Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Příspěvek RBP na očkování proti klíšťové encefalitidě

  • 23 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Ostrava, 23 dubna 2021 – Již jen 7 dnů zbývá pojištěncům RBP k tomu, aby se nechali očkovat proti klíšťové encefalitidě a využili speciálního bonusu pojišťovny až do výše 2000 korun, a to nad stanovený roční limit. „Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění s potenciálními dlouhodobými následky. Všem našim klientům doporučujeme, aby prevenci klíšťového zánětu mozku nepodceňovali a nechali se u svých praktických lékařů proti klíšťové encefalitidě naočkovat,“ říká ředitelka RBP pro zdravotnictví Eva Misiačková.

Podpora očkování proti klíšťové encefalitidě patří k nejdéle trvajícím preventivním programům, které pojišťovna svým pojištěncům nabízí. Časově limitovaný bonusový příspěvek je určen všem klientům RBP, kteří si nechali či nechají aplikovat vakcínu v období od 2.2. do 30.4.2021. „Očkování proti klíšťové encefalitidě je důležité hned na začátku sezóny, která pro klíšťata začíná obvykle již od poloviny března. Právě proto jsme bonusový příspěvek až do výše 2000 korun, o který už nad rámec svého ročního limitu požádalo 1868 našich klientů, směřovali na období kolem dubna letošního roku,“ uvádí Eva Misiačková.

Doklad o aplikaci vakcíny je nezbytné zdravotní pojišťovně RBP předložit do 30. dubna 2021. K odeslání dokladů je možné využít především inovovanou verzi elektronické aplikace my213, datovou schránku, poštu, případně osobní návštěvu na pobočce.

České zdravotnictví

Projekt „Nejlepší nemocnice ČR“ s HealthCare Institute

  • 22 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

V Praze, 21. dubna 2021 – Od začátku února probíhá pod taktovkou HealthCare Institute již 16. ročník projektu „Nejlepší nemocnice ČR“, který sleduje bezpečnost a spokojenost pacientů
a zaměstnanců v nemocnicích na celém území České republiky. Čtvrtým rokem je součástí hodnocení i kategorie „Nejlepší online komunikace nemocnic“, jejímž garantem je digitální agentura AMI Digital a největší česká PR agentura AMI Communications. Loni v kategorii fakultních nemocnic zvítězila Fakultní nemocnice Olomouc, která na prvním místě vystřídala předloňského vítěze, Fakultní nemocnici Brno. Mezi ostatními nemocnicemi pak hodnotící nejvíce zaujaly Nemocnice Plzeňského kraje, a.s., hodnocené jako celek. Mezi zdravotními pojišťovnami si nejlépe vedla Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, a to už podruhé po sobě. Tento rok budou výsledky hodnocení vyhlášeny na konci listopadu.

Internetové stránky konkrétních nemocnic jsou hodnoceny týmem specialistů na online komunikaci dle daných parametrů, jako je jejich uživatelská přívětivost (a to i pro handicapované návštěvníky), použitelnost a funkčnost. Důležitý je samozřejmě i obsah webu nebo aktuálnost informací. „Minulý rok, kdy se kvůli pandemii Covidu-19 a restrikcemi s ní spojenými stala online komunikace často jediným možným typem komunikace, se ukázalo, jak důležité je pro nemocnice a zdravotní pojišťovny mít kvalitní a srozumitelné webové stránky,“ říká Vladan Crha, Managing Director AMI Digital.

Do hodnocení bude zapojeno 150 nemocnic z celé České republiky a 7 zdravotních pojišťoven. Výsledky budou vyhlášeny na 16. ročníku odborné konference „Efektivní nemocnice 2021 – Strategie zdravotních pojišťoven a nemocnic“ za účasti odborných hostů z oblasti zdravotnictví, která se uskuteční 23. – 24. listopadu letošního roku v Praze. Celostátní projekt „Nejlepší nemocnice ČR“ každým rokem vyhlašuje nejlepší nemocnice ve čtyřech klíčových oblastech: Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů, Bezpečnost a spokojenost ambulantních pacientů, Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic a Finanční zdraví nemocnic.

Daniel Vavřina, zakladatel HealthCare Institute, dodává: „Stejně jako v předchozích letech i tento rok hodnotíme jak kvalitu webových stránek nemocnic, tak webové stránky zdravotních pojišťoven. Domnívám se, že hodnocení poskytuje nemocnicím i zdravotním pojišťovnám konstruktivní zpětnou vazbu a zdůrazňuje důležitost online komunikace, zejména v letech, jakým je letošní rok nebo byl rok předešlý. Cílem tohoto našeho projektu je nadále zvyšovat kvalitu českého zdravotnictví a bezpečnost a úroveň pohodlí pacientů.“

Více o projektech „Nejlepší nemocnice ČR“ a „Zdravotní pojišťovna roku“ a výsledky minulých ročníků naleznete zde: http://www.hc-institute.org/cz/.

 

Prevence a léčba

Jak poznat a léčit plané neštovice?

  • 22 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Plané neštovice jsou infekční onemocnění, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Způsobuje je virus varicella zoster (VZV), který se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s postiženou osobou nebo vzduchem. Jak neštovice poznat a následně je léčit?

