V ČR se denně narodí 23 nedonošených dětí, i v inkubátorech…

“Kdysi rodiče trnuli doma, čekali na telefonát z nemocnice a po třech až čtyřech měsících si přišli pro své miminko. Dnes je ta situace úplně jiná a chceme, aby se rodiče podíleli také na běžné ošetřovatelské péči,” uvedl předseda České neonatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Zbyněk Straňák, který je primářem novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

Zásadní pro dobré výsledky péče je systém její organizace, který koncentruje rizikové těhotné do vybraných specializovaných center. Díky tomu se přes 90 procent nezralých novorozenců narodí na pracovištích, které se nimi mají zkušenosti. Další se obvykle do těchto center s možností dětské intenzivní péče převážejí po porodu.

Podle lékařů se díky pokrokům v medicíně daří zachránit bez významných zdravotních následků čím dál menší děti. Těch nejvíc nezralých, narozených před 28. týdnem těhotenství, je ročně asi 400. Posun je podle primáře neonatologie VFN Richarda Plavky obrovský. “Předčasně narozené děti dnes zachraňujeme mezi 22. a 24. týdnem. A mají velmi reálnou šanci na to, aby prožily kvalitní život,” řekl. Přesto si podle něj zdravotní komplikace do života často odnášejí.

Liší se podle toho, v kterém týdnu se narodí a jakou zdravotní péčí na jednotkách intenzivní péče projdou. “Obecně je to od neurologických po senzorická postižení, do určité míry i psychologická. Hodně se z nezralých dětí rekrutují ADHD syndromy, což jsou hyperaktivní děti,” řekl.

Zdravotnický personál rodiče zapojuje do péče i o děti v inkubátorech, které někdy v nemocnici tráví i několik měsíců. “Přítomnost rodičů, těsný kontakt, společný pobyt, doteky a všechny smyslové vjemy pomáhají pozitivně dalšímu vývoji dítěte. Víme, že v tomto ohledu je spolupráce rodičů s personálem naprosto nenahraditelná,” uvedla zdravotní sestra z neonatologie U Apolináře Zuzana Tomášková.

Rodiče se podle ní musí ale nejprve naučit, co nedonošené dítě potřebuje a jak s ním nakládat. Četnost kontaktu záleží na míře nezralosti a stabilitě životních funkcí. Otevíráním inkubátoru z něj totiž uniká teplo. “Rodiče se postupně učí rozeznávat, kdy je miminko bdělejší a je možné se ho dotýkat a kdy opravdu spí a je lepší ho nechat v klidu,” vysvětlila.

Postupně se tak učí děti přímo v inkubátoru i přebalovat, ošetřovat oči, ústa, zadeček a pupík a při péči miminko správně vnímat. “Nedonošená miminka například nehladíme stejně jako donošené novorozence. Hlazení je vyrušuje, a naopak stimuluje. Ideální je kontakt formou položení dlaní na hlavičku dítěte a na tělíčko,” dodala.

Předčasný porod je podle lékařů v rozvinutém světě největší komplikace v porodnictví. Veškeré příčiny předčasných porodů lékaři neznají. Podílí se na nich ale například kouření a užívání drog v těhotenství, chudokrevnost, chybějící předporodní péče, ale i stres. Častější jsou také u žen z nižších sociálních vrstev nebo s nízkou hmotností. Rodinám, kterým se nedonošené děti narodí, pomáhá organizace Nedoklubko. Podle jeho zástupkyň jsou pro ně zásadní informace od rodičů, kteří mají stejnou zkušenost.

Lékaři ale pomocí vyšetření s ultrazvukem a odběrem krve, slin a moči dokážou odhadnout, které ženě předčasný porod hrozí. Poznají, zda žena bude rodit do týdne, do dvou či čtyřech týdnů. Podle toho mohou pomoci porod oddálit nebo více sledovat. U některých žen se jim daří porod oddálit až k donošení dítěte.

Lékař: Kvůli krizi může víc lidí začít kouřit, podle…

Nárůst počtu kuřáků v době finanční krize podle Sovy ukázala americká studie, která se zaměřila na rok 2009 a 2010. “Pacienti, kteří byli nezaměstnaní nebo ztratili práci, začali více kouřit,” uvedl. Podle něj už teď pacienti mluví o tom, že mají stres a obavy z budoucnosti. Právě stres často lidi k užívání nikotinu vede. “Když (kuřák) nebude mít peníze, tak místo zahřívaného tabáku sáhne po klasické cigaretě nebo si je bude sám balit z tabáku,” doplnil. Proti alternativám, které obsahují nikotin, na kterém vzniká závislost, v nich škodí zdraví navíc i zplodiny hoření.

