Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Glenmark má povolení na dovoz a distribuci léku na covid-19

  • 18 května, 2021
  • by andrlovak1

Nadnárodní farmaceutická společnost Glenmark Pharmaceuticals Distribution s.r.o. získala před dvěma týdny povolení od Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ) k dovozu a distribuci léku Fabiflu v režimu specifického léčebného programu. Jedná se o lék obsahující léčivou látku favipiravir, který je možné používat při léčbě pacientů s mírným či středně těžkým průběhem onemocnění Covid-19 (SARS-CoV-2).  

Účinná látka favipiravir byla vyvinuta v Japonsku a společnost Glenmark začala vyrábět svůj favipiravir v létě loňského roku v Indii. Tento lék společnost Glenmark distribuuje aktuálně v dalších zemích, např. na Slovensku nebo v Norsku.

Favipiravir patří do skupiny antivirotik, které zastavují replikační cyklus viru. Tím zabraňuje v jeho dalším šíření a v důsledku se tak sníží u pacientů riziko propuknutí těžkého průběhu nemoci a následné potřebě hospitalizace.

„V tuto chvíli zahajujeme přípravu distribuce do zdravotnických zařízení, kde na Fabiflu už delší dobu čekají. Řešíme také další dovoz léku. Zároveň žádáme o schválení úhrady, aby byl lék pro pacienty hrazen. Jsme opravdu rádi, že se nám nakonec podařil souhlas Ministerstva zdravotnictví získat, protože doufáme, že Fabiflu by mohl mít pozitivní vliv na snížení počtů hospitalizovaných a pacientů, kteří se potýkají s těžkým průběhem nemoci Covid-19, “ uvádí Mgr. Pavel Zachrla, generální ředitel společnosti Glenmark.

V České republice může být použit nejen v nemocnicích, ale díky souhlasu Ministerstva zdravotnictví ČR a stanovisku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a MZ i v ambulantní péči, tzn. i u praktických lékařů.

Výzkumy a studie

Studie: Přemíra práce zvyšuje riziko smrti na mrtvici nebo…

  • 17 května, 2021
  • by andrlovak1

“Práce 55 hodin týdně a více je vážné hazardování se zdravím,” prohlásila Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO. Dodala, že organizace by rády, aby výsledky studie přinesly větší ochranu pracovníků.

WHO a ILO odhadují, že v roce 2016 zemřelo na celém světě 398.000 lidí kvůli mozkovým mrtvicím a 347.000 lidí na srdeční choroby, které se u nich projevily v důsledku toho, že pracovali 55 hodin týdně a více. Studie dochází k závěru, že takto dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční o 17 procent – ve srovnání s lidmi, kteří týdně pracují 35 až 40 hodin, podotkla agentura Reuters.

Ze studie dále vyplývá, že nejvíce obětí nemocí z nadmíry práce tvořili muži (72 procent) a lidé ve středním věku nebo starší pracovníci. Dopad přemíry odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co si dlouhou pracovní dobu odpracovali.

 Magazín Environment International

Autoři studie, kterou nyní otiskl odborný magazín Environment International, zkoumali dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví ve 194 zemích světa v rozmezí let 2000 až 2016. Mezi nejvíce postižené oblasti podle nich patří oblasti jihovýchodní Asie a západního Tichomoří, do které WHO řadí Čínu, Japonsko nebo Austrálii.

Ačkoliv se zpráva nezaobírá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky by mohly mít za následek další zhoršení situace. “Pandemie covidu-19 významně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,” uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

“Práce z domu se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, častokrát smazala hranice mezi domovem a prací. Nadto mnoho podniků bylo přinuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily. Přičemž lidé, kteří zůstávají na výplatní listině, pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech, které ochrání zdraví pracovníků,” dodal šéf WHO.

Děti a mateřství

Záchranáři na Blanensku pomohli při překotném porodu na svět dvojčatům

  • 17 května, 2021
  • by andrlovak1

Případ se stal v posledních dnech, ale Bothová o něm informovala až nyní. Pár se obrátil na linku záchranářů. “Rodili jsme v ložnici. První miminko přišlo na svět poměrně snadno. Druhému kloučkovi se ale najednou na svět moc nechtělo. Rozhodli jsme se pro transport do porodnice, ale po cestě chlapec změnil názor. Zastavili jsme a za chvíli jsme mezi námi přivítali i druhé miminko. Naštěstí vše bylo bez komplikací,” uvedl lékař Petr Hlavinka, který u překotného porodu zasahoval se záchranáři Miroslavem Davidem a Martinem Růžičkou.