Příznaky choroby

První příznaky planých neštovic se dostaví jeden až dva dny před výsevem vyrážky, v tu chvíli se dá ale jen těžko poznat, že jde právě o neštovice. Dítě se začne cítit podobně jako při běžné chřipce, objeví se zvýšená teplota nebo zimnice a bolest hlavy. Výjimkou není ani kašel či rýma nebo žaludeční potíže. Indikátorem toho, že se jedná právě o začátek neštovic, může být svědění a bolest kůže v místech, kde se později objeví puchýře.

V druhé fázi se na kůži začnou objevovat růžovočervené skvrnky, ze kterých se po dvou až třech dnech stávají puchýřky naplněné tekutinou. Po dalších pěti až šesti dnech začínají vysychat a hojit se. Jelikož se ale objevují ve vlnách, doba hojení může být na každé části těla jinak dlouhá.

O tom, kde všude a v jakém počtu se neštovice objeví, můžeme pouze spekulovat. Vyrážka se postupně šíří po celém těle a u některých lidí ji můžeme najít i na sliznicích nosohltanu, dutiny ústní, konečníku, vnějšího genitálu nebo na očních víčkách. I počet puchýřků, který se na těle objeví, je velmi individuální. V průměrů se jich většinou objeví dvě stě až tři sta, někdy jich však může být i méně než deset, nebo na druhou stranu výjimečně dokonce i mnohem více.

Inkubační doba

Inkubační doba neštovic je většinou dvanáct až čtrnáct dní, v některých případech se ale může prodloužit až na dvacet pět dní. Postižené dítě začíná být infekční již dva dny před objevením prvních pupínků a přestává s vyschnutím posledního puchýře na těle.

Poté, co dítě prodělá plané neštovice, si jeho tělo vytvoří doživotní protilátky, které chrání jeho tělo před opětovným nakažením. V některých případech může později po styku s nakaženým dojít k reakci v podobě pásového oparu. Ten se objevuje většinou ve chvíli, kdy je organismus oslabený.

Jak neštovice léčit?

Jelikož jsou plané neštovice virové onemocnění, podání antibiotik pro jejich léčbu nepřipadá v úvahu. Puchýřky se léčí samy bez naší pomoci. Jelikož jsou ale velice svědivé, je třeba dávat pozor na to, aby si je dítě neškráblo. V takovém případě by se nejen prodloužila doba jejich hojení, ale v horších případech by mohlo dojít i k infekci.

Puchýřky by měly v průběhu nemoci co nejdříve zaschnout, tomu je možné pomoci nanášením tekutého pudru. Důležitá je také hygiena. Dítě by se mělo alespoň jednou denně osprchovat, ale pouze vodou bez mýdla. Vlažná voda navíc může ulevit od nepříjemného svědění. Vyhýbat by se měl postižený také přímému slunci a co nejvíce odpočívat, aby mělo tělo energii na zotavení.

 

České zdravotnictví

Zájem o antigenní testování stoupl osminásobně

  • 13 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Před měsícem se ve firmách napříč Českem ve velkém rozjelo povinné plošné testování na koronavirus. Bez negativního výsledku už do práce nesmějí ani zaměstnanci menších firem. Naplno se rozběhlo testování na úřadech a v institucích veřejného sektoru, vyhnout se mu mohou pouze osoby pracující z domova. Poptávka po antigenním testování je tak vysoká, že zájem o ně v EUC Laboratořích stoupl v březnu osminásobně oproti prosinci loňského roku.

Laboratoře jedou naplno a odběrová místa a mobilní odběrové týmy testují nepřetržitě od brzkého rána. V rámci současných opatření si zaměstnanci mohou antigenní testy provádět sami bez přítomnosti zdravotníků, mnozí zaměstnavatelé ale raději sází na jistotu a preferují vyšetření v akreditovaných laboratořích.

„Termíny na testování jsou plné, kapacity zahlcené a musím říct, že je to psychicky i fyzicky velice náročné. Jedeme téměř nonstop, a tak se po skončení pracovní doby cítím, jako bych složil vagon uhlí. Přesto bych neměnil,“ říká Vojtěch Veltruský, koordinátor testování         covid-19 EUC Laboratoří. Spolu se svými kolegy nakládá auto a vyjíždí do terénu už v pět hodin ráno. Za den stihnou navštívit několik firem, kde otestují a vyhodnotí až tisíce výsledků. Práci jim navíc komplikuje složitá příprava a spousta povinného papírování.

„Ještě, než vyrazíme na místo, musíme si nachystat žádanky a potvrzení, připravit a vydezinfikovat ochranné oděvy a všechny pomůcky, naložit antigenní testy a zároveň i PCR testy pro případ pozitivity mezi testovanými – to vše zabírá neuvěřitelné množství času“, dodává Vojtěch Veltruský. Odběry v terénu den ale nekončí. Poté se testovací tým přesouvá zpět do laboratoře, kde je čeká spousta dalších úkonů. Z těch se během posledních týdnů stává nekonečná rutina: zápis žádanek a výsledků, hlášení pozitivních případů na hlavní hygieničku, příprava na následující den. Přestože zaměstnavatelům stačí pro své zaměstnance zajistit rychlotesty, PCR testy jsou i nadále zlatým standardem pro přesnější detekci viru. Navíc jsou povinné při cestách do zahraničí nebo návštěvě domovů pro seniory. Poslední dobou PCR testy pro své zaměstnance preferují i některé opatrnější firmy, a proto laboranti spolu s kolegy musí mít navíc i dostatečnou kapacitu jak na složitější diagnostiku, tak i na další odběry.

