Antibiotika se používají pro pacienty v nemocnicích i pro léčené doma. Praktičtí lékaři, lékaři na nemocničních pohotovostech, urologové nebo lékaři na ORL je předepisují zejména na bakterie způsobující angíny, záněty dutin, močového ústrojí nebo zápaly plic.
“Základní antibiotika jsou velmi dobře citlivá, narůstá resistence k alternativním,” uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Helena Žemličková. Léky působící proti více typům bakterií by se podle ní měly používat jen ve zvláštních situacích, jako jsou například alergie na penicilin. Data ale ukazují, že jejich podíl na předepsaných antibiotikách roste.
Spotřeba antibiotik vykazuje podle Žemličkové také na každoroční výkyvy v měsících, kdy se pravidelně objevuje epidemie respiračních infekcí. Tyto nemoci ale způsobují viry, u kterých antibiotika neúčinkují. “Nemáme přesná data, pro které infekce lékaři ta antibiotika předepisují. Můžeme jenom spekulovat,” dodala.
Odborníci by proto uvítali, aby bylo možné získávat o předepisování těchto léků více informací. “Bylo by úplně skvělé, kdyby šlo propojit indikaci antibiotik s konkrétní diagnózou,” řekla Žemličková. U angíny, kde se antibiotika předepisují často, jsou podle ní antibiotika nutná jen ve 20 až 30 procentech případů.
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera až 10 procent antibiotik v EU předepisují zubaři. Komora proto podle něj chystá nové doporučené postupy, které tomu budou bránit. Zakročit by podle něj měly i zdravotní pojišťovny. “Velmi by pomohlo, aby se plátci chovali restriktivně,” uvedl. Stává se podle něj, že díky snadné možnosti předepsat léky přes e-recept, si pacienti antibiotika seženou od jiného lékaře i v případě, že jim je jejich ošetřující lékař nedoporučí.
SZÚ podle ředitelky Barbory Mackové připravuje aktualizaci akčního plánu, který má vézt k uvážlivějšímu užívání antibiotik, aby se bránilo vzniku odolných bakterií. Do letních prázdnin by ho měla projednat vláda. Zahrnuje i používání antibiotik ve veterinární medicíně, především při produkci potravin živočišného původu.
Podle Lucie Pokludové z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv je v Česku regulace přísnější než v některých zemích, ze kterých se do ČR potraviny dovážejí, například v Polsku nebo Španělsku. Od roku 2008 se spotřeba antibiotik v této oblasti snížila o více než dvě třetiny, od roku 2018 o 13 procent.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka chce EU výrobce finančně motivovat, aby pracovali na vývoji nových antibiotik. V souvislosti s jejich aktuálním nedostatkem se hovoří i o podpoře přesunu výroby těchto léčiv zpět na území EU. Výpadky dodávek zejména základních penicilinů lékárny zaznamenávají od podzimu loňského roku, vláda rozhodla opakovaně i o povolení jejich dovozu ze zahraničí. Do budoucna by měla podobné situaci předejít nová legislativa, která má dát výrobcům povinnost držet v ČR zásobu na dva měsíce.
