AI se využívá nejčastěji v rentgenech a dalších zobrazovacích přístrojích, třeba pří kolonoskopii, ale i v dermatologii nebo patologii. Pomáhá také při vyplňování lékařských zpráv a výkazů.
Ministerstvo podle Gřunděla chystá resortní strategii na téma umělé inteligence, chce se věnovat analýze současného stavu a připravovat kulaté stoly pro jednotlivé lékařské odbornosti. “V rámci ministerstva teď vznikla i větší pracovní skupina, která bude mít 19 členů,” řekl Gřunděl.
Připravují se podle něj otázky a odpovědi přímo z praxe, které budou vyvěšeny na webu ministerstva, a přehled všech legislativních regulací, které se k ní vztahují. Chystá také analýzu současného stavu jejího využívání. “To, co nás bude zajímat, jestli se vůbec využívá, v jakých odbornostech a jestli v rámci administrace,” dodal. Výsledky budou základem pro resortní strategii.
Na kulatém stole o využití AI ve zdravotnictví podle Misaře zaznělo, že její použití ve zdravotnictví je nevyhnutelné i podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) i dalších ministrů zdravotnictví zemí EU. Ministr ale podle něj zároveň řekl, že pokud se práce s pomocí AI bude hradit z veřejného zdravotního pojištění, tak musí být úhrady nižší než běžné, protože umělá inteligence umožní vyšší efektivitu, a tedy více výkonů.
Cílem asociace je, aby za dva roky využívalo AI 80 procent nemocnic a důvěřovalo jí 60 procent uživatelů. Chce pro zavádění těchto systémů v nemocnicích vytvořit příručky. Největšími překážkami zavádění AI jsou podle zdravotníků váznoucí digitalizace, zastaralé systémy, právní a etické otázky, nedůvěra, ale i nepřesné výsledky. Mnohdy naráží i na neochotu starších zaměstnanců pracovat s novými věcmi nebo na obavy z ohrožení bezpečnosti IT systémů.
Z průzkumu také vyplynulo, že 45 procent zástupců nemocnic využívá AI jako pomoc v klinické praxi. Asi 15 procent uvedlo, že je AI mate nebo pro ně žádný přínos nemá. Ostatní zatím dopady využívání AI podle průzkumu analyzují a na jednoznačnou odpověď potřebují více času.
