Záchranáři, kteří ošetřují pacienta v terénu, mají instalovanou aplikaci. Informace do ní ukládané se pak mohou zobrazit na informačním panelu v internetovém prohlížeči přímo v nemocnici. “Díky sdílení informací víme, koho záchranná služba veze a také – na minutu přesně – kdy přijede. S posádkou záchranné služby si navíc můžeme ještě před příjezdem do nemocnice jednoduše sdílet EKG pacienta, který má příznaky infarktu,” popsal Marek Šramko, vedoucí Oddělení akutní kardiologie IKEM. Ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý uvedl, že kromě EKG je možné odesílat i další klinická data o pacientovi a sdílet informace o poloze vozidla.
Díky informacím od záchranářům může nemocnice před příjezdem sanitky připravit zdravotnický tým či uvolnit katetrizační sál, kde bude pacient léčen. K léčbě infarktu se často používá metoda, kdy je pomocí katetru zprůchodněna uzavřená tepna. “Z velkých studií víme, že pacienti s akutním infarktem mají významně lepší přežívání, pokud je u nich provedena srdeční katetrizace do 120 minut od prvního vyšetření,” uvedl přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner. Každých deset minut zdržení navíc podle něj znamená jedno úmrtí navíc na každých 300 stabilních a 30 nestabilních pacientů.
Podle Šramka se občas stávalo, že záchranáři nejdříve převezli pacienta do nejbližší regionální nemocnice, kde mu ale nakonec nemohli pomoci a odeslali jej do specializovaného kardiocentra. To by se s aplikací nemělo stávat, protože lékaři z informací od záchranářů dokážou posoudit, jaká léčba bude potřeba.
