V současné době jsou nejvíce rostoucí oblastí zdravotní péče takzvané centrové léky, tedy velmi drahé léky pro menší skupiny pacientů. Pojišťovny za ně daly loni pro 126.000 lidí přes 32 miliard korun. “Musíme se připravit na to, že to nebudou jenom centrové léky, které budou hýbat s tím růstem,” řekl na tiskové konferenci AIFP.
Nové léky na cukrovku, obezitu či Alzheimerovu nemoc budou podle něj stát systém veřejného zdravotního pojištění desítky miliard korun. V letošním roce půjde na zdravotní služby téměř 494 miliard korun, zhruba polovinu stojí péče v nemocnicích, asi 17 procent jsou náklady na léky a 8,1 procent takzvané centrové léky.
AIFP upozorňuje, že zatímco pro zdravotní pojištění jsou centrové léky nákladem, pro sociální systém jsou úsporou, protože pacientům umožňují pracovat. Například u roztroušené sklerózy, která postihuje nervový systém a bez léčby vede k invaliditě, asi 62 procent pacientů užívá centrové léky a z nich 75 procent pracuje. Díky lepšímu zdravotnímu stavu tak nepotřebují invalidní důchod nebo další sociální dávky.
Náklady na centrové léky rostou podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška tempem asi 11 procent ročně. “Je legitimní se bavit o tom, jak se budou financovat dál, protože něco jiného je 11 procent ze základu 500 milionů a něco jiného ze základu 30 miliard,” uvedl. Nárůst počtu pacientů podle něj ale znamená, že léčba funguje. “Lidé déle žijí a do značné míry je to léčba celoživotní,” dodal. V roce 2040 může být podle něj léčených pacientů přes 40.000.
Náklady na jednoho pacienta se ale podle AIFP v čase snižují, od roku 2010 asi o 11 procent na 259.000 korun v roce 2022. Zhruba 27 procent nákladů na centrové léky tvoří léčiva na různé druhy rakoviny. Té lze podle odborníků z velké části předcházet prevencí, což je podle náměstka Dvořáčka místo, kde může veřejné zdravotní pojištění nejvíc ušetřit. Cílem proto je zachytávat rakovinu v časných, dobře léčitelných stadiích.
“Je to i záměr, který máme v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění – umožnit zdravotním pojišťovnám mnohem víc pracovat s motivací pojištěnce, abychom v ideálních případech ty náklady v následujících letech minimalizovali,” dodal. Pojišťovny proto už v současné době některé své příspěvky spojují s absolvováním vyšetření k odhalení rizika rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku či děložního čípku, takzvaného screeningu, nebo preventivní prohlídky u praktického lékaře.
V novele zákona se počítá s tím, že by mohli podobně zohlednit absolvování prevence i pro úhradu jinak nehrazené péče. Jako příklad MZd zmiňuje například bílé zubní výplně, které budou jinak hrazené jen z 40 procent.
