Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Tisková zpráva

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

  • 18 března, 2021
  • by andrlovak1

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

Může však jít jen o ticho před bouří – říkají lékaři

Praha, 18. 3. 2021 – Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později. Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který je 24. 3. – letos přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza.

„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.

Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Aktuálně

Pražští hygienici se ohradili proti kritickým tvrzením SZPI

  • 17 března, 202115 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 16. března (ČTK) – Pražští hygienici se ohradili proti tvrzením Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), že po převzetí části pravomocí inspekcí od hygieniků neznali provozovatelé kontrolovaných podniků ani nejzákladnější povinnosti. Podle mluvčího Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zbyňka Boublíka naopak musejí hygienici došetřovat stravovací provozy spadající do kompetencí SZPI, protože si v nich lidé stěžují na zdravotní potíže. Stanovisko SZPI ČTK shání.

SZPI od roku 2015 kontroluje část provozoven veřejného stravování, další část je pod kontrolou krajských hygienických stanic (KHS). “Po zahájení kontrol v roce 2015 v restauracích se ukázalo, že jejich stav je velmi zanedbaný, významná část provozovatelů si není vědoma ani nezákladnějších povinností a inspektoři byli nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro neakceptovatelný hygienický stav,” uvedla v pondělí SZPI. V současnosti kontrolují restaurace jak SZPI, tak KHS. Mají je rozdělené na základě vzájemných dohod úřadů, aby se jejich kontrolní činnost nedublovala.

Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva dodal, že je možné, že v dalších letech, pokud bude inspekce kontrolovat i ty provozy, které jsou nyní pod KHS, chybovost vzroste, jako tomu bylo před šesti lety. Podle inspekce se podařilo za posledních šest let snížit chybovost provozovatelů u nejzávažnějších hygienických prohřešků o více než dvě třetiny.

Hygienikům se nelíbí hodnocení doby před přechodem části pravomocí pod SZPI. “Jde o dobu, kdy tento dozor vykonávaly výhradně orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice. HSHMP je útočnou a arogantní dikcí tiskové zprávy SZPI vůči orgánům ochrany veřejného zdraví v okamžik, kdy hygienici v celé ČR již více než rok, s vypětím všech fyzických i psychických sil, řeší složitou epidemiologickou situaci onemocnění covid-19, zaskočena a pobouřena. Z pohledu HSHMP jde o naprosto bezprecedentní útok, vedený zřejmě snahou uzurpovat si za každou cenu státní dozor nad provozovnami poskytujícími stravovací služby,” napsal Boublík.

Podle Kopřivy se například před rokem 2015 vůbec systémově neřešilo klamání spotřebitele falšováním potravin. Příkladem je využívání levnějších složek jako používání náhražek z rostlinných tuků místo “smaženého Eidamu” nebo levnějšího masa třeba v daňčím guláši. Podle inspekce se tyto chyby vyskytují při každé čtvrté až páté kontrole.

Dozor nad stravovacími provozy v takzvaném otevřeném typu stravování, tedy hlavně nad restauracemi, kavárnami nebo cukrárnami, přejde zřejmě z hygienických stanic na SZPI. V lednu to schválila Sněmovna v novele zákona o potravinách. Proti další změně v novele, a to zavádění kvót na některé druhy potravin z ČR na pultech obchodů o velikosti nad 400 metrů čtverečních, se ale nelíbí senátorům, novela se tak nejspíš vrátí k projednání Sněmovně.

Zpravodaj

Blatný: Do konce roku zdravotní pojišťovny vyčerpají své rezervy

  • 17 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 17. března (ČTK) – Do konce letošního roku podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zdravotní pojišťovny vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Náměstkyně ministra Helena Rögnerová doplnila, že na účtech mají asi 64 miliard korun, z nichž zhruba deset miliard půjde na očkování proti covidu-19, 11 miliard na odměny zdravotníků a řádově miliardy také na testování ve firmách. Podle ní zatím není jasné, jestli situaci může zlepšit vývoj ekonomiky, nebo bude třeba dofinancování navýšením platby za státní pojištěnce.

