Nová metoda ve FN Plzeň přesněji zobrazí nádory, zejména slinivky

Aktuálně | 16. 10. 2026

Radiofarmakum 68Ga-Trivehexin patří mezi látky, které se cíleně vážou na specifické receptory na povrchu některých nádorových buněk a lépe zobrazí nádorovou tkáň a odliší ji od okolního zánětu. Podle Šimánka s tímto radiofarmakem pracuje na světě jen několik specializovaných pracovišť. „FN Plzeň je však první, která jej využívá v kombinaci s PET/MRI. A právě tato kombinace umožňuje našim lékařům získat informace o biologické aktivitě nádoru a současně velmi podrobné zobrazení okolních tkání,“ uvedl.

Receptor si lze představit jako pomyslný zámek na povrchu buňky, do kterého zapadne jen správný klíč. „Tím je v tomto případě speciální látka, která se na receptor naváže a umožní lékařům nádorovou tkáň zobrazit,“ popsal princip přednosta Kliniky zobrazovacích metod Jiří Ferda.

Přesné rozlišení nádoru a zánětu představuje při diagnostice rakoviny slinivky jeden z největších problémů. Nádor totiž často vyvolává zánětlivou reakci okolní tkáně, která může komplikovat přesné určení rozsahu onemocnění. Na rozdíl od některých běžně používaných radiofarmak se 68Ga-Trivehexin nevychytává v zánětlivě aktivovaných bílých krvinkách, takže přístroj pak dokáže lépe zobrazit nádor, jeho rozsah či případné postižení mízních uzlin.

Radiofarmakum připravují ve FN Plzeň specialisté. Pacient dostane látku nitrožilně a ta se do hodiny naváže na příslušné receptory v těle. Nemocný pak absolvuje vyšetření PET/MRI. Lékaři mohou přesněji posoudit rozsah nádorového onemocnění a detailněji naplánovat i provést chirurgický zákrok.

„Radiofarmakum dosud nemá běžnou registraci léčivého přípravku, jeho použití proto podléhá zvláštnímu schvalovacímu režimu, na kterém se podílejí Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ministerstvo zdravotnictví ČR,“ doplnil Ferda.

Počet nemocných rakovinou slinivky v ČR se podle dat onkologického registru za 30 let více než zdvojnásobil, předloni jich bylo 2694. Na tento typ rakoviny předloni zemřelo 2351 lidí. V ČR jen šest procent nemocných přežije déle než pět let od chvíle, kdy se u nich diagnóza potvrdí. Podle lékařů je to hlavně kvůli tomu, že se u nich na nádor přišlo pozdě.