Program je určený lidem mezi 55 a 74 lety, kteří kouřili nebo kouří 20 let asi 20 cigaret denně, nebo deset let kolem 40 cigaret za den. Na program navazuje diagnostika a léčba ve specializovaných centrech, kde se o dalším postupu radí tým specialistů. Funkční týmy by měli tvořit plicní lékař, hrudní chirurg, radiodiagnostik, onkolog a radiační onkolog.
“Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ řekla doktorka Martina Koziar Vašáková.
V Česku existuje osm pneumoonkochirurgických center, které nově akreditovalo ministerstvo zdravotnictví, a 27 radiologických pracovišť. Podle lékaře Roberta Lischkeho záleží i na tom, kde je pacient léčen. V některých nemocnicích nemají lékaři k dispozici nejnovější diagnostická zařízení a metody, což může vést ke zdržení při diagnostice nádorů.
Kvalitní odběr je podle odborníků klíčový pro nastavení vhodné a včasné léčby rakoviny plic. Pokud je to možné, využívají lékaři pro odběr části nádorové tkáně bronchoskopii. Odebrání vzorku se podle lékařů komplikuje ve chvíli, kdy se nádor nenachází v centrálních dýchacích cestách.
“Pokud je nádor v centrálních dýchacích cestách, je to poměrně snadné, ale pokud je na okraji, musíme použít i rentgen a navigační systém. A to se neděje všude. Usilujeme o to, aby došlo k jasnému rozdělení bronchoskopických pracovišť a poté nasměrování pacientů podle závažnosti a typu nádoru tam, kde vyšetření umí,“ řekl lékař Milan Sova.
Lékaři využívají pro léčbu rakoviny pokrokové metody. “Například už letos u vybraných pacientů před tím, než podstoupí operaci, začneme s novým protokolem léčby. Pacientům aplikujeme kombinaci imunoterapie a chemoterapie. Studie totiž ukázaly, že až 24 procent pacientů se pak nádoru zcela zbaví – dojde k tzv. kompletní patologické odpovědi,“ řekl Lischke. Trendem ve specializovaných centrech je podle něj zapojování robotické chirurgie, která je pro pacienty nejšetrnější a přitom velmi radikální.
Z dosavadních dat za rok 2022 zaznamenali lékaři 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno 15 případů a více než polovina je v prvním stadiu, které je operovatelné. Preventivním vyšetřením zatím prošlo více jak 7000 rizikových lidí. Průměrně v Česku onemocní rakovinou plic každoročně zhruba 6600 lidí a téměř 5400 na ni zemře.
