Ve Fakultní nemocnici Brno zdravotníci ošetřovali kvůli otravě šest lidí. “Byli na krátké hospitalizaci. Brzy šli domů. Situace je shodná s rokem 2021 i 2020, letos se tedy otravy nijak nevymykají standardu předešlých let. Nejčastější měsíce spojené s otravami jsou září a říjen,” uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Čtyři pacienty ošetřili ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. “Ve dvou případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovou neboli růžovku,” uvedl mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach. Podle vedoucího lékaře metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Vladimíra Konečného měla otrava u obou pacientů lehký průběh. “Bylo tam zvracení, průjem, bolesti břicha a u jedné pacientky zmatenost. Do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli do domácího léčení,” řekl Konečný.
První příznaky se v tomto případě projevují za půl hodiny, někdy i za dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace podle Erlebacha hrozí jen výjimečně. Další dva pacienti byli hospitalizovaní po špatné přípravě nebo kvůli špatnému skladování hub. “Horší problém představuje skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání,” upozornil Erlebach.
První příznaky se objevují osm až deset hodin po konzumaci. “Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,” řekl primář II. interní kliniky Aleš Průcha.
Nepříjemný problém může způsobit také nedostatečná úprava hub. To platí například u hřiba satana a většiny dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. “Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ doplnil Průcha.
V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. “Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,” dodal Erlebach.
hor gcm
