Lidé si v českém zdravotnictví platí za péči, která není hrazená z veřejného zdravotního pojištění nebo u lékařů, kteří nemají smlouvy s pojišťovnami. Zcela si hradí například volně prodejné léky v lékárnách, část doplácí i na léky hrazené nebo část péče zubních lékařů, například bílé zubní plomby. Lidé si často doplácejí také za psychoterapii nebo fyzioterapii.
Asi 34 procent lidí platí ze svého do 1000 korun ročně, 46 procent lidí mezi 1000 a 5000 korunami, 15 procent od 5000 do 15.000 korun za rok. Podle průzkumu z konce loňského roku, kterého se zúčastnilo 1000 dospělých respondentů, by skoro 80 procent lidí uvítalo, kdyby mohli díky zdravému životnímu stylu platit nižší pojistné a 46 procent by rádo více odlišných pojistných programů.
Současná legislativa to podle prezidenta SZP Martina Balady neumožňuje. “Naladění veřejnosti je jednoznačně směrem k tomu, aby se v ČR umožnilo pojišťovnám více si konkurovat. Vzhledem ke konstrukci odvodů je odlišná výše pojistného nereálná, ale rozdíly třeba ve specializaci a šíři služeb si představit umíme, stejně jako nějakou formu bonusů například za zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek,” uvedl Balada.
Nejčastěji lidé žádají, aby se pojišťovny lišily účelem. Pro to se vyjádřilo 50 procent respondentů. Dále chtějí různou nabídku výše příspěvků na prevenci, což uvedlo 43 procent dotázaných. Zhruba třetina by uvítala různý rozsah hrazené péče nebo nabídku připojištění. “Ze zkušenosti se domnívám, že by hodně záleželo na ceně,” dodal Balada.
Pro 47 procent respondentů je přijatelná možnost příplatku za lepší komfort, pro 24 procent i za vyšší kvalitu služeb. Lidé by si byli ochotní připlatit za pohodlí typu samostatného pokoje (44 pct), lepší pomůcky (36 pct), rychlejší ošetření (24 pct) nebo za vyšetření v konkrétním zařízení (22 pct).
Příjmy veřejného zdravotního pojištění budou letos podle plánů ministerstva zdravotnictví 527,9 miliardy korun, což je meziročně o 27,4 miliardy víc. Většina pochází z plateb zdravotního pojištění od zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo podnikatelů. Příspěvek státu za státní pojištěnce, tedy děti, seniory nebo nezaměstnané, tvoří zhruba třetinu. Měsíční platba se zvýšila z loňských 2085 korun na 2127 Kč. Do její automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Přímo na zdravotní péči pojišťovny v letošním roce vydají 515 miliard korun, meziročně o 3,3 procenta víc.
