Epidemiolog Maďar: Brzy se otevře debata o nutnosti izolací u covidu-19

“Pokud nás příroda nepřekvapí nějakou jinou variantou, která by změnila očekávaný vývoj, tak stejně jako už není povinná karanténa, tak je možné, že s výhledem na teplejší sezonní období nebude povinná ani izolace. Anebo bude významně zkrácená,” uvedl. Ke covidu-19 by se pak podle něj přistupovalo jako k dalších respiračním nákazám, například chřipce. “Nakonec chřipka také může způsobit případy úmrtí,” řekl.

V současné době trvá povinná izolace týden od pozitivního testu. Česko samotné si podle Maďara nemůže stanovit, že dál nebude po nakažených izolaci požadovat. Mohlo by to znamenat potíže třeba při cestování. “Naše lidi by to mezinárodně stigmatizovalo,” dodal.

V současné době je podle údajů ministerstva zdravotnictví v ČR v pracovní dny pozitivně testováno zhruba 600 až 1400 osob. Data podle Maďara příliš nevypovídají o virové nákaze v populaci. “Pokud mladší nebo střední generace má příznaky, tak si maximálně udělá antigenní test a zůstane doma. Vezmou si dovolenou či nemocenskou, a neobjeví se tím pádem v oficiálních statistikách,” uvedl.

Odborníci z dat o testech podle něj ale dokážou vyčíst dynamiku změn a trendy vývoje. Například v současné době to podle Maďara vypadá, že počty nových případů znovu porostou. Soudí tak z toho, že reprodukční číslo za sedm dní je vyšší než vypočítané ze 14 dní. Podle zprávy publikované ministerstvem je sedmidenní 0,95 a čtrnáctidenní 0,78.

Žádná nová výrazná protiepidemická opatření Maďar, který je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity, nepředpokládá a ani by je nedoporučil. “Pokud se zhorší epidemická situace, ta reakce číslo jedna může být zavedení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních pro personál a návštěvy,” řekl novinářům.

Základní ochranné opatření je podle něj stále udržování dostatečné vzdálenosti od ostatních lidí. Pokud dodržet nejde, například v hromadné dopravě či ve vnitřních prostorách, pak ochrana dýchacích cest na dobrovolné bázi. Připomněl také důležitost větrání. “Kvůli energiím se bude méně větrat, ale z hlediska kontroly covidu-19 je to velmi špatně,” doplnil. Tam, kde krátce a intenzivně větrat nemohou nebo nechtějí, například ve školách nebo ve společných kancelářích na pracovištích, doporučil čističky vzduchu.

Zásadní je podle něj stále očkování. “Může ochránit zdravotnický systém od zbytečných nákladů, protože prevence byla vždycky nejlevnější,” řekl. Odborníci v současné době apelují na očkování proti covidu-19 i chřipce, mohou se podávat i najednou. Důležité je zejména u seniorů nebo chronicky nemocných, kterým nákazy mohou zhoršit jejich ostatní nemoci.

Zájem o vakcíny proti chřipce byl podle Maďara největší na podzim roku 2020, kdy ještě chyběla ochrana proti koronaviru, a to i přesto, že chřipkové vakcíny proti němu nechránily. Nadcházející chřipková sezona může být podle něj nejhorší od roku 2009, protože lidé nemají protilátky z posledních dvou let, kdy se virus chřipky prakticky nešířil.

Příští rok by mohly být dostupné společné vakcíny na chřipku a covid-19, bude se ale muset upravit technologie chřipkových očkovacích látek. “Musí se chřipková vakcína změnit na mRNA technologii z klasické, která se musí pěstovat na vajíčkách několik měsíců, aby jí byl dostatek,” dodal.

Stomilionová oprava operačních sálů budovy chirurgie v Liberci skončí v lednu

“Víceméně jsme ve staré budově postavili nové operační sály,” řekl mluvčí.

Nemocnice původně plánovala menší opravu operačních sálů za 35 milionů, aby tam mohla umístit nově pořízeného chirurgického robota. Na to, že bude potřeba výrazně větší stavební zásah, se přišlo při přípravě projektu. “Zjistili jsme, že únosnost sálů v celé budově je katastrofální a museli jsme provést radikální rekonstrukci celého operačního traktu,” uvedl Řičář.

Mimo provoz je sedm operačních sálů od konce června. Hotové jsou zatím práce ve druhém podlaží budovy, kde jsou lékařské pokoje a zázemí chirurgického oddělení. Nyní se blíží k závěru rekonstrukce třetího podlaží se čtyřmi operačními sály. Podle mluvčího je nové vše od podlah přes stěny až po stropy. “Kompletně nové jsou rozvody medicinálních plynů, elektroinstalace, jsou tam nové závěsy pro operační přístroje, roboty, operační věže a samozřejmě i to zázemí pro operačního robota je úplně nové,” dodal mluvčí.

Řičář předpokládá, že sály ve třetím podlaží začnou lékaři pro operace využívat od začátku prosince a ve čtvrtém nejpozději od konce ledna. I přes tyto komplikace nemusela nemocnice nijak výrazně omezit operativu. “Výkonnost nemocnice. až na jednotky procent, se nám podařilo zachovat,” řekl Řičář. Liberecké nemocnici pomohlo, že část plánovaných operací mohla přesunout do turnovské a frýdlantské nemocnice, byť za cenu toho, že třeba ve Frýdlantu lékaři operují i o víkendech.

Pozvánka na TK – plíce, data z preventivních programů, nový…

pozvánka na tiskovou konferenci plicních lékařů, konající se příští úterý 15. 11. v 10 hodin v Malostranské besedě v Praze.

Co se dozvíte:

– poprvé zazní čerstvá data z preventivního programu časného záchytu rakoviny plic + co našli lékaři za jiné plicní nemoci

– nova data ze screeningu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)

– o revoluční změně v tom, jak budou plicní lékaři posuzovat, komu hrozí riziko nejrůznějších plicních nemocí – kromě věku a kouření budou vnímat i to, kde člověk žije a kde pracuje – to změní do budoucna i nastavování screeningových programů (změny klimatu, požáry, znečištěný vzduch i nezdravá práce vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik plicních chorob)

– akce ke světovému dni CHOPN – veřejná měření vitality plic v obchodních centrech

K tématu poskytneme také příběh pacientky, která má CHOPN přes 20 let. Po většinu života kouřila, když jí nemoc diagnostikovali, zlozvyku se zbavila, což významně pomohlo k úspěšné léčbě.

Za potvrzení účasti budeme rádi.

Mgr. Veronika Ostrá (ostraveronika@gmail.com)

Mladík z Bosny kvůli vzácnému onemocnění vypije 27 litrů vody…

Diabetes insipidus neboli žíznivka, tak zní lékařská diagnóza 26letého Marina Čuturiče, kterou mají podle jeho informací jen čtyři lidé na světě. Neléčitelné onemocnění způsobuje nedostatek hormonu, který působí proti tvorbě moči v ledvinách. Projevuje se velkou žízní a s ní spojeným nadměrným močením.

“Po narození jsem neustále požadoval tekutiny. Chtěl jsem čaj i mléko, a když jsem to hned nedostal, zvýšila se mi teplota,” říká mladík ze středobosenské Fojnice. A dodává, že už jako batole vypil 800 mililitrů vody denně.

Jak říká, s onemocněním se naučil žít a už mu ani příliš nevadí. Zvládne s ním pracovat, sportovat, chodit po horách, skákat padákem či jezdit na motorce.

“Zatěžuje mě jedině tím, že musím pořád myslet na to, abych měl vždy u sebe vodu,” říká Čuturić. “Když jdu na hory, mám batoh, v němž jsou dva tři litry vody. A lidem ve skupině rozdám ještě po jedné nebo dvou lahvích. Když běhám závody nebo se účastním soutěže na kole, mám přichystaná místa na doplnění vody,” uvádí.

Problémy přiznává při jízdě autobusem, kdy si často musí říkat o zastávku na záchod a všichni cestující pak na něj čekají. Doktoři mu doporučili, aby pil při žízni jen sklenici vody, a ne hned půldruhého litru. “Ale je to silnější než já. Sklenice mi nestačí. Během noci se budím každé dvě hodiny,” říká.

Mladým lidem doporučuje, aby na vše hleděli z té lepší stránky. “Člověk se v životě zvládne vyrovnat se vším, pokud opravdu chce,” dodává.