“Ty osudné minuty mohly stát pacienta život,” prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.
Ničivé údery, které pokračovaly i minulý týden a opět uvrhly zemi do temnoty, narušily systém zdravotní péče, už tak poznamenaný roky korupce, špatným hospodařením, pandemií covidu-19 a devíti měsíci války. Plánované operace se odkládají, záznamy o pacientech nejsou kvůli výpadkům internetu k dispozici a zdravotníci museli při vyšetření pacientů v potemnělých místnostech používat baterky.
Minulý týden kyjevský kardiologický ústav zveřejnil na své facebookové stránce video, na němž chirurgové operují srdce dítěte, přičemž jediné světlo jim poskytovaly čelové svítilny a svítilna na baterie. “Radujte se, Rusové, na stole leží dítě a během operace úplně zhasla světla,” komentuje situaci na videu ředitel institutu a lékař Borys Todurov. “Teď zapneme generátor – bohužel to bude trvat několik minut,” dodal.
Útoky zasáhly nemocnice a ambulantní zdravotnická střediska také na jihovýchodě Ukrajiny. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden uvedla, že od 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, do 23. listopadu ověřila nejméně 703 útoků na zdravotnická zařízení. Moskva vytrvale odmítá obvinění, že se zaměřuje na civilní zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden opět trval na tom, že Rusko cílí pouze na objekty “přímo či nepřímo související s vojenskou silou”.
Jenže zrovna minulý týden při úderu na porodnici v nemocnici ve městě Vilňansk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul novorozenec a dva lékaři byli těžce zraněni. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé poté, co ruské síly ostřelovaly polikliniku.
Duda mezitím popsal ze Lvova, že výbuchy byly tak blízko nemocnice, až “se třásly stěny” a lékaři i pacienti museli sejít do krytu ve sklepě – což se děje pokaždé, když se rozezní sirény. Nemocnice, která se specializuje na léčbu rakoviny, provedla ten den pouze deset ze 40 plánovaných operací.
V nedávno osvobozeném jihoukrajinském Chersonu, který se po ústupu Ruska ocitl bez proudu, představují skutečnou výzvu pro tamní zdravotníky zastavené výtahy. Musejí snášet nepohyblivé pacienty dolů po schodech obytných domů a pak je zase vynášet nahoru na operační sály. Lékaři ve městě, kde se koncem listopadu začíná stmívat po 16. hodině, používají čelové svítilny, světla z telefonů a baterky. V některých nemocnicích nefunguje klíčové vybavení.
Minulé úterý ruské údery na město zranily třináctiletého Artura Voblikova a lékaři mu museli amputovat ruku. Zdravotníci nesli mladíka temnými schodišti dětské nemocnice na operační sál v šestém patře. “Nefungují dýchací přístroje, nefunguje rentgen… Je tu jen jeden přenosný ultrazvuk a ten neustále přenášíme,” popisuje lékaři Volodymyr Mališčuk, vedoucí chirurgického oddělení dětské nemocnice v Chersonu.
Generátor, který dětská nemocnice používá, se minulý týden porouchal a zdravotnické zařízení zůstalo hodiny bez dodávek energie. Lékaři balí novorozence do přikrývek, protože nefunguje topení, přibližuje zástupkyně vedoucího oddělení intenzivní péče Olha Piljarská. Podle lékařky Maji Mendelové ztěžuje nedostatek tepla i operace. “Nikdo nepoloží pacienta na operační stůl, když jsou teploty pod nulou,” uvedla.
Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v pátek řekl, že se neplánuje uzavření žádné z nemocnic v zemi, ať už bude situace jakkoli špatná. Úřady podle něj nicméně budou “optimalizovat využití míst a kumulovat vše nezbytné v menších prostorách” kvůli snazšímu vytápění. Do všech ukrajinských nemocnic byly podle něj dodány dieselové nebo plynové generátory a v nadcházejících týdnech dostanou dalších 1100 generátorů, které poslali západní spojenci. V současné době mají podle ministra nemocnice dostatek paliva na sedm dní. Potřebné jsou však podle něj další záložní generátory. Generátory jsou navrženy tak, aby fungovaly krátkou dobu – tři až čtyři hodiny, ale výpadky proudu mohou trvat až tři dny, řekl Ljaško.
Na nedávno znovudobytých územích se zdravotnický systém vzpamatovává z několikaměsíční ruské okupace. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z uzavření zdravotnických zařízení v Chersonské oblasti a rabování zdravotnického vybavení – dokonce i sanitek. Lékařka Olha Kobevková, která se nedávno vrátila z osvobozených míst Chersonské oblasti, kam přivezla humanitární pomoc, se vyjádřila podobně jako Zelenskyj. “Rusové ukradli ze zdravotnických zařízení dokonce i ručníky, přikrývky a obvazy,” uvedla.
V Kyjevě většina nemocnic funguje jako obvykle, přičemž se částečně spoléhají na generátory. Menší soukromé ordinace a zubařské kliniky mají ovšem při poskytování péče pacientům obtíže. Kyjevský zubař Viktor Turakevič musí přesouvat i naléhavé termíny, protože výpadky proudu v ordinaci trvají nejméně čtyři hodiny denně a objednaný generátor dorazí až za několik týdnů.
Výpadky proudu také ztížily přístup k on-line záznamům pacientů a systém ministerstva zdravotnictví, který uchovává všechna data, byl nedostupný, popsala Kobevková, která pracuje v západoukrajinském městě Černivci. Duda poznamenal, že tři lékaři a několik zdravotních sester z jeho nemocnice odjelo léčit ukrajinské vojáky na frontu. “Válka zasáhla každého lékaře na Ukrajině, ať už na západě nebo na východě, a míra bolesti, které denně čelíme, je těžko měřitelná,” řekl Duda.
WHO minulý týden uvedla, že ukrajinský zdravotnický systém čelí “dosud nejtemnějším dnům války”. Děje se tak v době rostoucí energetické krize, nástupu chladného zimního počasí a dalších problémů. “Letošní zima ohrozí životy milionů lidí na Ukrajině,” prohlásil šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Předpověděl, že další dva až tři miliony lidí mohou opustit své domovy ve snaze najít teplo a bezpečí, přičemž budou čelit zdravotním obtížím včetně respiračních infekcí, jako je covid-19, zápal plic a chřipka.