Rodiče si oddechli. “Popisovat, jak jsme šťastní, není ani potřeba. Ale neskonalý dík patří lidem, kteří svým umem i slovem provedli mou úžasnou partnerku porodem a také ke mně se chovali hezky,” uvedl otec chlapců. U dvojčat záchranáři zasahovali i předloni v létě na Brněnsku, tehdy se narodily dvě holčičky.

U překotných porodů může podle Bothové nastat více situací. Jednou je, že se ženu podaří dostat do nemocnice ještě před porodem, v dalších případech se dítě narodí v sanitce, někdy se ale ani do sanitky nestačí přejít a dítě se narodí doma. “Máme ale i různé kuriozity. Například jsme pomohli přivést na svět dítě v taxíku na čerpací stanici, když maminka byla na cestě do porodnice,” řekla Bothová.

Podle ní je zásah u překotných porodů náročný. “Rozhodně to není žádná rutina a je to velká zodpovědnost. Zásahy spojené s dětmi jsou psychicky náročnější. Záchranář se k porodu nedostane každý den,” řekla Bothová. Doplnila, že sanitka ani není vybavena na případné komplikace tak, jako je vybavená nemocnice. I proto záchranáři nejsou zastánci domácích porodů, zdůraznila.

Aktuálně

Benešovská nemocnice dokončila rekonstrukci pavilonu interny

  • 14 května, 2021
  • by andrlovak1

Pavilon interny je jedním z nejstarších v areálu. Stavbaři už dříve zrekonstruovali dětské oddělení, endoskopické centrum, ambulance i další provozy. V budově předělávali kanalizaci, rozvody vody a medicínských plynů, elektroinstalaci či topení.

V nově zrekonstruovaném čtvrtém patře budou mít pacienti k dispozici 28 lůžek na klimatizovaných pokojích, které jsou vybavené sociálním zařízením a novým nábytkem. Patro by podle Mrvy mělo fungovat jako sdružený lůžkový fond pro internu a neurologii.

První pacienti budou na oddělení přijati do dvou týdnů, zatím nemocnice tato lůžka nepotřebuje. “Máme volnou kapacitu po uvolnění lůžek, které byly obsazeny covidovými pacienty,” uvedl Mrva. Nyní v nemocnici leží už pouze čtyři pacienti s koronavirem.

Aktuálně

V Královéhradeckém kraji bylo podáno téměř 220.000 dávek vakcín

  • 13 května, 2021
  • by andrlovak1

Počet podaných dávek vakcín proti COVID-19 se v Královéhradeckém kraji blíží hranici 220.000, k dnešnímu ránu to bylo konkrétně 217.782 dávek. V hradeckém kraji je alespoň jednou dávkou naoočkováno přes 30 procent plnoletých obyvatel kraje, uvedl krajský koordinátor očkování a lékařský náměstek ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.

Alespoň jednou dávku očkování dostalo přes 150.000 obyvatel Královéhradeckého kraje starších 18 let, očkování mělo k pondělnímu ránu ukončeno 59.775 lidí. Nejvíce se v kraji očkuje vakcínou Pfizer/BioNTech, následuje Astra Zeneca, Moderna a jako poslední Johnson & Johnson.

V Královéhradeckém kraji se nyní očkuje v 11 očkovacích centrech a také u většiny praktických lékařů. Nejvíce dávek bylo doposud podáno v očkovacím centrum Fakultní nemocnice Hradec Králové. K dnešnímu ránu to bylo přibližně 71.450 dávek vakcíny. „Po Praze, která měla výhodu velkého počtu vakcín, jsme v přepočtu na počet obyvatel druhý nejrychleji očkující kraj v Česku,“ doplnil profesor Malý.

Podle profesora Malého je počet očkovacích míst v Královéhradeckém kraji pro současné dodávky vakcín dostatečný. „Nyní se zaměřujeme především na to, aby nezůstávali neočkovaní senioři. Proto praktičtí lékaři obdrželi nabídku okamžitého dodání vakcíny Moderna k rychlému proočkování této rizikové skupiny. Potom by bylo správné otevřít k očkování všechny věkové skupiny bez omezení,“ dodal.