“Předpokládali jsme, že systém (veřejného zdravotního pojištění) bude stabilní do roku 2023, ale nebude. Bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,” řekl ministr. Očekává, že ztráty pojišťoven proti vybranému pojistnému se budou dál navyšovat. Situace by se mohla zlepšit až ke konci letošního roku.

Ze 64 miliard na účtech všech sedmi zdravotních pojišťoven je 40 miliard v základním fondu, z nějž se hradí zdravotní péče o pojištěnce. Z nich podle Rögnerové půjde devět miliard na vyúčtování nákladů za loňský rok podle kompenzační vyhlášky, 11 miliard na odměny zdravotníků mimo nemocnice a deset miliard na očkování proti covidu.

“Zatím bychom to měli zvládnout, ale už nemáme rezervy na další roky,” řekla Rögnerová. Podle ní zatím není jasné, jestli bude stačit nastartování ekonomiky a s ní vyšší výběr pojistného, nebo bude třeba ministerstvo financí žádat o dofinancování systému veřejného zdravotního pojištění.

Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun. Navíc tak šlo v roce 2020 asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard. Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.

V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.

Za loňský listopad Svaz zdravotních pojišťoven náklady na covid-19 vyčíslil na 4,5 miliardy korun, v prvních měsících letos to bude podle jeho odhadů asi šest miliard měsíčně. Pro letošní rok pojišťovny v prosinci odhadovaly náklady vyšší zhruba o desetinu proti roku 2020.

Zdravotní pojišťovny v souvislosti s covidem-19 hradí péči o hospitalizované, která je bonifikovaná, či o ambulantně léčené pacienty s covidem-19. Z pojištění budou hrazeny také mimořádné odměny pro zdravotníky mimo nemocnice, dostat mají 75.000 korun za druhou vlnu. Nemocnice mohou peníze na odměny čerpat ze speciálního dotačního fondu.

Pojišťovny hradí také testování, testy PCR v laboratořích a pravidelné antigenní testování veřejnosti. Přispívat budou rovněž až 240 korun měsíčně na pojištěnce v případě testování jednou za týden. Peníze půjdou z fondů prevence pojišťoven.

Zpravodaj

Lékaři v ČR už zaznamenali případy odmítnutí vakcíny AstraZeneca

  • 17 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 17. března (ČTK) – Někteří praktičtí lékaři v Česku zaznamenali případy lidí, kteří odmítli vakcínu AstraZeneca. Důvodem jsou kauzy úmrtí ve světě. Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování touto vakcínou. Českým lékařům nyní přibývá dotazů pacientů na bezpečnost vakcín. Lékaři upozorňují na to, že určité komplikace hrozí při jakémkoli očkování a lepší je očkovat než neočkovat. Potíže spatřují spíš v nedostatku vakcín. Česko bude vakcínou AstraZeneca očkovat dál. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebylo v Česku ani jedno z 11 úmrtí, která mohla s očkováním souviset, způsobené krevní sraženinou.

V Jihomoravském kraji odmítlo u praktických lékařů vakcínu AstraZeneca zhruba pět procent zájemců o očkování. “Odkazujeme je do očkovacích center,” řekl ČTK krajský zástupce Sdružení praktických lékařů (SPL) Ivo Procházka. Důvodem odmítnutí jsou kauzy úmrtí, které se řeší ve světě. Podle Procházky je vakcína standardní jako každá jiná, přičemž každá vakcína má nežádoucí účinky. “V USA jsou komplikace s vakcínou Pfizer, v Británii AstraZenecou očkovali pět milionů lidí. Měli 43 úmrtí, ale nikdo neprokázal souvislost,” uvedl Procházka.

Předseda SPL v okrese Opava Oldřich Víteček má informace od kolegů, že dost pacientů vakcínu AstraZeneca nechce. “Jeden kolega dostal vakcíny a musel obtelefonovat poměrně hodně lidí, aby vůbec někdo souhlasil, že se chce nechat naočkovat AstraZenekou. V úterý mi volala jedna paní doktorka z Opavy, že lidé AstraZeneku odmítají,” řekl Víteček. Sám má v seznamu 200 sedmdesátiletých a starších lidí a už čtyři musel vyřadit, protože se chtěli očkovat jinou vakcínou.

