“České nemocniční zdravotnictví vstupuje do etapy charakterizované rostoucím selekčním tlakem zdravotních pojišťoven na redukci či alespoň restrukturalizaci nemocnic, v lepším případě na racionalizaci služeb,” uvedla asociace. Podle dřívějších vyjádření například ředitele největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.
Asociace předpokládá, že tento tlak se bude týkat zejména malých nemocnic a zdravotní pojišťovny ho budou chtít promítnout do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. “Myslíme si, že problém transformace nemocnic nespočívá v neochotě managementů nebo jejich vlastníků ji uskutečnit, ale v neznalosti pravidel a podmínek, za jakých proběhne,” doplnila.
Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, polovina z nich jde do nemocnic. V ČR jich je asi 150, 12 největších zřizuje stát a další menší řídí většinou kraje, města či soukromé firmy. Podle asociace poskytují regionální nemocnice 50 procent hospitalizační péče.
Kultivace sítě nemocnic je i podle ASČM nezbytná, vycházet ale podle ní musí z narovnání financování a efektivní elektronizace, změny žádá i ve vzdělávání lékařů. “Proces restrukturalizace by měl být racionální debatou nad zajištěním péče v regionech, a to nejen z pohledu center (…), ale i z pohledu banálních a běžných onemocnění, kterých vlivem stárnutí populace bude spíše přibývat,” uvedla.
Role malých a středních nemocnic bude podle ní dál nezastupitelná. “S rostoucím spektrem výkonů v takzvaných centrech stoupá význam regionálních nemocnic v rychlé diferenciální diagnostice, směrování pacientů do center a následně v doléčování těchto pacientů,” doplnila. Zásadní je pro asociaci také to, zda se budou moci transformované nemocnice dál podílet na postgraduálním vzdělávání lékařů.
Za problém, který malé nemocnice ekonomicky poškozuje, považuje asociace nerovnost úhrad za stejné výkony. Teď se shodně hradí jen 18 procent hospitalizací, ostatní péče je placena podle individuálních smluv nemocnic s pojišťovnami. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v lednu uvedl, že do konce volebního období by chtěl podíl navýšit na 35 procent. Podle asociace je ale MZd ve střetu zájmů, protože zřizuje velké fakultní nemocnice, kterým by úhrady jejich sjednocením poklesly.
Asociace kritizuje také změny v zákoníku práce v oblasti přesčasů, které nemocnicím komplikují zajištění odpoledních a víkendových pohotovostí. Vadí jí také centralizace péče na úkor regionálních nemocnic. “Ministerstvo snížilo úhrady nemocnicím u některých výkonů, které chce centralizovat, a spoléhá na to, že je ředitelé zakážou lékařům provádět, ačkoli je dosud prováděli, mají vynikající výsledky, mají je nasmlouvány se zdravotními pojišťovnami, a to jenom proto, že se stanou ekonomicky nerentabilní,” píše AČMN.