„Pokud se dodrží slibovaný plán, očekávám, že dodávky vakcín do kraje budou v příštích týdnech akcelerovat. Náš systém je na to připravený a akcelerovat by tak měla i rychlost očkování. Optimistický výhled říká, že v kraji bude mít do podzimu očkování každý člověk v kategorie 18+, který bude chtít,“ dodal profesor Malý.

 

Kontakt pro média:

Bc. Jakub Sochor

specialista PR a marketingu FN HK
tel.: 602 216 643, e-mail: jakub.sochor@fnhk.cz

České zdravotnictví

Počet klientů záchytek se při covidu příliš nezměnil, přibylo domácího…

  • 13 května, 2021
  • by andrlovak1

První záchytná stanice vznikla před 70 lety, 15. května 1951 v Praze u Apolináře a stala se podle některých zdrojů prvním obdobným zařízením na světě. Pražská záchytka měla původně fungovat na zkoušku jen tři měsíce. Prázdná byla jen tři dny, jejím prvním klientem byl 18. května 1951 ruský námořní inženýr. Ambulance se osvědčila a po jejím vzoru poté vznikala podobná zařízení v celém Československu i ve světě a například záchytka v americkém St. Louis to má napsáno v zakládací listině.

 

V současné době v České republice funguje v každém kraji minimálně jedna záchytná stanice, v Moravskoslezském kraji jsou čtyři a ve Středočeském dvě. Za pobyt si stanice účtují od několika set až po 4500 korun, ovšem většinu pohledávek musí vymáhat. Často jsou neplatiči lidé bez domova, které záchytky přijímají opakovaně. Provoz stanic financují zřizovatelé, jimiž jsou kraje nebo města.

Například v protialkoholní stanici v nemocnici v Teplicích, která je jedinou v Ústeckém kraji, poplatek 3000 korun za pobyt uhradí měsíčně v průměru 20 procent klientů. Někteří z nich jsou na záchytce opakovaně, rekordmany jsou dva muži, kteří tam byli dvacetkrát, řekl ČTK ředitel zdravotní péče teplické nemocnice Tomáš Hrubý. Vedle toho kroměřížské protialkoholní stanici poplatek za pobyt, který činí 1300 korun, loni zaplatilo podle mluvčí Kroměřížské nemocnice Veroniky Slaměnové 40 procent klientů. Jednou z nejdražších v zemi je s poplatkem 4500 korun za nocleh plzeňská záchytná stanice, ale i jí poplatek uhradí jen malá část lidí. Loni v prvním pololetí měla stanice 742 záchytů, za které měli klienti zaplatit přes 3,3 milionu korun, zaplatili ale jen necelých 20 procent.

 

Zákaz pití na veřejnosti

Opatření, která v uplynulém roce přijala vláda kvůli šíření koronaviru, omezovala nebo zakazovala pití na veřejnosti. Protialkoholní stanice oproti jiným rokům tak zaznamenaly vyšší počet domácího násilí, u kterého důležitou roli sehrála nadměrná konzumace alkoholu. “Sledovali jsme zřetelný nárůst záchytů na žádost policie, která zasahovala u případů násilného chování v rodině. Lze to vysvětlit frustrací z nouzového stavu, omezením kontaktů a konfliktními vztahy,” řekl Luděk Ordelt z Vojenské nemocnice Olomouc, která provozuje olomouckou záchytnou stanici.

Podobné zkušenosti mají zaměstnanci i jediné protialkoholní záchytné stanice na Vysočině, která funguje v Nemocnici Jihlava. “Covidová doba změnila to, že více lidí pije doma a jsou agresivnější, přibývá domácího násilí,” řekla ČTK mluvčí nemocnice Monika Zachrlová. Také královéhradecké protialkoholní stanici při epidemii přibylo lidí, kteří se dostali na záchytku po konfliktech doma. Podle vedoucího stanice Vlastimila Kyrala klienty sváží do zařízení nejčastěji policie nebo sanitky z nemocnic.

