Nárůst pobytových služeb na 2,4 miliardy korun tržeb podle ředitelky Barbory Vaculíkové souvisí s převzetím nových zařízení a budováním nových kapacit. Ty ale podle ní stále v Česku nejsou dostatečné.
“Předpoklad je, že do roku 2050 budeme mít o milion seniorů víc,” řekla novinářům. Až 440.000 z nich podle ní bude v nejvyšších stupních závislosti, bude tedy potřebovat pobytovou nebo intenzivní domácí péči. Sociálních lůžek podle ní bude chybět až 70.000.
Částečně podle ní může pomoci transformace nemocnic, kterou chtějí od příštího roku vyjednat zdravotní pojišťovny. V současné době je podle Vaculíkové 48.000 lůžek akutní péče, která jsou obsazená zhruba ze 60 procent, a zároveň chybí 5000 až 10.000 lůžek péče následné. Firma v letech 2023 a 2024 investuje zhruba miliardu korun, velkou část do rozvoje následné intenzivní a dlouhodobé péče, stovky milionů také do domácí péče.
Dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči (DIOP) a následnou intenzivní péči (NIP) firma v prezentaci označila jako “perspektivní a úhradově vstřícné obory”. V současné době soukromé subjekty provozují 44 z 36 pracovišť, které NIP poskytují.
V roce 2020 měla skupina 52 těchto lůžek, letos 137. Pacienti podle lékařského ředitele skupiny Jiřího Štefana na tato lůžka přicházejí většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jejich lůžka dříve uvolňují, a pobývají na nich několik měsíců až roky. Vrátit do života se podle něj povede téměř ve 30 procent pacientů, 15 procent do plnohodnotného a částečně i pracovního života.
V takzvaných domovech se zvláštním režimem, kde žijí většinou pacienti s demencemi, má skupina 3500 lůžek ve 13 krajích a téměř 1800 zaměstnanců. V letošním roce chce jejich kapacity navýšit o více než 200 dalších, nové objekty přistaví například v Lázních Bohdaneč nebo Jihlavě.
Podle ředitele divize Alzheimer Home v Česku Ivana Černovského nejsou data o tom, kolik je potenciálních zájemců o umístění v těchto zařízeních. “Předpoklad je, že v tuto chvíli máme nějaké nižší desítky tisíc lidí, kteří by potřebovali využít služby domova se zvláštním režimem, ale kapacity pro ně nejsou dostatečné,” uvedl.
Investiční skupinu Penta kromě skupiny Penta Hospitals tvoří také například řetězec lékáren Dr.Max, banky nebo developerské projekty. Loni jí podle dubnové tiskové zprávy meziročně stoupl čistý zisk o půl miliardy na 12,1 miliardy korun. Nejvíc se na něm podílely právě lékárny a Penta Hospitals. Společnosti skupiny, která působí ve více než deseti zemích Evropy, zaměstnávají více než 40.000 lidí, Penta Hospitals asi 4300.
