Odborníci z Lékařské fakulty a Ekonomicko-správní fakulty MU zkoumají v mezinárodním projektu In-Touch zdravotní a ekonomické benefity doplňující péče bez nutnosti podávání léků. „Paliativní péče je u lidí s pokročilou demencí velmi specifická, protože člověk už má často omezené schopnosti říct, co je pro něj důležité. Demence a další neurodegenerativní onemocnění přitom v našich stárnoucích společnostech představují obrovskou výzvu, zejména pro systémy zdravotní a sociální péče. Proto roste potřeba porozumět přínosům nefarmakologických intervencí pro zlepšení kvality života a zachování důstojnosti jak osob žijících s těmito onemocněními, tak i jejich pečujících,“ uvedl Martin Loučka z Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty MU.
„Zkoumáme také, zda tyto intervence mohou mít efekt i na náklady a efektivitu péče,“ doplnil Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Vychází z předpokladu, že intervence bez nutnosti podávání léků mohou mít přínosy nejen v podobě lepší kvality života, ale také v omezené spotřebě léků nebo snížení časové a psychické zátěže pečujících.
Ve spolupráci s osmi pobytovými zařízeními výzkumníci z Masarykovy univerzity zavádějí a současně vyhodnocují přístup postavený na kombinaci dvou inovativních metod. První je založena na strukturovaném rozhovoru s rodinou klienta. Druhá část intervence využívá principy péče postavené zejména na smyslové stimulaci. „Lidé s demencí mohou i v pokročilé fázi onemocnění stále prožívat řadu podnětů, emocí a vzpomínek, i když už je nedokážou běžně vyjádřit. Smyslová stimulace může pomáhat navazovat kontakt s člověkem a podporovat jeho celkovou pohodu,“ uvedla Nikola Leca z Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty MU.