 

Záchytné stanice a Lockdown

Klientů, kteří se doma opili a fyzicky někoho napadli, a psychicky narušených lidí, kteří se v opilosti pokoušeli o sebevraždu, přibylo v důsledku dlouhého lockdownu také protialkoholní stanici v Pardubicích. Naopak méně častěji v ní skončili bezdomovci, kteří tvoří nepočetnější skupinu jejích klientů. V době epidemie pobývali ve stanovém městečku zřízeném magistrátem a jejich denní režim kontrolovali strážníci. Záchytka tak měla, zejména při loňské první vlně šíření koronaviru, nižší vytíženost, řekla Alena Františková z oddělení komunikace a marketingu společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která stanici provozuje.

Na obsazenost středočeských záchytek v Příbrami a v Mladé Boleslavi neměla pandemie koronaviru vliv. Počty klientů ale zvyšují agenturní pracovníci, což je podle mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hany Kopalové dlouhodobý jev. Stejný počet lidí jako v roce 2019 přijala loni i záchytka v Liberci a stejně jako v minulých letech byla nejvytíženější o víkendech. Při epidemii byla pro její zaměstnance náročnější kvůli protiepidemickým opatřením péče hlavně o opilé agresivní klienty a lidi s poruchami chování. “Často jsme nuceni pečovat o klienty s poruchami chování, kteří nejsou schopni dodržovat základní opatření, například mít nasazenou roušku,” řekl přednosta Centra psychiatrie liberecké nemocnice Jaromír Hons.

Protialkoholních záchytných stanicích v Ostravě, Karviné, Opavě a ve Frýdku-Místku z důvodu protiepidemických opatření a omezení provozu restaurací klientů loni ubylo. Méně lidí nocovalo i na českobudějovické záchytné stanici, což bylo ale dáno tím, že byla kvůli koronaviru devět týdnů uzavřena. Také sokolovská záchytka, kterou provozuje karlovarská záchranná služba, při jarní vlně koronaviru kvůli obavám z nákazy záchranářů pozastavila na tři měsíce svou činnost, přijala tak méně lidí než obvykle. Podle mluvčí krajské záchranné služby Petry Bakurové se ale protiepidemická nařízení jako zákaz pití na veřejnosti nebo uzavřené podniky na chodu záchytky projevila jen částečně. “Stálí klienti nejsou zákazníci restaurací a hospod,” uvedla mluvčí. Lidé podle ní momentálně pijí více doma a přibývá domácího násilí.

České zdravotnictví

Zemřel chirurg Kořístek, provedl první transplantaci jater v Československu

  • 13 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Většinu své profesionální dráhy pracoval Kořístek ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, kde byl více než 20 let přednostou II. chirurgické kliniky. Patřil k progresivním odborníkům, zasloužil se o rozvoj chlopenní chirurgie a chirurgické léčby ischemické choroby srdeční nebo zavádění podpůrných srdečních mechanismů.

“Mimo své odborné kvality, které byly mnohokrát oceněny i na mezinárodní úrovni, což bylo s ohledem na tehdejší dobu pozoruhodné, vynikal velmi lidským a empatickým přístupem k pacientům,” uvedl Kala.

Kořístek učil na lékařské fakultě, kde vychoval řadu odborníků. Po dosažení důchodového věku se chirurgii aktivně věnoval v nemocnicích v Hustopečích, Blansku a Poličce, kde pracoval až do svých 80 let.

Transplantaci jater provedl Kořístek se svým týmem 2. února 1983. Pacient s nádorem na játrech se díky zákroku mohl vrátit ke své práci na dráze a do běžného života. Dosud patří transplantace jater k nejsložitějším chirurgickým výkonům a zákrok dělají jen špičková pracoviště.

Aktuálně

Od nedělní půlnoci se k očkování budou moci hlásit lidé…

  • 13 května, 2021
  • by andrlovak1

Až se možnost očkování nabídne i lidem ve věku 16 až 39 let, bude mít stát podle Babiše obrázek o tom, kolik lidí má o vakcinaci zájem. Na základě toho pak také může upravit kampaň na podporu očkování. Už nyní se podle něj připravuje část kampaně, která by měla cílit na mladší lidi. Kdy se očkování otevře pro všechny nad 16 let, premiér neuvedl.

Spojené státy tento týden rozhodly, že vakcínu od společností Pfizer/BioNTech mohou dostat i děti ve věku 12 až 15 let. Dosud byla určena jen pro starší 16 let. Babiš předpokládá, že podobné rozhodnutí brzy padne i na evropské úrovni.

