“Praktičtí lékaři by měli zvládnou diferenciální diagnostiku migrény od jiné bolesti hlavy,” řekl Nežádal. Hlavním příznakem tohoto neurologického onemocnění je záchvatovitá pulzující bolest hlavy. Dále se projevuje nevolností, citlivostí na světlo či zvuky, únavou a zvracením. Podle odhadů lékařů žije v Česku s migrénou až 1,7 milionu lidí, třetina z nich má čtyři záchvaty do měsíce.
Lidi s takovými potížemi by praktičtí lékaři podle Nežádala měli odeslat k neurologovi nebo do centra specializovaného na léčbu bolesti, aby dostávali léky, které záchvatům předcházejí. Téměř 80 procent lidí léčí migrénu jen v době záchvatu léky na bolest, u kterých postupně klesá účinnost a navíc při užívání více než 15 dní v měsíci vzniká nová, jimi způsobená bolest, uvedl neurolog.
V takovém případě je podle něj na místě odvykání a preventivně podávané léky na migrénu, které užívá podle průzkumu pacientské organizace Migréna-help necelá třetina pacientů. Některým z nich lékaři v 30 specializovaných centrech předepisují i takzvanou biologickou léčbu, která se užívá injekčně zhruba jednou za měsíc. Vhodných pacientů je podle odhadů asi 23.000, v současné době ji podle registru užívá asi 3500 z nich.
Asi 30 procent lidí v průzkumu uvedlo, že migréna negativně ovlivňuje jejich práci. Podle Tomáše Doležala, který se specializuje na nákladovou efektivitu zdravotní péče, z více než 1000 pacientů v registru plně pracuje 73 procent a dalších 10 procent na částečný úvazek. Počty jejich záchvatů se díky moderním lékům z průměrných zhruba 12 dní snižují. “Po třech měsících léčby průměrná hodnota klesá na třetinu, potom dále klesá méně,” doplnil.
Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě a druhou nejčastější invalidizující chorobou. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.
