Nakaženým zvířetem je zatím jediná nalezená chaluha subantarktická, která byla objevena 10. července na pláži Petone u Wellingtonu. Pozitivní test potvrdil ministr pro biologickou bezpečnost Andrew Hoggard. Zatím podle něj neexistují důkazy o hromadném úhynu volně žijících ptáků ani o šíření nákazy mezi nimi.
Úřady vyzvaly veřejnost, aby hlásila případy, kdy se na jednom místě objeví tři nebo více nemocných či uhynulých ptáků. Nový Zéland podle ministerstva zemědělství už několik let připravuje opatření pro případ zavlečení viru, včetně sledování výskytu nákazy a očkování pěti druhů ohrožených ptáků chovaných v záchranných programech. Mezi ně patří například nelétavý papoušek kakapo nebo vzácná slípka novozélandská.
„Ptačí chřipka představuje vážnou hrozbu pro naše ptačí druhy, které už nyní čelí většímu tlaku než kdykoli dříve,“ uvedl profesor ochranářské biologie z Aucklandské univerzity James Russell. Podle něj bude obtížné zabránit dopadu viru na volně žijící populace, ale snížení dalších hrozeb může pomoci ptákům se po epidemii zotavit.
Virus H5N1 se od roku 2021 rozšířil z Asie do Evropy a do Ameriky, v letech 2023 a 2024 dorazil také do Antarktidy. Austrálie zaznamenala první potvrzené případy na pevnině letos v červenci. Celosvětově virus způsobil úhyn milionů ptáků a v některých oblastech snížil jejich populace až o 75 procent.
Nový Zéland je na ptačí nákazu mimořádně citlivý. Země má více druhů nelétavých ptáků než jakákoli jiná oblast na světě a její mořští ptáci patří k nejrozmanitějším populacím na Zemi. Přibližně 80 procent původních druhů ptáků je ale už teď považováno za ohrožené a více než desítce z nich hrozí bezprostřední vyhynutí.
Odborníci upozorňují, že největším rizikem mohou být druhy, které se shromažďují ve velkých koloniích, například pobřežní ptáci a mrchožrouti. Ohroženi mohou být i někteří mořští savci, včetně novozélandských lachtanů. „Mohlo by to být skutečně ničivé pro některé naše vzácné a kulturně významné druhy,“ uvedl Nigel French z Masseyovy univerzity.