Podobně mohou lidé přistupovat i k jídlu – místo zdravějších a často dražších potravin, budou nakupovat nezdravé a levné. Za poslední rok vzrostly spotřebitelské ceny o více než pětinu. Na jídle už v současné době podle průzkumu Edenred šetří šest z deseti lidí. Více než čtvrtina v průzkumu uvedla, že si kvůli zdražení nemůže dovolit stejnou kvalitu stravování jako dříve.

“Spousta pacientů uvádí, že ovoce a zelenina jsou pro ně příliš drahé, a proto je nechtějí do jídelníčku zařazovat,” uvedl v tiskové zprávě předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot. “Lidé se pak uchylují k nákupu průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru, které mohou být v tomto kontextu uvažování levnější,” sdělil.

Jde například o hotová jídla, sladkosti, sušenky, párky, konzervy, instantní nudle, slazené nápoje nebo balené pečivo. Jídelníček z těchto potravin má nízkou výživovou hodnotu, obsahuje více tuků a cukrů a různé látky uměle zlepšující chuť a zlepšující jejich chuť a vůni.

Podle odborníků jsou k dostání ale i levné potraviny, které jsou zdravé, například čočka nebo červená řepa. Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny či luštěnin může vést k rozvoji civilizačních nemocí, jako jsou cukrovka, rakovina, obezita nebo nemoci srdce a cév. Už v současné době přitom bojuje s nadváhou 71 procent českých mužů a 57 procent žen.

SZÚ také varuje před tím, aby lidé ve snaze ušetřit příliš snižovali teplotu vytápění nebo se vyhýbali pravidelnému větrání. To totiž může vést ke vzniku plísní na stěnách, jejichž spóry při vdechování škodí zdraví. Optimální teplota v místnosti je podle SZÚ 20 až 22 stupňů Celsia.

Při ohřevu vody v bojleru či výměníkových stanicích bytových domů by podle ústavu neměla teplota klesat pod 45 stupňů Celsia. V chladnější vodě se množí bakterie legionella, která způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic, varovali odborníci.

Obezitoložka: Jídlem a pohybem lidé zhubnou většinou jen tři až…

“Člověk jen svou vůlí to málokdy zvládne sám. Většina z nás, přes 99 procent, bude potřebovat nějakou ‘berličku’, když bude chtít zhubnout větší množství kilogramů,” řekla na dotaz ČTK. Častěji jsou podle ní obéznější muži než ženy. “Čím jsme starší, tím inklinujeme k větší nadváze. Zastavuje se to kolem 60 až 65 let,” doplnila.

Nejčastěji se nadváha a obezita definuje podle takzvaného Body Mass Indexu (BMI), který se vypočítává z výšky a váhy s přihlédnutím k věku a pohlaví. Za normální odborníci považují BMI mezi 18,5 a 24,9, nadváha je do 29,9, obezita prvního stupně do 34,9 a druhého stupně do 39,9. Například žena vysoká 170 centimetrů by měla normálně vážit do 72 kilogramů a muž vysoký 185 centimetrů necelých 86 kilogramů.

Podle Pichlerové je hranicí pro předepisování léků BMI s hodnotou 27. Léky jsou na předpis lékaře, ale zdravotní pojišťovny je pacientům nehradí. Měsíční léčba stojí řádově nižší tisíce korun. “Jsou to léky, které se používaly na odvykání od kouření nebo drog,” uvedla obezitoložka. Závislosti na sladkém či tučném jídle jsou podle ní v zásadně podobné.

Léky působí na pomalejší posunování jídla trávicím traktem nebo jako hormony na pocity hladu či sytosti. I s pomocí léků se dá podle ní dosáhnout úbytku nejvýše deseti či dvaceti procent váhy. Při potřebě většího úbytku se pak léky kombinují i s bariatrickou operací, tedy operací žaludku.

Lékařka zdůraznila, že obezita není jen estetický problém, ale pacienty často ohrožuje zdravotně nebo je limituje v další léčbě. Známá je podle ní souvislost obezity s nemocemi srdce a cév, způsobuje ale také větší riziko nádorů, u mužů je častá erektilní disfunkce a u žen neplodnost. Zhubnout lékaři doporučují také pro některé zákroky, například výměnu kloubu.

Se svojí hmotností je spokojená zhruba pětina Čechů. Hubnout se většinou pokoušejí opakovaně a bez profesionální pomoci. Zhruba 60 procent lidí se k tomu podle průzkumu agentury Behavio chystá nebo se pokoušelo v posledních třech letech. Lékaři ale upozorňují, že obezita je nemoc a je třeba k ní podle toho přistupovat. Snaha o zhubnutí by podle nich měla zahrnovat i konzultaci s lékařem, a to zejména při BMI nad 30. Podle Pichlerové je zásadní také genetická predispozice.