„Všichni už cítíme únavu. Každý den potřebujeme zpracovat a vyhodnotit obrovský objem vzorků, a to nemluvíme jen o vzorcích testů na covid-19. Trochu se totiž zapomíná na to, že kromě testování na koronavirus nadále provádíme i ostatní běžná laboratorní vyšetření – chodí k nám pacienti se žádankami na odběry krve kvůli podezření na diabetes, alergie, hepatitidu, nebo problémy se štítnou žlázou. Život se nezastavil a lidé řeší i další zdravotní problémy,“ upozorňuje Mgr. Jana Thomas Cílková, MBA, ředitelka EUC Laboratoří.

Do testování na covid-19 se Laboratoře EUC zapojily v březnu loňského roku s odběrovým místem v Praze 6 na Veleslavíně. V současné době provozuje v ČR již 6 odběrových míst pro testování na covid-19 a 29 klasických odběrových míst, kam lidé chodí na běžné odběry krve. Aktuálně je enormní zájem především o antigenní testy, následují PCR testy. Skokově narostla i poptávka po testování na protilátky na covid-19. Řadu lidí, kteří už nemocí prošli, nebo mají podezření, že ji prodělali bezpříznakově, totiž zajímá, zda si jejich tělo vytvořilo protilátky, které by je mohly chránit před případnou reinfekcí.

„Imunitní odpověď na vir SARS-CoV-2 dosud není zcela prozkoumána a není zjištěno, jak dlouho trvá imunita proti další nákaze. Tvorba protilátek je naprosto individuální,” vysvětluje Mgr. Jaroslava Kalaninová, vedoucí laboratoře imunologie a alergologie EUC Laboratoří. „Vzhledem k tomu, že nevíme, zda a jak dlouho budou protilátky v těle po uzdravení přetrvávat, bude zájem o testy určitě stoupat. Test na protilátky by totiž mohl v budoucnu sloužit i jako doklad nezbytný k cestování, podobně jako průkaz o vakcinaci,“ dodává.

V EUC Laboratořích navíc nabízejí testy na protilátky proti koronaviru v kombinaci s měřením hladiny vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D totiž patří k faktorům, které zvyšují riziko onemocnění virem SARS-CoV-2 i pravděpodobnost těžšího průběhu nemoci.

Děti a mateřství

Ve vybraných gynekologických ambulancích startuje unikátní screeningový program

  • 13 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

KLECANY- V ČR neexistuje prevence psychosociálního stresu u žen v době těhotenství či po porodu. To však může mít závažné důsledky nejen pro ženy, ale i jejich děti, u nichž je vyšší riziko duševní poruchy či narušeného psychosociálního vývoje. Duševní poruchy u rodičů jsou v ČR stigmatizovány, což brání tomu, aby vyhledávali péči. Situaci pomáhají změnit vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a organizace Úsměv mámy, kteří vytvořili a nově v gynekologických ambulancích testují program screeningu psychosociálního stresu u žen v těhotenství a po porodu. Na screening také navazuje nový peer program Máma podporuje mámu.

 

75 % žen s duševními potížemi nevyhledává pomoc

„Stres spojený s přítomností duševní poruchy v těhotenství negativně  ovlivňuje vyvíjející se dítě, a to psychologickou i biologickou cestou. Přítomnost neléčené deprese, silných úzkostí nebo psychotických příznaků znemožňuje, aby těhotná mohla s dítětem budovat mateřské pouto (tzv. attachment). Nejen přítomnost neléčených závažných poruch znemožňuje ženě naplňovat její mateřskou roli a věnovat se dítěti, ale i lehké a středně těžké depresivní a úzkostné příznaky negativně ovlivňují jejich budující se vztah. Z výzkumů víme, že již časné období po porodu a prvotní komunikace dítěte s rodiči je důležitá pro jeho další sociobehaviorální vývoj,“ popisuje MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

 

Studie NUDZ navíc ukázala, že v době pandemie COVID masivně narostl výskyt duševních onemocnění v české populaci. Epidemiologická opatření také znesnadňují čerpání psychologické péče a jiných možností, jak pečovat o svoje psychické zdraví. „Již před pandemii se dle našich odhadů potýkalo s příznaky duševních onemocnění, v různé míře, až 40 000 žen v těhotenství či po porodu ročně, nyní bude toto číslo zřejmě výrazně vyšší,“ doplňuje doktor Šebela.