S odmítnutím vakcíny se setkali i lékaři ve středních Čechách. “Včera (v úterý) mi ji odmítlo asi 25 z těch, které jsem chtěl naočkovat,” řekl ČTK regionální předseda SPL Martin Dudek. Podobné zprávy má i od ostatních kolegů v regionu. Odmítání podle Dudka působí problémy, obavy jsou podle něj zbytečné.

“Během včerejška zrušili termín očkování dva lidé. Jejich termíny jsme obsadili jinými zájemci. Také mnozí lidé, kteří se včera k očkování do ordinace dostavili, vyjadřovali obavy, ale po vysvětlení problematiky se očkovat nechali,” řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která provozuje ordinaci na Vítězném náměstí v Praze 6. V této pražské ordinaci zatím z březnové dodávky deseti lahviček vakcíny AstraZeneca, v nichž je zhruba 100 dávek očkovacího séra, naočkovali 44 pacientů starších 70 let.

Také v Karlovarském kraji se lékaři v posledních dnech setkávají s odmítáním vakcíny AstraZeneca. “A je to špatně. Je to částečně i vina médií. K těmto věcem by se měli vyjadřovat odborníci, ne politici,” řekla ČTK krajská předsedkyně SPL Jaroslava Švadrlíková. Podle ní je chyba nechat vakcínu ve skříni, když se v Česku konečně začalo očkovat. Rovněž ve Zlínském kraji mírně přibylo lidí, kteří s očkováním váhají. “Zveme si na očkování asi 12 lidí denně, předtím váhal jeden, nyní dva až tři pacienti,” řekl ČTK krajský předseda SPL Lubomír Nečas.

Na Vysočině se podle praktických lékařů oslovených ČTK lidé zajímají, jakou očkovací látku dostanou. Z AstraZeneky mají někteří obavy, hromadně se ale z očkování neodhlašují. Zuzana Kozárová, která má své ordinace na Žďársku, zatím očkování podala polovině registrovaným lidem, čeká na dodání dalších vakcín. K očkování má přihlášených přes 100 lidí, odhlásili se dva. “Ale až po zprávách, které se na internetu objevili, jinak jim to bylo jedno, čím očkujeme. Přímo od očkování mi nikdo neodešel, že by AstraZeneku nechtěl,” řekla Kozárová.

Také praktická lékařka z Bohuňovic u Olomouce Jarmila Ševčíková zatím řešila jen několik dotazů na možné nežádoucí účinky vakcíny AstraZeneca. “Jelikož aktuálně nemám čím očkovat, tak to zatím moc neřešíme. Zpětně volali asi tři lidé, kteří u mě byli naočkováni. Chtěli se ujistit, že je to v pořádku,” řekla ČTK. Podle ní v podobných případech hodně záleží na autoritě lékaře, zda dokáže obavy pacienta z očkování rozptýlit.

Krajská předsedkyně SPL v Libereckém kraji Irena Moravíková se zatím nesetkala s případem, že by někdo z očkovaných odmítl vakcínu AstraZeneca. “Mají pochybnosti, ptají se, ale snažím se jim to vysvětlit. Ale vzhledem k nedostatku vakcín, minimálnímu množství poskytnutých dávek do ordinací praktických lékařů, tak zatím to až tak dramaticky neřešíme,” uvedla lékařka z České Lípy. Podle ní zatím praktičtí lékaři dostávají pouze tuto vakcínu. Ve svém obvodu s 2000 pacienty očkovala zatím 11 lidí starších 80 let. “Je to tři dny zpátky, zatím se nikdo neozval, nikdo nic nehlásil. Ve vedlejší ordinaci vím, že jeden pán měl zimnici večer po očkování a pak už nic, takže standardní reakce po očkování,” dodala.

Podle praktického lékaře Radoslava Svobody, který zřídil očkovací místo v Seči na Chrudimsku, mohou za odmítání vakcíny AstraZeneca hlavně novináři. “Lidé dostanou nejisté informace a nikdo jim neřekne, že statisticky je větší pravděpodobnost, že je přejede auto, než že budou mít po očkování komplikace,” řekl ČTK Svoboda. Většině pacientů se mu podaří vyvrátit jejich obavy, jen ojediněle některý vakcínu AstraZeneca odmítne.

