S vysokým krevním tlakem se léčí každý pátý pojištěnec VZP

Autor: Redakce | Prevence a léčba | 12. 12. 2023

“Hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, lze považovat za jednu z civilizačních chorob, které lze ovšem v 90 procentech předcházet zdravým životním stylem,” uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Za léčbu vysokého tlaku pacientů loni pojišťovna vydala téměř 3,7 miliardy korun. “V nákladech přitom není zahrnuta léčba dalších souvisejících nemocí,” dodala.

Prvních příznaků vysokého krevního tlaku si často pacienti nevšimnou, výrazně se nemusí projevit i několik let. Často se ho ale podaří odhalit praktickému lékaři při preventivní prohlídce, kdy pacientovi tlak změří. Tuto prohlídku mohou lidé podstoupit jednou za dva roky, asi 40 procent lidí na ně ale nechodí.

“Správná léčba vysokého tlaku je velmi důležitá, protože vede k prevenci vzniku závažných onemocnění,” uvedla Plívová. Neléčený krevní tlak může vést i k mrtvici nebo infarktu, zvýšené je také riziko demence. Například cévní mozkové příhody pak stojí VZP přibližně další dvě miliardy korun, péče o pacienty s infarkty bezmála 1,2 miliardy korun.

Rizikovým faktorem ke vzniku vysokého tlaku jsou kromě věku nebo dědičnosti také obezita, kouření, strava s nadměrnou solí nebo pití alkoholu. Zdravý člověk by měl mít u lékaře krevní tlak ideálně 140 na 90, při měření doma 135 na 85.

S nějakou nemocí srdce či cév obecně se léčí v současné době každý čtvrtý Čech, je jich asi 2,9 milionu. Do budoucna jich bude v populaci ještě přibývat. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí, tvoří více než 40 procent. Nejběžnějšími jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo.

Odborníci se shodují na tom, že jako prevence jsou nejdůležitější zdravá strava a dostatek pohybu. Důsledky nedostatečného pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.

 

Náklady v tis. Kč a počty pacientů s hypertenzí (hlavní diagnóza) v letech 2018-2022:

RokPočet pacientůCelkové náklady v tis. Kč
20181 116 9672 839 100
20191 194 9133 010 457
20201 306 4073 453 234
20211 237 0313 414 546
20221 246 5163 684 349