 

Screening, který pomůže duševní potíže odhalit, je naprosto zásadní pro matku i dítě – hrozí totiž, že se například úzkostné poruchy či deprese matky časem projeví i u něj. „Až 75 % žen, které zažívají na mateřské a rodičovské dovolené duševní potíže, nevyhledá odbornou péči. Aktivní vyhledávání rizikových příznaků u žen a jejich zapojení do systému péče je proto cestou, jak dostat pomoc k ženám, které ji potřebují. V případě, že je u ženy zjištěna přítomnost vyššího psychosociálního stresu, tak je jí aktivně nabídnuta pomoc,“ vysvětluje Veronika Kubrichtová z organizace Úsměv mámy. Možnosti pomoci jsou navíc poměrně široké – od zaslání informací o možnostech podpory, přes podporu peer konzultantek prostřednictvím programu Máma podporuje mámu, až po další formy psychologické či psychiatrické péče.

Z vybraných porodnic do celého Česka

Národní ústav duševního zdraví a Úsměv mámy se snaží situaci dlouhodobě zlepšit a péči o duševní zdraví žen v těhotenství a po porodu v Česku inovovat. Screening u žen po porodu začaly v rámci jejich projektu nejprve provádět porodnice ve vybraných nemocnicích, od dubna letošního roku bude tento screening dostupný pilotně ve dvou desítkách gynekologických ambulancí.

 

„To proto, abychom mohli zachytit ženy již v těhotenství a pomoci jim dříve – psychosociální stres ženy  v těhotenství působí negativně na vyvíjející se dítě a významně zvyšuje riziko, že se po porodu  nepříznivý stav ještě prohloubí. Aktuálně sbíráme data o efektivitě screeningu a celého programu Máma podporuje mámu. Za dva roky budeme mít dostatek informací, abychom naše inovace v péči mohli akreditovat u Ministerstva zdravotnictví a pracovat na jejich zařazení do klasické péče o těhotné a ženy po porodu tak, aby tuto pomoc mohly čerpat ženy v celém Česku,“ uzavírá doktor Šebela.

 

Projekt screeningu je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci fondů EHP. Více informací naleznou zájemci na webu www.usmevmamy.cz.

Tisková zpráva

Hemofilici jsou při pandemii pod tlakem

  • 13 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 12. 4. 2021 – Stres a psychické vyčerpání zažívá při pandemii kdekdo. Když však navíc trpí nevyléčitelnou nemocí, jako je hemofilie, může stres násobit pocity ohrožení života. Nebezpečná kombinace nemoci a vypětí se týká až 20 % pacientů s hemofilií. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Českým svazem hemofiliků a sdružením Hemojunior ve spolupráci s psychologem. Největší tlak na psychiku podle něj nevytváří strach ze samotné nemoci, ale zejména vládní opatření. Stres přitom může průběh hemofilie zhoršovat. Pacientům ve složitém období pomáhají moderní léky, které si dokonce v průběhu pandemie s pomocí pacientských organizací sami rozváželi. V tuzemsku žije s touto vrozenou poruchou srážlivosti krve přibližně tisíc pacientů, z toho čtvrtina jsou děti. Odborníci na nemoc upozorňují u příležitosti Světového dne hemofilie, který každoročně připadá na 17. dubna. Hemofilici

„V průběhu pandemie covid-19 se hemofilici potýkali zejména s nejistotou danou zcela novou situací – báli se, zda nebude onemocnění koronavirem u osoby s krvácivou poruchou probíhat významně hůře, což se zatím nepotvrdilo. Obavy také plynuly z nejistoty, zda bude i nadále k dispozici dostatek léků pro prevenci a léčbu krvácení,“ říká MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Pětina pacientů v průzkumu dokonce uvedla, že se cítí přetížena stresem a je vyčerpána jak psychicky a fyzicky, tak finančně.

Takové vyčerpání přitom u hemofiliků může vést ke zhoršení nemoci. „Stres obecně snižuje imunitu a sami pacienti mi říkají, že pokud nejsou v psychické pohodě a cítí na sobě přehnaný tlak, mohou snáz krvácet, mají více zdravotních komplikací a hůře je snáší. Pokud se jedná o děti, které jsou v dnešní době v psychické nepohodě velmi často, pak se stres přenáší i na zbytek rodiny,“ říká Mgr. Petra Bučková, klinická psycholožka z Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno a spoluautorka průzkumu.

Průzkum také ukázal, že hemofilikům tolik neškodí strach z covidu, ale spíše omezení spojená s pandemií. „Jsou obecně limitováni svým onemocněním, nemohou se věnovat tolika činnostem jako zdraví lidé a každá další omezení, jaká panují nyní, je pro ně mnohem těžší snášet. Obzvlášť pro starší pacienty je sociální kontakt velmi důležitý, protože jsou často invalidní a je to pro ně jeden z mála způsobů trávení volného času,“ popisuje Kateřina Altmanová, předsedkyně sdružení Hemojunior.

Zásadní pomocí v nelehké době je pro hemofiliky dostupná moderní léčba. Pacienti si nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají nejnovější formu léčby – tzv. nefaktorovou, kterou stačí aplikovat pouze podkožně. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve tak, aby nedocházelo ke spontánním krvácením. Léky si hemofilici sami aplikují v pohodlí domova, díky čemuž se nemusí stresovat například kvůli návštěvám nemocnic.

„Léčba hemofilie se za posledních 30 let proměnila zcela zásadně. Většina osob s těžkou hemofilií a řada těch, kteří mají tendenci více krvácet, jsou dnes léčeni v domácím prostředí pravidelným podáváním léků, které snižují riziko krvácení. To vedlo k významnému snížení počtu krvácení do kloubů či svalů a s tím souvisí také menší chronické postižení pohybového aparátu. Dnešní děti a mladí muži, kteří dostávají dostupnou léčbu, žijí život bez významnějšího fyzického omezení,“ vysvětluje MUDr. Ester Zápotocká.

Významnou starostí byla pro hemofiliky právě dostupnost léků. „Podařilo se nám hned ze začátku pandemie spustit projekt tzv. home delivery, kdy jsme ve spolupráci s certifikovanou kurýrní firmou a lékaři hemofilických center doručovali léky do domovů hemofiliků i na odlehlých místech. Tím tato obava zmizela,“ vysvětluje Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků.

Osobám s hemofilií i jejich rodinám také při pandemii chybí setkávání s mladší, respektive starší generací. „Zvláště u dětí a dospívajících mohou taková setkání pomoci v budování vlastní identity jako cenného člověka i přesto, že budou celý život trpět tímto onemocněním,“ říká Mgr. Petra Bučková. Setkání také umožňují mladším pacientům porovnat možnosti léčby, jaké mají teď a jaké měli jejich předchůdci. V tom pomáhá jak mladým, tak starším pacientům i kreslený Medikomiks „Hemofilie – dříve a nyní“, který srozumitelně vysvětluje, jak funguje lidské tělo, proč vznikne nemoc, co se děje během léčby a jak se v průběhu let vyvíjela. Ke stažení je na tomto odkazu, kde čtenáři najdou i předchozí díly „Hemofilie“ a „Inhibitor“.

O hemofilii

Hemofilie je vzácné a vrozené onemocnění způsobené nedostatkem koagulačního (srážecího) faktoru VIII (hemofilie A), resp. IX (hemofilie B). Projevuje se nedostatečnou krevní srážlivostí. V ČR žije přibližně 1 000 pacientů s hemofilií, 38 % z nich má těžkou formu nemoci. Hemofilie se v současné době léčí dodáním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve. Preventivní dodání srážecího faktoru (tzv. profylaxe) předchází mimo jiné spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie. Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které mohou vést až k trvalé invaliditě. Aby byla profylaxe účinná, musí se dávky srážecího faktoru podávat pravidelně, většinou 2–3krát týdně. U cca jedné ze čtyř osob s těžkou hemofilií A se při léčbě vytvoří protilátky proti podávanému faktoru VIII (tzv. inhibitor), což znamená, že nitrožilní podávání faktorové léčby je pro ně neúčinné a riziko krvácení je u nich mnohem větší. V ČR je cca 26 dospělých pacientů s inhibitorem. Více na www.mojemedicina.cz, kde je k nalezení i projekt Medikomiks. Za ním stojí biotechnologická společnost Roche, která se nad rámec výzkumu a vývoje nových léčebných možností věnuje také vzdělávání pacientů a laické veřejnosti.

O sdružení Hemojunior

Hemojunior je dobrovolnou neprofesionální organizací sdružující své členy z řad občanů bez rozdílu věku, národnosti, víry, profese či společenského postavení, kteří se chtějí aktivně podílet na pomoci dětem s hemofilií. Vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001. Více na www.hemojunior.cz

O Českém svazu hemofiliků

Český svaz hemofiliků (ČSH), z. s., je dobrovolný spolek osob s hemofilií – von Willebrandovou chorobou. Byl založen v roce 1990. Zastává zájmy nemocných a všemožně jim pomáhá zvládat nepříznivý osud. Hlavní snahou celého svazu je připravit všem členům podmínky pro co největší zkvalitnění života, zastávat zájmy celé komunity lidí s poruchami srážlivosti krve a umožnit jim plné začlenění do běžného života. Členy jsou nejen samotní nemocní, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, lékaři a další zdravotníci, případně příznivci svazu. ČSH je členem Světové federace hemofilie (WFH), Evropského hemofilického konsorcia (EHC) a Českého národního hemofilického programu (ČNHP). Spolupracuje se sdružením Hemojunior a v rozhodujících otázkách postupují společně. Více na www.hemofilici.cz.

Další články

Tisková zpráva

Speciální čidla v lůžku dokážou sledovat zdraví a bezpečí seniorů

  • 12 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

 

12. 4. 2021

Unikátní projekt Chytrá řešení probíhá v hradeckém SeniorCentru

Supercitlivá čidla umístěná pod matrací informují ošetřující personál o tepové a dechové frekvenci klienta nebo o tom, zda neopustil lůžko. Cílem výzkumu Chytrá řešení napříč kontinuální péčí o seniory (Smart Care), který aktuálně probíhá v SeneCura SeniorCentru Hradec Králové, je snížení zátěže pro pečovatele, zvýšení kvality péče a bezpečnosti klientů a analýza jejich stavu v souvislosti s různými neurodegenerativními onemocněními a aktuálně i nemocí Covid-19. Na unikátním projektu financovaném Technologickou Agenturou ČR pracují vědci z Univerzity Hradec Králové, Ostravské univerzity a firmy Deeplab.  

 

„Speciální čidla jsme v červnu loňského roku nainstalovali pod matrace čtyř lůžek v hradeckém domově. Snažíme se sledovat klienty s různými obtížemi a v různém stavu. Monitoruje se dechová a tepová aktivita, pobyt na lůžku, nebo jeho opuštění, neklid, využití pomůcek jako jsou antidekubitní matrace, případě úkony s klientem na lůžku,“ vysvětluje Tomáš Černický, Facility manager společnosti SeneCura. Data se sbírají na server a nouzové hlášky okamžitě přicházejí do počítače, tabletu nebo mobilu personálu. Čidla jsou umístěna v lůžku pod matrací a klienta nijak neovlivňují. Pouze personál musí přizpůsobit svou činnost při úklidu a převlékání lůžka.

 

K čemu je dlouhodobý monitoring zdravotního stavu klienta dobrý? Hodnoty poskytují souhrnné informace o měnícím se zdravotním stavu klienta a je možné predikovat zhoršení stavu nebo nástup různých onemocnění, což je příhodné zejména v dnešní covidové době. „Ve velmi citlivém měření mikrovibrací lidského těla a přesném určování vitálních funkcí člověka dosahujeme výborných výsledků, které v budoucnu jistě najdou využití například v léčbě duševních poruch nebo civilizačních onemocnění,“ potvrzuje Jitka Kuhnová, vedoucí výzkumného týmu za Univerzitu Hradec Králové. Sběr informací také zefektivňuje komunikaci mezi zdravotníky, jako je např. záchranná služba nebo urgentní příjem, kteří mají k dispozici okamžitě historii klienta. „Ve spolupráci se záchranáři vidím velký potenciál, neboť ti královéhradečtí již v minulosti na přenosu elektronických informací o pacientovi pracovali,“ uvedl Ondřej Votroubek, ředitel SeniorCentra Hradec Králové.

 

Obrovský přínos mohou mít čidla pro zvýšení bezpečnosti klientů a zlepšení péče. Zejména informace o nepřítomnosti klienta na lůžku v noci přispívají k větší bezpečnosti, protože pády z lůžka patří u seniorů k velkým komplikacím. „Personál také může lépe kontrolovat polohování klientů, a tím pádem optimalizovat prevenci vzniku dekubitů. Data můžeme navíc využít při komunikaci s rodinnými příslušníky seniorů, kteří je v současné době nemohou pravidelně navštěvovat,“ vysvětluje Ondřej Votroubek. Snížení zátěže pro ošetřovatelský personál je další velkou výhodou nové technologie, která mnohé úkony dokáže zajistit bez zásahu lidského faktoru.

 

Celý projekt je plánovaný na čtyři roky a aktuálně probíhá jeho první fáze, kdy se vědci zaměřovali na úplnost dat a kontrolovali případné rozdíly např. u klasických a antidekubitních matrací. Nyní je čeká hlavně analýza dat směrem k pečovatelům, případně dalším subjektům. „Díky profesionálnímu přístupu personálu dostáváme z provozu reálná data, která umožňují našim algoritmům strojového učení lépe monitorovat a predikovat zdravotní stav klienta a předcházet případným zdravotním komplikacím. Z toho pak vycházíme při dalším vývoji technologie,“ říká Richard Cimler, ředitel vývoje společnosti Deeplab.

 

Pro společnost SeneCura, největšího nestátního poskytovatele pobytových sociálních služeb v Česku, je klíčové, aby mohla předávat své znalosti z praxe do výzkumu, a naopak pak z výsledků výzkumů čerpat v praxi, proto od roku 2020 působí aktivně na poli výzkumu a inovací jako partner univerzitních grantových programů. V rámci odborné přípravy studentů dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Hradec Králové a snaží se prohlubovat spolupráci s odbornými školami zdravotnického a pečovatelského zaměření.

Prevence a léčba

Rebarbora – zázračná nebo zdraví škodlivá zelenina?

  • 8 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Rebarbora neboli reveň kadeřavá je poměrně známá jarní zelenina. V kuchyni se používá tepelně upravená, často třeba v koláčích. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, málokdo ale ví, že dokáže našemu organismu i uškodit. Čím je tato zelenina tak specifická?

Rebarbora je zelenina s tlustými řapíky, které využíváme právě v kuchyni. Má typickou kyselou chuť a spíše, než jako zelenina se v pokrmech jeví jako ovoce. Obvykle se z ní připravují sladké bublaniny, marmelády nebo třeba čaje a limonády.

Pozitivní účinky rebarbory

Rebarbora obsahuje velké množství draslíku a je silným zdrojem vitamínů skupiny A a B. Je bohatá také na kyselinou citronovou a jablečnou a dále obsahuje hořčík, fosfor, železo, jód a mangan.

Blahodárné účinky na naše zdraví jsou různé. Tato zelenina na sebe váže tuk, je účinná v boji s nadváhou, a navíc detoxikuje organismus. Pozitivní vliv má i na náš metabolismus, pokožku nebo vlasy. Rebarbora funguje i jako přírodní projímadlo, zároveň ale v malém množství může pomoci i v boji s průjmy.

Důležité je ale zmínit, že stejně jako u většiny zeleniny, i účinky rebarbory jsou nejsilnější v syrovém stavu. V případě tepelné úpravy se většina vitaminů vytrácí, což je problém především proto, že díky výrazné chuti je rebarbora zasyrova jen těžko poživatelná.

Kdy může být rebarbora škodlivá

Důvodem, proč může být rebarbora zdraví škodlivá, je kyselina šťavelová, kterou obsahuje. Ta podle některých studií v těle narušuje iontovou rovnováhu vápníku a v důsledku toho dochází k jeho vyloučení z těla.

Právě kvůli této kyselině by se rebarboře měli vyhnout lidé trpící dnou, revmatem či ledvinovými kameny. Celkově by ale mohla způsobovat potíže lidem trpícím problémy s ledvinami či močovým měchýřem. V hodná není ani při problémech s žaludečními kyselinami. U zeleniny je to nezvyklé, ale rebarboru by neměly jíst ve větším množství ani děti nebo těhotné a kojící ženy.

Podíl kyseliny v rebarboře ale může být nebezpečný pro každého z nás. S tím souvisí její sezónnost. Období sklizně rebarbory se pohybuje přibližně od konce dubna pouze do poloviny června. Poté podíl kyseliny šťavelové prudce stoupá a její hrozba je čím dál silnější.

Další využití rebarbory

V kuchyni sice využíváme pouze řapíky rebarbory, pro další účely jsou ale užitečné i její listy či kořen. Právě kořen se používá především v lékařství, a to v podobě prášku, který má schopnost v malých dávkách zastavit průjem, ve větším množství naopak slouží jako projímadlo. I její listy nám mohou buď pomoci, nebo uškodit. V případě, že si z rebarborových listů uděláme čaj, mohou se nám v těle začít tvořit ledvinové kamínky. Pokud je ale použijeme pouze jako obklady, pomáhají kamínky rozpouštět.

Rebarbora je opravdu záhadná zelenina, která nám může život zpříjemnit, ale i zkomplikovat. Je tedy potřeba dávat pozor na to, kdy a jak ji konzumujeme a zda je pro nás vůbec vhodná. Na každodenní jídelníček se tato zelenina nehodí, pro občasné zpestření stravy ale může přijít vhod. Zde můžete najít pár receptů, jak rebarboru využít.

Aktuálně

Lidé cvičili pro pacienty s roztroušenou sklerózou – kvůli koronaviru…

  • 31 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 31. 3. 2021 – Více než 6 500 lekcí odcvičili účastníci letošního Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Pacienti i zdraví sportovci letos kvůli koronaviru cvičili bezkontaktně. Své úspěchy si ale nasdíleli prostřednictvím sociálních sítí. Do jubilejního desátého ročníku se zapojili lidé z 51 měst v Česku, Kanadě, Slovensku i Irsku.

„Máme obrovskou radost z toho, kolik lidí se i přes překážky způsobené pandemií koronaviru zapojilo. Účastníci si pouštěli online videa a cvičili doma nebo šli na procházku v místě svého bydliště a ze všeho nám posílali fotografie. Alespoň virtuálně jsme se tak mohli vzájemně propojit,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizuje. Pacienti i jejich přátelé a známí odcvičili 6 494 lekcí. Účastníci akce MaRS letos museli oproti předešlým ročníkům cvičit individuálně. Organizátoři jim proto nasdíleli různá online videa, kterými se mohli inspirovat. Na své si přišli například fanoušci kondičních cviků, jógy nebo chůze s hůlkami – nordic walking. „Videa byla rozčleněna podle náročnosti, aby se mohl zapojit opravdu každý. Od maminek přes pacienty s omezeným pohybem až po zdravé sportovce,“ říká fyzioterapeutka Lucie Suchá. Videa s jednotlivými cviky si mohou zájemci vyzkoušet i po skončení maratonu na www.maratonmars.cz. Do maratonu se kromě cvičení podle instruktážních videí zapojili sportovci i procházkou. Ať už vystoupali na nejbližší kopec v okolí, nebo se prošli kolem řeky. Celkem 220 účastníků dohromady zdolalo ve výzvě 8. vrchol do Koruny planety 78 342 výškových metrů. „Každý sám přispěl tolika výškovými metry, na které mu stačily síly,“ popisuje Kateřina Bémová a dodává: „Jednou z procházek, kterou si mohli účastníci zvolit, byla 10 km dlouhá trasa mezi Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a Tyršovým domem. Sportovci ji mohli pojmout jako orientační běh nebo třeba rodinnou vycházkou. Program připravili studenti oboru aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami, za což jsme jim moc vděční.“

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence jsou těžké. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz a www.aktivnizivot.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Tisková zpráva

Mezinárodní konference ozřejmí, jak karanténa ovlivňuje poruchy příjmu potravy

  • 31 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Tisková zpráva
Praha, 31. 3. 2021


Poruchy příjmu potravy postihují až 70 milionů lidí v celém světě a mají nejvyšší úmrtnost ze všech duševních onemocnění. Jaký vliv na péči o tyto pacienty má pandemie a karanténní opatření? Jak pomáhat dětem, jejichž rodiče trpí duševním onemocněním? A jaké jsou současné možnosti komplexní léčby poruch příjmu potravy? Na tyto
a mnoho dalších otázek z oblasti prevence i klinické praxe odpoví ve svých přednáškách odborníci nejen z České republiky, ale i zahraničí na XIII. mezinárodní interdisciplinární konferenci o poruchách příjmu potravy a obezitě, kterou pořádá Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a E-clinic.