Předseda SPL v Královéhradeckém kraji Petr Šubrt nezaznamenal v regionu případ, že by se někdo z pacientů odmítl nechat očkovat vakcínou AstraZeneca. V současnosti neočkuje, protože nejsou vakcíny, což považuje za hlavní problém.

Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování AstraZenekou. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky, která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.

 

Zpravodaj

Francie hlásí novou mutaci koronaviru, testy ji nemusí zachytit

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Paříž 16. března (ČTK) – Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Dnes o tom informovaly agentury. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani.

Tam zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve. Zdravotnické úřady v Bretani uvedly, že “bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem”.

Francie o objevu nové varianty informovala mezinárodní agentury.

Agentura Reuters uvádí, že i v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji. K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

 

Zpravodaj

Práce v nemocnici je náročná, říká voják, který pomáhá v Brně

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Brno 16. března (ČTK) – S pacienty s covidem-19 pomáhá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně na anesteziologicko resuscitační klinice (ARK) armádní zdravotník Lukáš Slejška. Čtyřiatřicetiletý voják zažil i misi v Afghánistánu, nyní spolu se zdravotní sestrou obstarává hygienickou péči, převazuje rány, pracuje s ventilátorem. “Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky,” uvedl Slejška. Nemocnice se stará o 136 pacientů s koronavirem, 15 je na ARK na umělé plicní ventilaci.

Voják v nemocnici původně pomáhal na urologickém oddělení, kde na nakažené pacienty nenarazil. Od ledna ale začal působit u covid pacientů na anesteziologicko resuscitační klinice, kam nastoupil kvůli povinné stáži. “Poskytuji tady ošetřovatelskou péči. Vždy jsem tu přidělen k sestře a staráme se o jednoho nebo dva pacienty na boxu. Konkrétně se jedná o hygienickou péči, obsluhování lineárních dávkovačů, infuzních pump, práci s ventilátorem, péči o invazivní vstupy, převazy ran, polohování a podobně,” řekl Slejška.

Nikdy předtím na oddělení takového typu nepracoval. “Teprve se zaučuji a snažím se neudělat více škody než užitku. Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky. O to víc v této době, kdy je nezbytné dodržovat přísná protiepidemická opatření stran covid-19,” uvedl voják.

Původně pracoval jako zdravotní sestra a po šesti letech v nemocnici vstoupil do armády, kde dostal funkci zdravotníka obvaziště. “Znamená to, že v případě bojové operace jsme první zdravotnickou etapou disponující lékařem. Jsme mobilní pracoviště, které má za úkol zabezpečit základní životní funkce vojáků a v případě potřeby je odsunout na pracoviště vyššího typu,” objasnil Slejška.

Na přelomu let 2018 až 2019 absolvoval misi v Afghánistánu na základně Bagram. “Nejnáročnější byla situace, kdy na naši patrolu zaútočil sebevražedný atentátník ve vozidle naplněném výbušninami. Následkem výbuchu se jedno naše obrněné vozidlo převrátilo. Během incidentu bylo raněno pět vojáků, z toho jeden těžce,” uvedl Slejška. Podle něj je práce v zahraniční operaci diametrálně odlišná od práce v nemocnici. “Nelze to ale srovnávat. Na misi je velké riziko, že vás někdo zraní nebo zabije. Na druhou stranu na anesteziologicko resuscitační klinice má sestra obrovskou zodpovědnost za přiděleného pacienta a nesmí chybovat,” dodal Slejška.

Zpravodaj

Zdravotnická zařízení patří k nejčastějším cílům hackerů

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 16. března (ČTK) – Zdravotnická zařízení patří v poslední době k častým terčům hackerů. Jejich útoky nedávno mířily například na nemocnice, nyní hackeři zaútočili na tři soukromé polikliniky v centru Prahy.

Výběr hackerských útoků a zdravotnická zařízení v poslední době:

 

23. června 2018 – Počítačovou síť v plicní nemocnici v Janově na Rokycansku napadl hacker. Zašifroval data, nemocnice se k nim několik dnů nemohla dostat. Nemocnice odmítla vyděračské požadavky a data obnovila ze záloh, lékaři se ale několik dní nemohli dostat ke kartám pacientů.

