„Pražské parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce. Právě březen je z epidemiologického hlediska kritickým zlomem, kdy s rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru HSHMP Martina Marešová. Klíšťata začínají být aktivní, pokud se teplota stabilně pohybuje nad sedmi stupni Celsia.
„Klíčem k ochraně zůstává vedle očkování proti encefalitidě včasná bariérová ochrana a důsledná kontrola po návratu z přírody,“ doplnila Marešová. Hygienici také doporučují používat i ve městě repelenty.
V Praze se loni klíšťovou encefalitidou nakazilo 32 lidí, meziročně méně. Lymskou boreliózou onemocnělo 836 lidí, což je asi čtyřikrát více než v roce 2024. Podle Batók může být nárůst způsoben změnou v hlášení nemoci. V roce 2023 bylo případů zhruba 100. U obou infekcí je nemocnost v Praze nižší než celorepublikový průměr.
„Ačkoliv statistiky nemocnosti v Praze dlouhodobě vykazují nižší hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat lymskou boreliózou přímo v městské zeleni,“ varovala Marešová. Data za rok 2025 by měli mít hygienici v příštích týdnech. Z rozborů z předchozích let vyplývá, že průměrně je boreliózou nakažené každé čtvrté klíště.
Klíšťata nejčastěji přenášejí klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Na boreliózu zabírají antibiotika, na encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je zatím jen proti encefalitidě.
Bakterie boreliózy sídlí ve střevě klíštěte. Po přisátí trvá obvykle 24 hodin, než se aktivují a vycestují do slinných žláz a následně do krve člověka. Proto je podle Batók včasné odstranění klíštěte kritickým faktorem prevence. Rozdílná je situace u viru encefalitidy. Ten se nachází přímo ve slinných žlázách klíštěte a k nákaze dochází během několika minut.
