je diagnostikováno nejvýše 15 % z celkového počtu nemocných. Odhalení celiakie a vymizení potíží nasazením přísné bezlepkové diety nebývá pouze v rukou lékaře. Do hry totiž může vstoupit nedostatek informací a někdy dokonce i neukázněnost pacienta. Jaké bývají nejčastější chyby a jaké mohou mít následky?

 

  • 1. Před prvním testem držet bezlepkovou dietu.

Prvotní, ale velmi častá chyba u lidí, kteří mají podezření na toto onemocnění a nejsou ještě diagnostikováni. Nasadí si bezlepkovou dietu, pak je lékař pošle na testy, ale oni v obavě, aby se problémy nevrátily, lepek znovu do své stravy nenasadí. To je velká chyba. V žádném případě se nesmí dodržovat bezlepková dieta před vyšetřením na nesnášenlivost lepku-celiakii! Výsledky vyšetření by mohly být zkreslené, protože testy odhalují protilátky, které tělo vytváří jako součást nepatřičné imunitní odpovědi na bílkoviny ve stravě, které se nachází v pšenici, žitě a ječmeni (gluten a gliadin). Pokud testovaný několik týdnů před testováním nekonzumuje lepek, pak mohou být testy negativní. Pokud celiakie není diagnostikována, kolující protilátky v krvi poškozují řadu orgánů, nejen tenké střevo, ale i ledviny, játra, štítnou žlázu a vedou k dalším poruchám.

 

  • 2. Domnívat se, že celiakie je nemoc dětí a po padesátce se už neobjevuje.

Celiakie je stále častěji diagnostikována i u starších osob. Podle odborných zdrojů se dokonce pětina onemocnění může objevit až po 60. roce života U jedinců s genetickou predispozicí pro celiakii se nemoc může rozvinout kdykoliv, i když konzumovali potraviny s lepkem dlouhá léta bez jakýchkoliv potíží. Obtíže se zažíváním mohou být přičítány věku nebo užívání většího množství léků. Podvýživa způsobená neléčenou celiakií může způsobit další zdravotní potíže. Pokud zůstane pacient bez léčby, může to pro něj znamenat závažné zdravotní riziko, včetně osteoporózy a neuropatie (poškození nervů), anémie, deprese, bolestí břicha, průjmů či celkového neprospívání.

 

  • 3. Okamžitě nasadit dietu při pozitivním krevním testu.

To by byla hrubá chyba. Ne každý pozitivní výsledek sérologického vyšetření krve znamená celiakii, některé formy celiakie lze diagnostikovat pouze kombinací sérologie a histologie viz www.labtestsonline.cz. Naopak platí, že při výrazném podezření na celiakii má být biopsie provedena vždy, bez ohledu na negativní sérologický nález. Biopsie se ale musí provádět u jedinců, kteří konzumují potravu s obsahem lepku. Pokud pacient přešel na bezlepkovou dietu, nezbývá než ho zatížit lepkem znovu.

 

  • 4. Plést si nesnášenlivost lepku s alergií na lepek.

Pokud člověk trpící celiakií konzumuje potraviny obsahující lepek, objeví se reakce imunitního systému proti buňkám tenkého střeva. Tato odpověď organizmu na lepek ve svém důsledku způsobuje zánět a poškození tenkého střeva. Alergie nebývá v populaci tak častá. Projevuje se přecitlivělými reakcemi většinou bezprostředně po požití lepku, jako např. otokem rtů, jazyka, případně zrudnutím s pocením a průjmem. Poté se stav úplně upraví. Nežádoucí reakci organismu mohou mírnit antihistaminika. Reakce může být střední intenzity nebo i těžká, ale nezapříčiňuje poškození střevní sliznice tak, jako je tomu u celiakie. Diagnostika patří do rukou zkušeného alergologa, který zvolí patřičné testy a výsledky správně vyhodnotí. I v tomto případě je třeba bezlepková dieta, nemusí však být tak přísná.

 

  • 5. Myslet si, že občasné porušení bezlepkové diety neuškodí.

Příležitostná konzumace lepku je pro střevo velmi škodlivá. Nejenže dochází u pacienta k postupnému poškození sliznice tenkého střeva různého stupně, které dále vede k poruše vstřebávání živin, ale hrozí i další onemocnění. Celiakie je při nedodržování bezlepkové diety zatížená výrazně vyšším rizikem vzniku zhoubných nádorů než v běžné populaci, a to zejména nádorů tenkého střeva. Význam bezlepkové diety je třeba zvlášť vysvětlit celiakům s lehkou formou choroby a při malých nebo chybějících subjektivních obtížích.

 

Článek byl připraven ve spolupráci s profesorem MUDr. Jaroslavem Rackem a informačním portálem www.labtestsonline.cz. Tam se také můžete dozvědět podrobné informace o testování celiakie.