11. prosince 2019 – Provoz benešovské nemocnice ochromil ruský vyděračský počítačový vir Ryuk, který napadl nemocniční počítačový systém. Nešlo spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, nemocnice zrušila plánované operace. Provoz byl plně obnovený 30. prosince.

13. března 2020 – Fakultní nemocnice Brno čelila kybernetickému útoku. Postupně padaly jednotlivé počítačové systémy, a proto bylo potřeba vypnout všechny počítače. Základní provoz nemocnice Brno zůstal zachovaný, postupně byly zapojeny všechny počítačové systémy. Nemocnici vznikla škoda v desítkách milionů korun.

30. března 2020 – Počítačovou síť v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy na Mladoboleslavsku ochromil kyberútok. Obnova systému trvala téměř měsíc.

17. dubna 2020 – Hackerský útok odrazila ostravská nemocnice, pokusy o útok zaznamenaly také Fakultní nemocnice Olomouc nebo nemocnice Pardubického kraje. Další pokusy odrazila Karlovarská krajská nemocnice.

11. ledna 2021 – Bezpečnostní firma Check Point uvedla, že za poslední dva měsíce vzrostl počet kyberútoků na zdravotnictví o 45 procent. Vede střední Evropa, kde byl nárůst o 145 procent. Zdravotnictví je podle firmy v současnosti nejvíce napadaným odvětvím. Provozní ztráty jsou podle poradenské firmy BDO měsíčně v desítkách milionů korun, nemluvě o komplikacích, které hackeři způsobí pacientům kvůli omezení provozu nemocnic. “Je třeba připomenout, že skutečné číslo kybernetické kriminality je v Česku mnohem vyšší, protože řada napadených nemocnic, firem a dalších subjektů má z pochopitelných důvodu snahu bezpečnostní incidenty spíše utajit,” upozornil specialista na kybernetickou bezpečnost BDO Martin Hořický.

16. března 2021 – Hackeři zaútočili na tři soukromé polikliniky v centru Prahy, uvedl Deník N. Nefunguje jim pošta, lékaři nemají přístup do databází laboratoří, dodal.

Zpravodaj

Výzkum: Ztráta čichu je předzvěstí mírného průběhu covidu-19

  • 15 března, 2021
  • by andrlovak1

Madrid 15. března (ČTK) – Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí příznivého klinického průběhu nemoci u hospitalizovaných pacientů. Na závěry studie dnes poukázala agentura EFE. Výzkum na zhruba 5900 pacientech vedla Univerzita Complutense v Madridu společně s nemocnicemi ve Španělsku, Itálii, Ekvádoru a na Kubě.

“Je možné, že zahlcení čichového epitelu v nose vyvolává správnou imunitní reakci a zamezuje spouštění cytokinových bouří,” uvedl jeden z autorů studie Jesús Porta Etessam, primář neurologického oddělení madridské fakultní nemocnice San Carlos. Cytokinová bouře, neboli nepřiměřená reakce imunity na nemoc, je podle vědců jednou z příčin, která vede ke zhoršení stavu či dokonce až k úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Podle autorů studie může výsledek sloužit k vypracování nových postupů při hodnocení vážnosti stavu pacientů a určovaní terapie. “Mohli bychom například vypracovat indexy rizika komplikací, což je zajímavé při pozorování, léčení či rozhodování o propuštění pacientů,” uvedl Porta Etessam.

Podle výsledků výzkumu se ztráta čichu častěji projevuje u žen, lidí mladších 65 let a pacientů, již mají některé další nemoci, například rakovinu či onemocnění srdce, plic nebo ledvin.

Zpravodaj

V nemocnicích v Ústeckém kraji vznikají další covidové jednotky

  • 15 března, 2021
  • by andrlovak1

Ústí nad Labem 15. března (ČTK) – V nemocnicích v Ústeckém kraji je využito přes 90 procent kapacity covidových lůžek. Do jiných zařízení v ČR bylo převezeno 22 pacientů. Vznikají další covidové jednotky, kapacita může vzrůst na 1000 lůžek. Aktuálně je v nemocnicích v kraji 751 lidí s koronavirem. Novinářům to dnes řekl krajský koordinátor intenzivní péče Josef Škola.

