Pády a proleženiny jsou nejčastějšími problémy dlouhodobě, například velké fakultní nemocnice v roce 2022 nahlásily více než 14.000 případů proleženin a 6400 pádů, v ostatních nemocnicích akutní péče bylo dekubitů 28.000 a pádů přes 13.300, v nemocnicích následné péče bylo téměř 8500 dekubitů a 7600 pádů. Hospitalizací bylo loni asi 2,5 milionu.
Nejčastější při přepočtu na počet pacientů jsou pády i proleženiny v nemocnicích následné péče, léčebnách dlouhodobě nemocných a hospicích. Zřejmě to podle Mužíka souvisí i s počtem pracovníků, což v systému hlášení nežádoucích událostí chtějí dál sledovat.
U dekubitů se hlásí i to, zda mají pacienti proleženiny už při přijetí do nemocnice nebo se u nich rozvinou až při hospitalizaci. Například ve fakultních nemocnicích podle něj asi 52 procent pacientů už s proleženinami přichází. V nemocnicích následné péče, kde pacienti pobývají po delší dobu, ale většina dekubitů přímo vzniká. Zároveň mají více pacientů, u kterých lze riziko pádu či dekubitů předvídat dopředu.
“Poměrně významně narůstá hlášení nežádoucí události ‘chování osob’, a to prakticky ve všech typech zařízení. Nejvíc v nemocnicích psychiatrických,” dodal Mužík. Předloni jich podle dat bylo nahlášeno přes 2800, ve fakultních nemocnicích téměř 5000 a v ostatních nemocnicích akutní péče skoro 5700. Čtvrtou nejčastější hlášenou potíží jsou technické problémy.
Nemocnice loni nahlásily do systému více než 2900 úrazů zaměstnanců, většina z nich si nevyžádala nutnost hospitalizace. Nejčastěji šlo o zranění ostrým předmětem, a nejvíc se stávala nelékařským zdravotníkům pracujícím pod odborným dohledem, tedy například praktickým sestrám.
Jako možný limit sbíraných dat Mužík uvedl, že ÚZIS nemá žádnou možnost jak údaje, které nemocnice hlásí, ověřovat a musí důvěřovat nahlášeným údajům.
