Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.
“Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,” vysvětlila Adámková.
Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.
Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.
Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.
“Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,” uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.