Nová covidová stanice s 35 lůžky vznikla v ústecké Masarykově nemocnici, další se připravuje v Mostě a ode dneška přijímá pacienty s covid-19 k následné péči Lužická nemocnice v Rumburku.

“Před postupující covidovou vlnou se díky spolupráci všech nemocnic v Ústeckém kraji daří navyšovat kapacitu tak, abychom byli za všech okolností schopni poskytnout akutní péči všem pacientů bez ohledu na to, zda covid mají,” uvedl Škola.

Ze všech hospitalizovaných pacientů s covidem jich je na jednotce intenzivní péče 150, z toho 80 na umělé plicní ventilaci. “Stávající počet pacientů vysoce převyšuje maximum z podzimu. Máme plány, jak zvyšovat kapacity, aktuálně jsme schopni se dostat na 930 lůžek, pokud by situace eskalovala, tak ta hranice se pohybuje okolo 1000 lůžek,” uvedl Škola.

Přeloženo do jiných zařízení v ČR bylo z Ústeckého kraje 22 pacientů, což si lze podle Školy představit jako dvě jednotky intenzivní péče. “Dnes jsme dali pokyn na převoz dalších pěti pacientů ze Žatce,” uvedl Škola. Převozy pacientů do zahraničí zatím kraj nevyužil.

Krajský koordinátor věří, že se stagnace růstu počtu pozitivních projeví s odstupem zhruba sedmi dnů do zastavení nárůstu počtu hospitalizovaných. “O víkendu jsme přijali do Masarykovy nemocnice 40 nových pacientů, což je jedna lůžková stanice, proto jsme v neděli večer zprovoznili další covidovou jednotku. Dnes máme 200 pacientů s covidem, před měsícem jsme jich měli 100,” řekl primář infekčního oddělení nemocnice Pavel Dlouhý.

Za minulý týden se v Ústeckém kraji nakazilo covidem 6361 lidí. “S odstupem jednoho až dvou týdnů se šest až osm procent z nich dostane do nemocnice. Bohužel ze statistik vyplývá, že 1,7 procenta osob zemře, což je zhruba 110 lidí, ” uvedl Dlouhý.

V listopadu byl průměrný věk hospitalizovaných s covidem 70 let, v únoru 69 a nyní 66 let. “Vliv na to má situace v domovech seniorů, kde se uskutečnilo očkování. V tuto chvíli v podstatě nepřijímáme žádné pacienty z domovů seniorů,” řekl Dlouhý. Přestože přibývá hospitalizovaných lidí v mladším věku v intenzivní péči, riziková je nemoc podle Dlouhého stále u seniorů. “Průměrný věk zemřelých byl 79 let v lednu a únoru, čtyři procenta jsou zemřelí pod 60 let,” uvedl Dlouhý.

Zpravodaj

Britský úřad: Důkazy neukazují vazbu mezi sraženinami a vakcínou

  • 15 března, 202115 března, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 15. března (ČTK) – Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Podle tohoto orgánu by se lidé i nadále měli nechat očkovat, jakmile tu možnost dostanou. Podobně se před několika dny vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Prohlášení reagují na rozhodnutí některých evropských zemí pozastavit očkování látkou od AstraZeneky kvůli obavám ze závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin. V posledních dnech takto kvůli několika podezřelým úmrtím postupovaly Dánsko, Bulharsko, Norsko, Irsko i Nizozemsko. Mnozí experti ale mají uvedené obavy za neopodstatněné.

“Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,” citoval zpravodajský web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.

Podle firmy AstraZeneca byla její očkovací látka proti covidu-19 v Evropské unii a Británii podána 17 milionům osob, přičemž analýza údajů o dosavadním průběhu očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen 30 případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že “počet tromboembolických událostí” v této skupině “není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně”.

I podle WHO zatím “příčinný vztah” mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.

“Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,” uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Podle Bryana z britského úřadu MHRA by lidé “stále měli jít a nechat se proti covidu-19 naočkovat, jakmile o to budou požádáni”.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 108 109 110 111 112 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS