Vitamin D: Nezbytný pomocník pro zdravé kosti, imunitu i dobrou náladu

Autor: redakce | Prevence a léčba | 28. 4. 2025

S příchodem jara mnoho lidí pociťuje únavu a vyčerpání, které často souvisí s nedostatkem vitaminu D. Tento “sluneční vitamin” hraje v našem těle mnohem větší roli, než si většina z nás uvědomuje. Od posilování kostí přes podporu imunity až po vliv na psychickou pohodu – vitamin D je skutečným multitalentem. Pojďme se podívat, proč je tak důležitý, kde ho najdeme a jak zajistit, aby nám nechyběl.

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Vitamin D není obyčejný vitamin – funguje spíš jako hormon, který ovlivňuje téměř všechny tkáně v těle. Jeho hlavní úlohou je pomáhat s vstřebáváním vápníku a fosforu ze střev, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby1. Bez dostatečného množství vitaminu D bychom ani při dostatku vápníku v potravě nedokázali tuto minerální látku správně využít. To vysvětluje, proč jsou křivice (onemocnění měkkých kostí u dětí) a osteoporóza (řídnutí kostí u dospělých) spojovány právě s jeho nedostatkem.

Ale to zdaleka není vše. Moderní výzkumy odhalují, že vitamin D:

  • Posiluje obranyschopnost: Aktivuje imunitní buňky, které bojují proti virům a bakteriím. Lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají podle studií nižší riziko respiračních infekcí včetně chřipky.
  • Podporuje svalovou sílu: Zlepšuje funkci svalových vláken a snižuje riziko pádů u seniorů.
  • Ovlivňuje náladu: Receptory pro vitamin D se nacházejí i v mozku. Nedostatek tohoto vitaminu je spojován s vyšším výskytem depresí a sezonní afektivní poruchy.
  • Chrání srdce: Pomáhá regulovat krevní tlak a funkci cév, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
  • Hraje roli v prevenci některých nádorů: Studie naznačují spojitost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem rakoviny tlustého střeva nebo prsu.

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

Naše kůže dokáže vyrobit vitamin D působením UVB paprsků. Pro většinu lidí je to hlavní zdroj tohoto vitaminu. Pro dostatečnou tvorbu postačí vystavit obličej a předloktí slunci na 15-30 minut denně mezi 10. a 15. hodinou. Důležité je nespatřovat v tomto doporučení výzvu k opalování – stačí běžný pobyt venku bez opalovacího krému (který syntézu vitaminu D blokuje). Po této krátké době je vhodné pokožku chránit před spálením.

Zajímavost: Lidé s tmavší pletí potřebují delší pobyt na slunci, protože vyšší obsah melaninu v kůži působí jako přirozený UV filtr.

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

I když přírodní potravinové zdroje vitaminu D nejsou příliš bohaté, některé potraviny stojí za zařazení do jídelníčku:

  • Tučné mořské ryby: Losos, makrela, sardinky nebo sleď obsahují 200-600 IU vitaminu D3 v 100g porci. Konzervované ryby (např. sardinky v oleji) jsou výbornou volbou – měkké kosti navíc dodají vápník.
  • Vaječné žloutky: Jedno velké vejce obsahuje asi 40 IU vitaminu D, zejména pokud slepice chovaly venku.
  • Obohacené potraviny: V mnoha zemích se vitamin D přidává do mléka, jogurtů, cereálií nebo rostlinných nápojů. V ČR je tento postup méně častý, ale některé výrobky (např. margaríny) vitamin D obsahují.
  • Houby: Lesní houby vystavené UV záření (např. lišky nebo hlíva ústřičná) obsahují vitamin D2. Sušené houby vystavené slunci jsou obzvlášť bohatým zdrojem.

Tip: Zkuste doma “nabíjet” houby vitaminem D – rozložte nakrájené žampiony na slunci na 15 minut před konzumací. Jejich obsah vitaminu D se tím zvýší až 10×!

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

V našich zeměpisných podmínkách je obtížné získat dostatek vitaminu D pouze ze slunce a potravy, zvláště od října do března. Suplementace se doporučuje prakticky všem věkovým skupinám. Na trhu najdete dvě formy:

  • Vitamin D3 (cholekalciferol): Živočišného původu, považovaný za účinnější formu.
  • Vitamin D2 (ergokalciferol): Rostlinného původu, vhodný pro vegetariány.

Doporučené denní dávky se liší podle věku a zdravotního stavu. Pro většinu dospělých postačí 800-2000 IU denně. Pro přesné dávkování je vhodné nechat si změřit hladinu vitaminu D v krvi – optimální hodnoty jsou 75-150 nmol/l.

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Některé skupiny lidí mají vyšší riziko nedostatku a měly by věnovat pozornost dostatečnému příjmu:

  1. Senioři: S věkem klesá schopnost kůže tvořit vitamin D až o 75 %. Navíc starší lidé často tráví méně času venku.
  2. Lidé s tmavší pletí: Vyšší obsah melaninu zpomaluje tvorbu vitaminu D v kůži.
  3. Osoby s nadváhou: Vitamin D se ukládá v tukové tkáni, kde je méně dostupný pro organismus.
  4. Těhotné a kojící ženy: Zvýšená potřeba pro vývoj kostí plodu a novorozence.
  5. Lidé pracující v uzavřených prostorách: Kancelářští pracovníci, noční směny atd.
  6. Vyznavači vysoké SPF ochrany: Pravidelné používání krémů s faktorem nad 15 blokuje tvorbu vitaminu D.

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Příznaky mohou být nenápadné a často je přičítáme jiným příčinám:

  • Trvalá únava a slabost
  • Časté infekce a pomalé hojení ran
  • Bolesti kostí a svalů
  • Depresivní nálady
  • Vypadávání vlasů

Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit hladinu vitaminu D, je krevní test. Lékaři doporučují preventivní měření zejména u rizikových skupin.

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

  1. “Chytré” opalování: 15 minut na slunci bez krému 3× týdně = bezpečná dávka pro tvorbu vitaminu D bez rizika spálení.
  2. Ryby dvakrát týdně: Losos na grilu, sardinky v salátu nebo tuňáková pomazánka – skvělé způsoby, jak získat vitamin D a omega-3 mastné kyseliny zároveň.
  3. Obohacené snídaně: Hledejte cereálie nebo rostlinná mléka s přídavkem vitaminu D.
  4. Doplňky s jídlem: Vitamin D je rozpustný v tucích – užívejte ho s jídlem obsahujícím tuk pro lepší vstřebávání.
  5. Kombinujte s vitaminem K2: Tato kombinace pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.

Mýty a fakta o vitaminu D

Mýtus: “Stačí jíst zdravě a vitamin D mít budu.”
Realita: Jen málo potravin přirozeně obsahuje významné množství vitaminu D. I při perfektní stravě je obtížné dosáhnout doporučeného příjmu bez slunce nebo doplňků.

Mýtus: “Čím více vitaminu D, tím lépe.”
Realita: Nadměrné dávky (nad 4000 IU/den dlouhodobě) mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo poškození ledvin. Vždy dodržujte doporučené dávkování.

Mýtus: “Opalování v soláriu nahradí slunce.”
Realita: Většina solárií emituje hlavně UVA záření, které nepodporuje tvorbu vitaminu D. Navíc zvyšují riziko rakoviny kůže.

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Vitamin D je nepostradatelný spojenec v péči o celkové zdraví. I když jeho získávání může být v našich podmínkách náročnější, kombinace rozumného pobytu na slunci, vyvážené stravy a vhodné suplementace dokáže zajistit dostatečný příjem. Nezapomínejte, že prevence nedostatku vitaminu D je jednodušší a levnější než řešení zdravotních následků. Pokud máte pochybnosti o svém vitaminovém stavu, nechte si změřit jeho hladinu – jde o rychlý a přesný test, který vám může odhalit cestu k lepšímu zdraví a vitalitě.

Zdroje:

  1. Holick MF. Vitamin D: importance in the prevention of cancers, type 1 diabetes, heart disease, and osteoporosis. Am J Clin Nutr. 20041.
  2. Lips P. Vitamin D deficiency and secondary hyperparathyroidism in the elderly: consequences for bone loss and fractures and therapeutic implications. Endocr Rev. 2001.
  3. Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011.
  4. Martineau AR. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2017.
  5. Bischoff-Ferrari HA. Effect of Vitamin D on falls: a meta-analysis. JAMA. 2004.
  6. Penckofer S. Vitamin D and depression: where is all the sunshine? Issues Ment Health Nurs. 2010.
  7. Wang TJ. Vitamin D deficiency and risk of cardiovascular disease. Circulation. 2008.
  8. Garland CF. Vitamin D for cancer prevention: global perspective. Ann Epidemiol. 2009.
  9. Holick MF. Sunlight and vitamin D for bone health and prevention of autoimmune diseases, cancers, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2004.
  10. Clemens TL. Increased skin pigment reduces the capacity of skin to synthesise vitamin D3. Lancet. 1982.
  11. Lu Z. An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007.
  12. Kühn J. Vitamin D in eggs and margarine: an update. Eur J Clin Nutr. 2004.
  13. Cardwell G. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018.
  14. Jasinghe VJ. Bioavailability of vitamin D2 from irradiated mushrooms: an in vivo study. Br J Nutr. 2005.
  15. Pludowski P. Vitamin D supplementation guidelines. J Steroid Biochem Mol Biol. 2018.
  16. Tripkovic L. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2012.
  17. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 2011.
  18. Holick MF. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2011.
  19. MacLaughlin J. Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. J Clin Invest. 1985.
  20. Harris SS. Vitamin D and African Americans. J Nutr. 2006.
  21. Wortsman J. Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. Am J Clin Nutr. 2000.
  22. Hollis BW. Vitamin D requirements during lactation. Am J Clin Nutr. 2004.
  23. Matsuoka LY. Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis. J Clin Endocrinol Metab. 1987.
  24. Czech Society for Osteoporosis and Metabolic Bone Diseases. Vitamin D guidelines. 2021.
  25. Iwamoto J. Combined treatment with vitamin K2 and vitamin D3 for osteoporosis. Yonsei Med J. 2012.
  26. Calvo MS. Vitamin D intake: a global perspective of current status. J Nutr. 2005.
  27. Marcinowska-Suchowierska E. Vitamin D toxicity. Front Endocrinol. 2018.
  28. International Agency for Research on Cancer. Exposure to artificial UV radiation and skin cancer. 2006.