5 onemocnění, které hrozí mužům… A prohlídka u urologa je může…

Ani v době pandemie covid-19 by muži neměli zanedbávat preventivní prohlídky u urologa. Díky vyšetření totiž lze zavčasu odhalit vážná onemocnění. „Prevence je v celé medicíně včetně urologie velmi důležitá. Obtíže, které muž již začne pociťovat, mohou znamenat, že onemocnění je už rozvinuté. Pravidelné návštěvy u specialisty v oboru urologie však mohou předejít vzniku i rozvoji onemocnění,“ říká MUDr. Josef Stolz, MBA, primář pražské Urologické kliniky UroKlinikum.

Ačkoliv návštěva v ordinaci urologa v některých mužích může vyvolávat obavy z nepříjemné prohlídky, její odkládání se opravdu nevyplatí. Je to právě urolog, který může odhalit některé nemoci, včetně rakoviny, jež nemají zpočátku žádné příznaky. A právě jejich diagnostika v časném stádiu zvyšuje šance na úplné vyléčení! „Urologa má člověk navštěvovat po padesátce, pokud nemá potíže. Platí, že po tomto roce věku mají muži chodit na preventivní prohlídky. Pokud má muž otce s rakovinou prostaty v relativně mladším věku, pak se doporučují urologické prohlídky od 40. roku věku,“ radí primář Stolz. Jaká onemocnění může prohlídka u urologa odhalit?

1. Erektilní dysfunkce může být předzvěstí infarktu!

Porucha erekce neboli neschopnost udržet erekci penisu v dostatečné tuhosti a po dostatečnou dobu potřebnou pro kvalitní pohlavní styk, je poměrně častým jevem. „Asi 50 % mužů po padesátce má nějakou formu erektilní dysfunkce. Počet mužů s těmito problémy narůstá. Proč? Je to v souvislosti s vedlejšími nemocemi, vedlejší medikací, životním stylem, stresem a podobně,“ uvádí MUDr. Stolz. Problémy s erekcí by však muži neměli podceňovat, a pokud se frekvence potíží zvyšuje a neschopnost dosáhnout a udržet erekci přetrvává, je na místě navštívit odborníka. „Erektilní dysfunkce totiž může značit i nějaké skryté onemocnění. Náhle vzniklá porucha erekce u zdravého jedince může varovat před blížícím se srdečním infarktem, a to půl roku předtím, než k němu dojde,“ varuje primář UroKlinikum. Poruchy erekce mohou souviset i s mnohými jinými onemocněními od cukrovky až po deprese.

2. Zvětšenou prostatu řešte zavčasu

S věkem se u mužů zvětšuje předstojná žláza neboli prostata, utlačuje močovou trubici a způsobuje řadu nepříjemných symptomů jako je časté nucení na močení, a to i v nočních hodinách, slabší či nestejnoměrný proud moči, bolest při močení… Benigní onemocnění prostaty neboli benigní hyperplazie prostaty (označovaná též zkratkou BHP) je jedním z nejčastějších nezhoubných bujení u mužů. Postihuje přibližně 40 % pánů po padesátém roce věku, po sedmdesátce se týká takřka každého. Pokud vás však podobné potíže postihnou, neměli byste se nechat uchlácholit tím, že „tyhle problémy jsou s přibývajícím věkem prostě normální“. Za prvé je zbytečné se trápit něčím, s čím vám může lékař pomoci, a za druhé uvedené příznaky mohou také představovat prvotní signál vážnějšího onemocnění, jako je rakovina prostaty či nádor močového měchýře. Proto součástí preventivní urologické prohlídky u mužů nad 50 let bývá odběr krve na testování PSA (prostatického specifického antigenu, jehož vysoká hladina poukazuje na možné nádorové onemocnění). „Umožní nám záchyt rakoviny prostaty v počátečním stadiu, tedy v době, kdy nádor ještě nevyvolává žádné příznaky a kdy je možné jej úplně vyléčit,“ říká urolog prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., vedoucí lékař UroKlinikum Praha.

3. Rakovina prostaty může přicházet bez příznaků

Včasné vyšetření urologem, včetně zmíněného krevního testu na PSA, může odhalit nebezpečnou rakovinu prostaty, která se zprvu neprojevuje žádnými viditelnými příznaky. Později na ni může upozorňovat časté močení či slabý nebo přerušovaný proud moči, bolest při močení či ejakulaci nebo krev v moči nebo ejakulátu. Karcinom prostaty představuje nejčastější onkologické onemocnění u mužů. V ČR tímto nádorem ročně onemocní téměř 7000 mužů a zemře jich průměrně 1400. Mezi nejohroženější skupinu patří pacienti nad 60 let, zasáhnout však může i mnohem mladší muže. Ti by měli být ostražití zejména v případě, že se nádor prostaty objevil v rodině.