 

Zpravodaj

Británie schválila vakcínu americké firmy Moderna

  • 8 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 8. ledna (ČTK) – Britská léková agentura MHRA dnes schválila covidovou vakcínu od americké firmy Moderna. Jde o třetí očkovací látku proti nemoci covid-19, jejíž užití regulátor v zemi povolil. Británie má objednaných 17 milionů dávek této vakcíny, informovala agentura DPA.

Začátkem prosince schválila MHRA jako první na světě americko-německou vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Před koncem roku pak mezi schválené preparáty proti covidu-19 přibyla v Británii vakcína, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca.

Ve Spojených státech dostala vakcína od Moderny povolení k užití již před Vánoci, v Evropské unii se smí používat od středy.

Látka má proti přípravku Pfizer/BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u vakcíny Pfizer/BioNTech je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle oficiálních údajů bylo dosud v Británii, která má 67 milionů obyvatel, očkováno zhruba 1,5 milionu lidí. S ohledem na současný nepříznivý epidemický vývoj plánuje vláda tempo vakcinace zrychlovat. Cílem je naočkovat do poloviny února 15 milionů Britů.

 

Zpravodaj

Výzkum: Životy covidových pacientů by mohly chránit léky na…

  • 8 ledna, 202114 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn/Praha 8. ledna (ČTK) – Dva léky na revmatoidní artritidu, tocilizumab a sarilumab, by mohly pomoci v úsilí o záchranu životů pacientů s covidem-19. Ukázal to podle deníku The Guardian mezinárodní výzkum, podle jehož výsledků mohou oba přípravky snížit riziko úmrtí covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče o 24 procent. Podle českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je tocilizumab v současné době v řadě evropských zemí schválen pro experimentální použití pro pacienty s pneumonií, která vznikla v důsledku závažného průběhu covidu-19.

Celkově mohou zmíněné léky zachránit život každého dvanáctého pacienta s covidem-19 na JIP, napsal The Guardian. Britský systém veřejného zdravotnictví NHS začne využívat tocilizumab k léčbě pacientů s covidem od pátku, uvedli představitelé zdravotnictví poté, co se pozitivní vliv potvrdil u 800 pacientů. Stejně prospěšný je patrně také sarilumab, který kromě záchrany životů zkracuje pobyt infikovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Tocilizumab a sarilumab působí jako protilátky proti receptoru IL-6, čímž tlumí účinek proteinů, jež mohou způsobit přehnanou reakci imunního systému.

Nové výsledky, které ještě neprošly náležitým přezkoumáním, vzešly z klinického testování, které zahrnuje dohromady více než 3900 pacientů s covidem v 15 zemích světa. Náhodně vybraným pacientům byl do 24 hodin po napojení na orgánovou podporu nitrožilně podán tocilizumab nebo sarilumab. Odborníci pak sledovali jejich stav po dobu nejméně 21 dní.

Zatímco u nemocničních pacientů, jimž se dostávalo standardní péče, činila smrtnost 35,8 procenta, u těch, kteří dostávali tocilizumab byla 28 procent. Z pacientů, jimž byl podán sarilumab, zemřelo 22,2 procent.

V kombinaci byla u obou léků vykázána mortalita 27,3 procenta. Relativní snížení rizika úmrtí – tedy ve srovnání se skupinou se standardní péčí – dosáhlo hodnoty 24 procent, píše The Guardian.

“Když budete léčit 12 pacientů, jednomu zachráníte život,” poznamenal Anthony Gordon z Královské univerzity v Londýně. “To je velký účinek,” dodal vědec, který se na studii podílel.

Tým vědců rovněž zjistil, že pacienti, jimž byl podáván tocilizumab nebo sarilumab, se rychleji zotavili. Jednotky intenzivní péče opouštěli o sedm až deset dní dříve než ostatní.

Podle českého SÚKL, který na svém webu pravidelně informuje o výzkumu léků na nemoc covid-19, studie publikované v říjnu loňského roku sice naznačily potenciální roli tocilizumabu v léčbě covidu-19, ale nevykazovaly jasný důkaz účinnosti. Podle ústavu se čeká na přesvědčivější data z “randomizovaných studií”. Takovou je právě studie, o níž nyní píše The Guradian.

Studie týkající se léku sarilumab byly podle SÚKL kvůli nesplnění cílových ukazatelů léčby v USA zastaveny, v řadě evropských zemí ale pokračují.

Zpravodaj

Léková agentura EU povolila větší využití lahviček vakcíny Pfizer

  • 8 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Brusel 8. ledna (zpravodaj ČTK) – Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Agentura to dnes oznámila na svém webu. Očkovací kapacita první vakcíny používané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. Stejný krok učinilo české ministerstvo zdravotnictví již koncem loňského roku.

