Možností transplantovat játra se začali lékaři zabývat od 50. let minulého století. Zpočátku se experimentovalo na psech, později lékaři začali zkoušet takzvané ortotopické transplantace, kdy jsou odstraněna původní játra nebo část z nich a na jejich místo se transplantují dárcovská játra. Na základě těchto experimentů provedl Thomas Starzl v Denveru první klinickou transplantaci jater. V roce 1968 byla poprvé provedena úspěšná transplantace jater i v Evropě (v Cambridgi).
Poté byly jaterní transplantace prováděny jen v ojedinělých případech a jejich výsledky nebyly povzbudivé. Historickým mezníkem v transplantacích bylo zavedení nového imunosupresivního léku cyklosporinu A v roce 1978. Dalším klíčovým momentem byla úspěšná transplantace části jater živého dárce v Chicagu v roce 1989. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky.
Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně a v drtivé většině se tak transplantují játra od zemřelých dárců.
V Československu poprvé dokázali lékaři úspěšně transplantovat játra v únoru 1983 na II. chirurgické klinice brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok. V Česku bylo loni celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018.