4. Vyšetření může odhalit nádorové onemocnění varlat

Zatímco riziko rakoviny prostaty roste s věkem, nádorové onemocnění varlat nejčastěji postihuje dvě skupiny mužů: mladé muže okolo 18, 20 let a pak muže kolem 50 let. Pro své zdraví však mohou něco udělat i sami – každý měsíc si pravidelně samovyšetřit varlata a díky tomu odhalit změny tvaru, velikosti, nárůst bulky, samotné objevení bulky… „Když si muž najde na šourku v oblasti varlat bulku, měl by se hned objednat na urologii a maximálně do týdne zajít na vyšetření. Na základě vyšetření lékař rozhodne, co dál. Laik nedokáže stav vyhodnotit. Vyšetření je včetně ultrazvuku, netrvá déle než 10–15 minut a je bezbolestné, na základě tohoto vyšetření lékař na 99 % sdělí pacientovi, zda je vše v pořádku či nikoliv,“ upozorňuje MUDr. Stolz a dodává: „I zde platí, že čím dříve je problém odhalen, tím vyšší pravděpodobnost, že bude choroba vyléčitelná. Proto je lepší přijít desetkrát zbytečně, než jednou nepřijít a promeškat šanci na uzdravení z vážné nemoci.“ V tomto případě je rozumné přijít rovnou na urologické pracoviště po předchozím objednání. UroKlinikum těmto pacientům nabízí brzké termíny.

5. Nádory močového ústrojí

Primář Stolz připouští, že on i jeho kolegové se běžně setkávají i s nádory močového měchýře, jejichž přítomnost může signalizovat krev v moči či spermatu. Mezi nejzávažnější a nejčastější nádorová onemocnění vývodných močových cest patří nádory ledvin. „Procentuální výskyt nádorů ledvin je v České republice jeden z nejvyšších ze všech zemí světa, čtvrtý v roce 2018, přičemž 30 % nemocných na onemocnění zemře,“ představuje nelichotivé statistiky primář Stolz. Nejsou-li tyto nádory včas léčeny, mohou způsobit smrt nemocného. Včasná diagnostika a léčba je proto naprosto nezbytná.

Karcinom způsobený HPV jde vymýtit, ukazuje Austrálie – program…

Praha, 29. 3. 2021 – Karcinom lze vymýtit – alespoň ten, který způsobuje lidský papilomavirus (HPV). Ukazuje to úspěšný národní program v Austrálii kombinující očkování proti HPV a screening, díky kterým se v zemi snižuje výskyt karcinomu děložního hrdla. Loni se zde podle předpokladu odborníků dokonce přiblížil k hranici tzv. vzácného onemocnění. Podmínkou úspěchu je podle European Cancer Organisation (Evropská organizace pro boj proti rakovině) 90% proočkovanost jak u dívek, tak u chlapců a zároveň vysoká návštěvnost screeningu. V Česku proočkovanost proti HPV klesá – v roce 2018 se podle odhadů nechalo naočkovat 60 % dívek a 30 % chlapců ve věku 13 let.

Australská vláda spustila bezplatný plošný očkovací program proti HPV v roce 2007 pro dívky, o šest let později zavedla i očkování chlapců. Díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti a návštěvnosti screeningu se tak v Austrálii podle odhadu odborníků v loňském roce objevil karcinom děložního hrdla v 7 případech na 100 tisíc žen. Hranice vzácného onemocnění je už 6 případů na 100 tisíc žen. Poklesl i výskyt genitálních bradavic. „Austrálie je v tomto ohledu světovým premiantem, povědomí o očkování je tam velmi vysoké a také jejich přístup k němu je zodpovědnější než u nás,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Připomíná však, že klíčová je proočkovanost jak chlapců, tak dívek.

Podle odborníků je cíl 90% proočkovanosti v Česku v současnosti vzdálený. „Takto vysokou míru v Česku nemají ani některé povinné vakcíny. O vymýcení nemocí způsobených HPV samozřejmě usilujeme, ale pro začátek bych byla ráda, abychom zvrátili ten klesající trend a proočkovanost začala znovu stoupat,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

V roce 2018 se podle odhadů nechalo naočkovat pouze 60 % dívek a 30 % chlapců ve věku 13 let. Tuzemský systém je přitom podle MUDr. Dvořáka nastaven dobře. „Stejně jako v Austrálii u nás hradíme vakcinaci jak dívkám, tak hochům, v České republice je to ve věku 13 let. Pro snížení výskytu karcinomu děložního hrdla ale nesmíme zapomínat také na důsledný screening a prevenci, což ženy velmi často zanedbávají,“ vysvětluje.

Během pandemie koronaviru návštěvnost screeningů poklesla a současná situace příliš nenahrává ani nepovinnému očkování. „Kvůli současné situaci bohužel zájem o nepovinná očkování klesl. Lidé by je ale ani teď neměli odkládat a nechat se naočkovat co nejdříve,“ říká MUDr. Ilona Hülleová.

Velký zádrhel lékaři vidí i ve vzdělávání veřejnosti, která v Česku podléhá různým dezinformacím a očkování odmítá. „Obecné povědomí o rizicích spojených s HPV stoupá, lékaři navíc rodiče na očkování upozorňují při preventivních prohlídkách ve 13. roce dítěte. Poslední roky ale musíme bojovat s náladou společnosti zaměřenou proti očkování obecně. Té část rodičů podléhá a své děti očkovat nenechají – přitom je vakcínou mohou pomoci ochránit před zdravotními problémy v dospělosti,“ říká MUDr. Hülleová. Navzdory tomu stále platí, že lékař je pro rodiče nejdůležitějším zdrojem informací o očkování. Podle MUDr. Hülleové by mohla pomoci i osvěta mezi samotnými dětmi, nejen rodiči. „Bylo by vhodné, kdyby se to dozvěděly třeba ve škole v rámci vyučování,“ uzavírá. Experti také upozorňují na potřebu strategie k vymýcení karcinomu děložního hrdla, která by mohla být součástí Národního onkologického plánu.

Vymýcení karcinomu děložního hrdla bychom se mohli dočkat i v České republice. Je však nutné zvýšit proočkovanost proti HPV u chlapců i dívek.