Některé státy EU se obávají, že pomalá distribuce prvních vakcín jim neumožní naočkovat tolik lidí, kolik by v prvních týdnech a měsících roku chtěly. Zlepšit situaci má mimo jiné právě zvýšení počtu dávek použitelných z jedné ampule.

Firma BioNTech požádala na konci prosince EMA o změnu informace na štítku lahvičky, kde bylo dosud jako povolené množství stanoveno pět dávek. Evropská agentura dnes uvedla, že “doporučila aktualizovat produktovou informaci”, která bude od nynějška uvádět šest dávek.

EMA zdůraznila, že k aplikaci zvýšeného množství dávek doporučuje využívat injekční stříkačky, u jejichž ústí je co nejmenší místo pro “mrtvý objem”, tedy nevyužitelnou část vakcíny.

Využívat až šest dávek očkovací látky po 0,3 mililitru z jedné ampule už umožňují kromě Česka také úřady ve Spojených státech, Británii nebo Švýcarsku. České ministerstvo povolení podmínilo tím, že při aplikaci bude “přísně dodržen objem jednotlivých dávek”.

 

Zpravodaj

Ve středočeských nemocnicích chybí stovky zdravotníků

  • 7 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Kladno 7. ledna (ČTK) – Ve středočeských nemocnicích chybějí stovky zdravotníků. Jsou v pracovní neschopnosti, karanténě nebo se starají o děti, které nechodí do školy. Do pomoci se zapojují studenti i armáda, nemocnice hledají dobrovolníky. Některá zařízení se obávají dalšího zhoršování situace, zjistila ČTK v anketě.

Mladoboleslavské nemocnici chybí asi osm desítek zaměstnanců. “Situace byla na přelomu října a listopadu horší, očekáváme ale, že čísla v následujících dnech půjdou nahoru na základě dostupných údajů,” uvedla pro ČTK mluvčí nemocnice Hana Kopalová.

V pátek přijede do Mladé Boleslavi pomoci šest vojáků. “V tuto chvíli nám vypomáhají dvě zdravotní sestry z JIP z Pírkova sanatoria, na praxi jsou studentky zdravotní školy ze třetího ročníku a postupně kontaktujeme dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří se u nás zapojili již před několika měsíci, mají tedy již zkušenost s provozem nemocnice,” řekla Kopalová. V nemocnici je nyní asi 60 pacientů s covidem-19, v pondělí jich bylo 52.

V kladenské nemocnici chybí kolem 70 zdravotníků a na počátku týdne měli přes 60 pacientů s koronavirem. Podle mluvčí nemocnice Hany Plačkové vypomáhají studenti střední zdravotnické školy i studenti z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Kolínská nemocnice, pod niž spadá i nemocnice v Kutné Hoře a léčebna dlouhodobě nemocných ve Vojkově, eviduje ve svých zařízeních 136 pacientů s covidem. Celkem chybí v zařízeních 75 zaměstnanců, z toho v Kolíně 55, v Kutné Hoře 16 a ve Vojkově čtyři.

“Čelíme jednoznačně situaci, která se vyrovná podzimní i ji mírně převyšuje s výhledem na další zhoršování,” řekla ČTK mluvčí nemocnice Stanislava Kubincová. Krizový štáb nemocnice se rozhodl požádat o pomoc armádu, celkem chce nemocnice získat 12 vojáků.

V příbramské nemocnici chybí kvůli koronaviru 41 zaměstnanců. V pátek přijede na výpomoc šest vojáků. “Stáhli jsme zaměstnance z dovolených. Pomáhají nám budoucí sestřičky z příbramské zdravotnické školy,” řekl ČTK mluvčí nemocnice Martin Janota.

Mělnická nemocnice konkrétní číslo nesdělila, ale její mluvčí Petra Plutnarová uvedla, že počty nemocných zdravotníků opět rostou. “Uzavření škol nám také dlouhodobě komplikuje naši práci. Na situaci ale reagujeme pružně a za zvýšeného úsilí našich zdravotníků i vedení nemocnice jsme stále schopni pacientům akutní péči poskytnout,” dodala mluvčí.

Ve slánské nemocnici chybí podle ředitele Štěpána Votočka kolem 20 zdravotníků. Na konci prosince museli na lůžkách ortopedie a chirurgické JIP kvůli narůstajícímu počtu nemocných znovu otevřít druhé oddělení pro pacienty s koronavirem, první oddělení je v části interny.

Benešovská nemocnice má k dnešku v pracovní neschopnosti 90 zdravotníků, z toho 40 mělo pozitivní test na koronavirus. Narůstá počet těch, kteří zůstávají doma s dětmi. “Máme na výpomoc deset vojáků. Co se týče získávání dobrovolníků, aktuálně je hledáme – spíše zdravotníky,” odpověděl na dotaz ČTK mluvčí nemocnice Petr Ballek.