Stát uvažuje o tom, že by do očkování zapojil i firmy. Babiš ale dnes řekl, že je ještě nutné to promyslet, bylo by na to potřeba větších dodávek vakcíny Pfizer.

S podáváním vakcín začali zdravotníci v Česku na konci prosince loňského roku. Ke středečnímu večeru zdravotníci podali přes 3,9 milionu dávek, asi 1,09 milionu lidí už má očkování ukončené. U tří ze čtyř očkovacích látek, které se v Česku používají, je nutné naočkovat dvě dávky.

Aktuálně

Vodní záchranáři u lipenské přehrady ztratily kvůli covidu část příjmů

  • 13 května, 2021
  • by andrlovak1

“My jsme zvyklí na to, že jsme si vedlejší činností vydělávali na to, abychom mohli fungovat. Myslím si, že to není férové, aby vodní záchranná služba existovala, že si sama zajišťuje peníze na chod. Ale jde o to, že jsme byli zvyklí zabezpečovat různé kurzy a školení pro firmy jako například první pomoc nebo záchranu v krizových situacích, což letos kvůli opatření kvůli covidu nešlo,” uvedl Bukáček. Dodal, že letošní výpadek z příjmů pokryjí rezervy z minulých let.

Českokrumlovská vodní záchranná služba nepůsobí jen u lipenské přehrady. Někdy zasahuje rovněž na řece Vltavě. Přibližně od půlky června do září je na základně v Dolní Vltavici na břehu lipenské nádrže nepřetržitý provoz, v němž se střídá asi stovka členů organizace. Loňské léto přilákalo k lipenské přehradě vyšší počet návštěvníků než v předchozích letech. Způsobil to fakt, že kvůli koronaviru nemohli lidé v takové míře cestovat do zahraničí. Bukáček uvedl, že vodní záchranáři proto loni v létě řešili sedm desítek zásahů, což je asi o třetinu více než v minulých sezonách. “Z toho se 42 týkalo přímého ohrožení života. To znamená, že pokud bychom přijeli pozdě, ten člověk by zemřel,” řekl k loňské statistice.

Dodal, že dlouhodobě největší část zásahů u lipenské přehrady tvoří události spojené s rybáři. “Často nemají záchranné vesty, vyjíždějí na vodu v nekvalitních plavidlech. A při změnách počasí, které zde často nastanou, jsou životy rybářů často v ohrožení,” řekl. Podle něj se obecně lidé u lipenské přehrady často dostanou do problémů vlastní nedisciplinovaností.

Vodní záchranná služba je samostatná nezisková organizace a je součástí integrovaného záchranného systému ČR. Po celé republice má 36 samostatných skupin a přibližně 1200 členů.

Marek Bílek

Prevence a léčba

Vědci navrhli, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

  • 12 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Neurovědci z CEITEC sestavili společně s inženýry z Vysokého učení technického speciální protokol, který umožňuje při deseti půlhodinových sezeních zlepšit poruchy řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou, a to až na několik měsíců.

“U pacientů s Parkinsonovou chorobou se velmi často objevují problémy s řečí. Nemocní mluví velmi potichu, mají problém s výslovností a jejich řeč je často monotónní, objevuje se i porucha tempa a rytmu řeči. Běžně používaná léčba Parkinsonovy nemoci není u těchto příznaků příliš účinná a speciální logopedická péče je časově velmi náročná a není široce dostupná,” uvedla v tiskové zprávě vedoucí výzkumné skupiny Irena Rektorová.

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní stimulace pulzním magnetickým polem. V současnosti se v praxi používá hlavně v léčbě deprese. “Náš výzkumný tým jako první použil tuto metodu pro stimulaci té části mozku, která je zodpovědná za sluchovou zpětnou vazbu. Byl také první, který prokázal, že tato metoda může mít dlouhodobý efekt na poruchy řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou,” uvedl jeden z autorů studie Luboš Brabenec.

“Díky našemu objevu jsme schopni zlepšit kvalitu jejich života. Naše výsledky mohou být použity v dalším výzkumu, kdy lze testovat efekt různých typů neinvazivní stimulace (prováděné i v domácím prostředí), v kombinaci s dalšími terapeutickými metodami,” uvedla Rektorová.

Navigace pro příspěvky

1 … 100 101 102 103 104 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS