“Cílenou léčbu jedním konkrétním lékem lze s úspěchem využít, pokud je v nádoru nalezen vhodný molekulární cíl, například mutace, který lze terapeuticky ovlivnit. Účinek cílené léčby v monoterapii je však časově omezený, proto se vyvíjejí další strategie založené na kombinacích různých typů cílené léčby, chemoterapie a především imunoterapie,” uvedl vědecký ředitel NÚVR a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ondřej Slabý.
To by podle něj mělo umožnit zasáhnout nádor na více místech současně, ale také posílit imunitní systém pacienta v boji s nádorovou chorobou. Dětem s některými typy rakoviny dokážou čeští vědci připravit protinádorovou terapii “na míru”. Podařilo se jim prokázat, že v kombinaci se standardní léčbou je pak opravdu účinná.
Ve studii vědci zkoumali 48 pacientů do 20 let věku s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému. Dostávali standardní a individualizovanou léčbu, v určitém okamžiku jim byla podána i protinádorová vakcína. Po její aplikaci se podařilo dostat rakovinu pod kontrolu u více než poloviny nemocných dětí.
“Větší efekt měla vakcína u pacientů, kteří zatím podstoupili méně různých terapií, tedy u nichž ještě nedošlo vlivem léčby k úplnému vyčerpání jejich vlastního imunitního systému. To by podporovalo zařazení vakcín do časnějších fází léčby vysoce rizikových pacientů,” podotkl přednosta Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a vedoucí jedné z výzkumných skupin NÚVR Jaroslav Štěrba.
Protinádorové vakcíny nejsou preventivní jako například očkování proti spalničkám, ale léčebné. Jsou založeny na využití jednoho typu buněk imunitního systému, které mají schopnost pohlcovat cizorodé látky ze svého okolí a vystavovat je na svém povrchu. Zároveň vysílají signály, že toto jsou antigeny, proti kterým je nutné bojovat. Imunitní systém se je díky tomu naučí rozpoznávat a zahájí vůči nádorovým buňkám, které jsou jejich nositeli, imunitní reakci.
Protinádorové vakcíny z takzvaných dendritických buněk byly vyvinuty a připraveny v laboratořích Farmakologického ústavu a Centra excelence CREATIC LF Masarykovy univerzity, kde působí výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou.
“Vstupním materiálem pro výrobu personalizované vakcíny jsou bílé krvinky, konkrétně takzvané monocyty, získané od pacienta odběrem krve,” uvedla Zdražilová Dubská. Dendritickým buňkám se pak předloží k pohlcení části buněk odebraných z pacientova nádoru a ve formě injekcí se podají zpět pacientovi.