Lékařů a zdravotníků chybí kvůli koronaviru nebo péči o děti v rakovnické nemocnici asi desetina. “Zbývající personál zatím svoji práci zvládá bez větších problémů a nutnosti omezení chodu nemocnice,” dodal ředitel nemocnice Tomáš Jedlička.

Středočeská záchranná služba má nyní podle mluvčí záchranky Petry Effenbergerové pozitivně testovaných na koronavirus nebo v karanténě téměř 30 zdravotníků z celkového počtu 760 záchranářských pracovníků.

 

Zpravodaj

V anglickém domově důchodců zabil covid přes Vánoce půlku…

  • 7 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 7. ledna (ČTK) – V domově důchodců v anglickém hrabství Sussex zemřela s nemocí covid-19 přes Vánoce polovina klientů. Přeživší se obávají nové, nakažlivější mutace koronaviru, která se v oblasti objevila na konci minulého roku. Informoval o tom dnes deník The Guardian.

Od 13. prosince zemřelo v domově ve vesnici Crowhurst na jihovýchodě Anglie 13 z celkového počtu 27 klientů. Někteří přímo na Štědrý den, uvedl správce zařízení Adam Hutchison. Koronavirem se nakazila i třetina personálu, z nějž jeden člověk skončil v nemocnici.

“Byly to příšerné Vánoce, hrozné pro personál,” řekl Hutchinson. “Je to nezastavitelné. Jsme sedící kachny,” dodal s odkazem na zjevnou zranitelnost osazenstva i pečovatelů vůči koronavirové nákaze a neschopnost se proti ní účinně bránit.

Podle Hutchinsona není jasné, jak se virus do domova dostal. Očividně se mu podařilo však podařilo “přelstít” veškerá preventivní opatření, která vedení domova učinilo. Nákazu odhalilo preventivní testování, přičemž v té době ještě příznaky nemoci nikdo nevykazoval.

Na většině území Británie jsou nyní v domovech důchodců zakázány návštěvy. Výjimku tvoří situace, kdy jsou klienti již těsně před smrtí. Některé domovy rovněž nainstalovaly kóje z plexiskla, které mají znemožnit přímý fyzický kontakt. I ty se ale za současné plošné uzávěry nesmí využívat.

Počty nakažených v domovech důchodců opět stoupají po celé Anglii. Zatímco v týdnu před Vánoci tam zemřelo téměř 600 klientů v domovech důchodců, v září to bylo pouze 42 týdně. Přesto je to stále zlomek toho, kolik lidí umíralo v domovech na jaře: během dubnového vrcholu epidemie to bylo až 2700 zemřelých za sedm dní.

Společnost HC-One, která provozuje v Británii na 330 domovů pro seniory, oznámila, že nákazu zaznamenala ve třetině svých zařízení. Většinou se ale jedná o personál.

Hutchinson se obává, že domovy zasažené nákazou “budou jednoduše muset zavřít”. “Co se stane s lidmi v již neživotaschopných domovech? Kam tito lidé půjdou? Nejspíše do zařízení (národního zdravotnického systému) NHS, což zdravotnictví dále zatíží,” varoval ředitel.

Mnoho domovů je podle deníku také zoufalých, že dosud neobdržely koronavirové vakcíny. Podle premiéra Borise Johnsona zatím očkování podstoupilo deset procent klientů a 14 procent personálu, slíbil však navýšit úsilí o naočkování co největšího počtu lidí v co nejkratším čase.

 

Zpravodaj

Avízo, 8.1.: Klinika plastické chirurgie vinohradské fakultní…

  • 7 ledna, 20217 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha – 11:45 Klinika plastické chirurgie vinohradské fakultní nemocnice převezme dar od nadace Báry Nesvadbové, nový RTG přístroj s C-ramenem. Zúčastní se ředitel nemocnice Petr Arenberg, spisovatelka a novinářka Bára Nesvadbová a další. Akreditace na e-mail: tereza.romanova@fnkv.cz

Místo: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Šrobárova 1150/50, Praha 10

Pramen: Tereza Romanová, mluvčí nemocnice, e-mail: tereza.romanova@fnkv.cz, tel.: 607 333 753

ČTK

Videoseminář

Dienogest v terapii endometriózy

  • 7 ledna, 202117 února, 2021
  • by andrlovak1

Tématem přednášky na odborném videoportálu Mednews PRO je endometrióza, chronické onemocnění, které provází ženy často celé jejich reprodukční období. K rekurenci endometriózy může docházet jak po chirurgické tak i po skončení medikamentózní terapie, proto je důležitá dlouhodobá účinná medikamentózní terapie.

Navigace pro příspěvky

1 … 121 122 123 124 125 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS