“Nejzásadnější dopad bude především na finanční příspěvky do WHO, ze kterých WHO financuje celou řadu svých kampaní, především pak v rozvojových zemích,” uvedl Jakob. USA platí na provoz WHO asi miliardu dolarů za rok (25 miliard korun), tedy zhruba pětinu rozpočtu organizace. Příspěvek za Česko se platí z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, na roky 2024 a 2025 činí 3,9 milionu dolarů (asi 97,5 milionu korun).
MZd podle Jakoba věří, že i když bude pozastaveno financování, tak zůstane zachována technická a expertní spolupráce WHO a USA. “USA mají v tomto směru se svými špičkovými odborníky hodně co nabídnout. ČR má však za to, že ani WHO nestojí jen na jednom státu, a je třeba zachovat její fungování i bez USA,” doplnil.
Přestože nejzásadnější je působení WHO v rozvojových zemí, příspěvky podle MZd čerpá i Česko. Na dva roky je podle Jakoba vyhrazená podpora 240.000 dolarů (asi 5,8 milionu korun). “Připravují se projekty opět v oblasti reformy psychiatrické péče, ale také finanční udržitelnosti zdravotnických systémů, primární péče nebo auditu systému veřejného zdravotnictví,” uvedl.
Trump poprvé ohlásil vystoupení USA z WHO v roce 2020 poté, co ji obviňoval z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii nemoci covid-19. Oznámení o odchodu z organizace Trump nakonec podepsal začátkem července 2020 s tím, že členství USA mělo skončit 6. července 2021. Zrušení odchodu bylo jedním z prvních kroků, který v lednu 2021 po svém příchodu do Bílého domu udělal prezident Joe Biden.
