Digitalizace našeho světa přináší mimo jiné i menší potřebu tělesného pohybu, který je ale zcela zásadní pro zdraví naše a zdraví dalších generací. Nedostatek pohybu je příčinou mnoha chorob a zdaleka už nejde jen o obezitu, nicméně je nejvíc zřetelná. Čeští experti se proto rozhodli digitální technologie využít a s jejich pomocí děti a mladé lidi rozpohybovat. Technologická agentura České republiky (TA ČR) jejich řešení podpořila v programu ÉTA.
Každé sedmé dítě v České republice je obézní a 4 % z nich dokonce trpí monstrózní obezitou. Podle údajů předního dětského obezitologa MUDr. Zlatko Marinova vychází ze základní školy s nadváhou 25 % dětí a s obezitou 14 % dětí (zdroj: FN Brno). Čeští výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci se rozhodli s tím něco dělat a využívají k tomu právě moderní technologie. Ambicí projektu totiž není potlačit používání informačně-komunikačních technologií, ale naopak využít jejich potenciál při prevenci nadměrného sedavého chování.
„Cílem výzkumníků je předat učitelům know-how v oblasti prevence sedavého chování a k tomu jim poskytnout kvalitní metodiku, podle které by mohli v budoucnu postupovat,“ vysvětlil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky.
V oblasti veřejného zdravotnictví roste znepokojení nad efekty, který má sedavý způsob života na zdraví dětí a dospívajících. Nedostatečná fyzická aktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění, jejichž původ se dá přisuzovat nevhodnému životnímu stylu. „Nejprve ovlivňuje očekávanou délku života, toleranci stresu a soběstačnost ve stáří. Nedostatečná fyzická aktivita je primárním rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu, kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, nádorových onemocnění a psychických chorob,“ upozornil Ferdinand Salonna, řešitel projektu z Univerzity Palackého v Olomouci, Fakulty tělesné kultury. Na důkazech založené univerzální intervenční programy, které se zaměřují na mladé lidi a obzvláště rizikové faktory, jako je nedostatek fyzické aktivity, jsou tedy akutně velice potřebné.
A jak to tedy bude probíhat? V principu formou soutěže. „Škola se přihlásí do fitness ligy na úrovni školské, okresní či krajské. U žáků dané školy bude monitorována pohybová aktivita formou fitness náramků a bude jim vytvořeno konto na webové aplikaci připravené pro tento účel,“ uvedl Michal Vorlíček, kinantropolog z Univerzity Palackého v Olomouci. „Zúčastněný tým a samotný učitel budou mít přehled o výsledcích třídy či skupiny, srovnání tříd a škol. Klademe důraz na pozitivní motivaci, týmovou spolupráci a inkluzi,“ dodal. Použití senzorů v podobě fitness náramků poskytne žákům bezprostřední zpětnou vazbu o jejich pohybové aktivitě.
Metodika je připravována pro žáky 7. a 8. ročníků základních škol. „Vzhledem k předpokládanému využití sociálních sítí může být věk pod 13 let problematický z právního hlediska,“ upozornil Ferdinand Salonna. V 9. třídě, jak je patrné z výsledků předchozích výzkumů, je zase nižší motivace pro podobné formy intervence.
Výzkumníci mají již za sebou vyzkoušený pilotní projekt na několika školách. Navrhované řešení se setkalo s velmi pozitivní odezvou u dětí i pedagogů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR již program, pomocí kterého mohou učitelé využívat moderní technologie na podporu pohybových aktivit dětí, akreditovalo.
Kontakt:
David PRYCL
business development manager
Aplikační centrum BALUO, Univerzita Palackého v Olomouci | Fakulta tělesné
kultury
tel. : +420 775 111 781
e-mail: david.prycl@upol.cz