„O zkušenostech s pandemickou situací v klinické praxi bude na konferenci několik přednášek, s tímto tématem se ale pojí další aktuální témata, jako je dostupnost odborné péče, definice minimálních standard péče, další vzdělávání odborníků multidisciplinárních týmů, vliv excesivního cvičení na průběh onemocnění a další,“ naznačuje rozsah problematiky předsedkyně konference prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, která je rovněž předsedkyní Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

XIII. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě

15.–17. dubna 2021

Místo:

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Ke Karlovu 11, Praha 2

Konference proběhne online

www.ecinstitut.cz/konference

E-mail: konference@ecinstitut.cz


Roste počet dětí, které „dědí“ nemoc po rodičích
Klinická psycholožka působící na nizozemské Radboud University Nijmegen a Artic University Tromsø Dr. Karin Van Doesum představí metodiku ChildTalks+ zaměřenou na podporu dětí z rodin zasažených duševním onemocnění rodičů. Metodika byla vyvinuta v roce 2008 v Holandsku a byla již testována a zavedena v Portugalsku a Norsku. Karin Van Doesum, která se na vývoji metodiky podílela, nabídne výcvik v rámci grantové podpory i v České republice (podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska z Fondů EHP) za spolupráce 1. LF UK, E-clinic a Arctic University Tromsø. „Zájem o tuto problematiku je dán nárůstem poruch příjmu potravy u dětí a adolescentů v rodinách, kde už se onemocnění vyskytuje v druhé i třetí generaci. V onemocnění hraje roli řada biologických faktorů, jako je genetika, ale také výchova a způsob stravování v rodinách od časného dětství. Snažíme se tedy působit na rodiny v riziku a hledat protektivní faktory, jak ovlivnitelná rizika snížit,“ vysvětluje předsedkyně konference prof. Papežová.

Anorexie naruby
Třídenní konference bude rozdělena do několika sekcí, například: Děti a adolescenti; Terapie: somatická komorbidní onemocnění a mikrobiom; Interdisciplinární spolupráce a sport. Mezioborově budou pojaty i zahajovací přednášky zahraničních odborníků.
Jeden z příspěvků zařazených do bloku Interdisciplinární spolupráce a sport, se bude věnovat například tématu Bigorexie známé také jako Adonisův komplex. Onemocnění je zařazeno do psychiatrické klasifikace jako svalová dysmorfofobie, ale pro své příznaky je nazýváno anorexií na ruby, protože je u mužů rovněž spojeno s ideálem krásy (výrazné svaly s minimem tuků) a je podobně ukrýváno jako anorektické obtíže s pocity studu i následnou izolací. Pacienti často odmítají odbornou pomoc i při závažných tělesných i psychických následcích, proto statistické údaje o onemocnění u nás nemáme. Z klinické praxe se s problémem setkávají především fyzioterapeuti a sportovní lékaři.

Jez a sportuj
Řada příspěvků se bude věnovat třeba problematice sociálních sítí v souvislosti poruchami příjmu potravy, komorbidním onemocněním, terapeutickým a preventivním programům. Kromě přednášek proběhnou v rámci konference také workshopy zaměřené na klinickou praxi a prevenci. V sobotu je na programu i workshop pro veřejnost s volným přístupem se zaměřením na poruchy příjmu potravy v souvislosti se sportem, jehož hostem bude olympijská reprezentantka Gabriela Soukalová.

Konference se bude konat online. Registrování účastníci obdrží před konáním konference link. Více informací včetně kompletního programu naleznete na stránkách http://konference.ecinstitut.cz

Registrace zde: http://konference.ecinstitut.cz/konference/prihlaska-ucastnika


Zájemci z řád novinářů mohou zažádat o volný vstup na konferenci na adrese konference@ecinstitut.cz, odkud posléze obdrží link na konferenci.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

  1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O E-clinic
Institut pro studium, prevenci a léčbu poruch příjmu potravy a komorbidních poruch, z.ú., je nezisková organizace, která má více než dvacetileté zkušenosti s léčbou a prevencí poruch příjmu potravy a dalších duševních onemocnění (jako je ADHD v dospělosti). Cílem instituce je vyvíjet snadno dostupné „evidence-based“ služby zaměřené na podporu duševního zdraví, přispívat k včasnému nalezení adekvátní pomoci pro lidi, kteří duševním onemocněním trpí, a k destigmatizaci duševních onemocnění a jejich léčby.

Navigace pro příspěvky

1 … 105 106 107 108 109 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS