Jednání pojišťoven se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz na péči v příštím roce začala v lednu, dohody by měly být uzavřeny v červnu. Ministerstvo do jednání oficiálně nezasahuje, své priority prezentuje prostřednictví rady poskytovatelů zdravotní péče. “Moje rada poskytovatelů pak s nimi diskutuje, co jsou ty priority a trendy tak, aby nějaká nátlaková skupina nepřeválcovala ty ostatní,” řekl Válek.
Pojišťovny bude žádat o navýšení peněz na péči o duševní zdraví, na zvýšení dostupnosti praktických lékařů pro děti i pro dospělé nebo na preventivní programy a screeningová vyšetření, kam lékaři zvou jinak zdravé lidi ve skupinách, které mají vyšší riziko některého druhu rakoviny, aby ho u nich případně odhalili včas.
Nyní fungují pro rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku a u kuřáků k rakovině plic. Válek už dříve avizoval, že od příštího roku bude pilotně zaveden screening rakoviny prostaty. Prioritou budou podle něj také jednodenní medicína a péče ve specializovaných centrech. “Toto jsou systémová rozhodnutí, která já navrhnu jako ministr,” dodal.
Narovnat chce také špatně nastavenou úhradu za stejné výkony u dětí a u dospělých. Vyšetřit dětského pacienta je podle něj pro lékaře náročnější i časově, proto byl měl podle Válka za takovou péči dostávat více peněz. “Pokud máte nemocnici, kde je většina pacientů dětských, tak ta nemocnice vždycky bude v minusu,” doplnil.
Podle materiálů z dohodovacího řízení se počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 489,5 miliardy korun, asi o šest procent vyššími než letos. Loni byly náklady na zdravotní služby 420,7 miliardy, meziročně rostly o čtyři procenta. Největší podíl peněz jde do nemocnic akutní péče, loni to bylo 221 miliard korun. Například stomatologická péče stála loni 15 miliard, péče praktických lékařů 25 miliard a ambulantních specialistů 29 miliard.
Systém veřejného zdravotního pojištění má letos plánované příjmy 464 miliard korun, o 7,4 procenta vyšší než loni. Plánované výdaje ale jsou ještě o 12 miliard vyšší než příjmy, pojišťovny proto budou muset čerpat z rezerv z předchozích let. Náklady přímo na zdravotní péči budou 432 miliard korun. Na pojistném by se letos mělo vybrat 306,6 miliard korun, dalších 125,5 miliardy zaplatí stát za státní pojištěnce.
