SZÚ prověřuje víc než 3400 různých potravin, zásadních je zhruba 50 druhů. Na základě výsledků mohou odborníci upravovat v legislativě limity různých látek v potravinách na trhu. “Dílčí výsledky za rok 2021 prokázaly u některých druhů potravin přetrvávající problém kontaminace plísněmi,” uvedl SZÚ. “Stravu Čechů dnes už méně zatěžují polychlorované bifenyly (PCB), zátěž olovem se také snížila, díky nahrazení v benzinech, ale kadmium je stále ve stravě významně zatěžujícím prvkem,” dodal.
Zárodky plísně Aspergillus flavus, které tvoří aflatoxiny, testy odhalily ve 13 procentech ze 456 vzorků potravin. “Jak ukázaly testy, potenciální dávky jedovatých toxinů mohou lidé přijímat v potravinách jako černý a ovocný čaj, polohrubá mouka, těstoviny, rýže, pepř, listové těsto, vlašské ořechy, hrách, a dokonce i dětská kaše,” komentoval výsledky vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Jiří Ruprich.
Aflatoxiny paří mezi jedy produkované plísněmi, které způsobují zažívací potíže, zatěžují játra, ledviny i imunitní systém a některé z nich jsou rakovinotvorné. Ředitelka SZÚ Barbora Macková upozornila, že tyto škodlivé látky nelze odstranit vařením a třeba u čajů ani přelitím vroucí vodou. “Obzvlášť častou chybou je, když lidé už dokonce vidí zasažení potravin plísní a jen odeberou nebo odkrojí viditelně plesnivou část. Plísně ale vždy prorůstají do celé potraviny,” varovala.
U kadmia prošlo analýzou celkem 189 druhů potravin v téměř 3500 vzorcích. Ukázalo se, že zátěž kadmiem u dospělých mužů a těhotných žen se blíží evropskému toxikologickému limitu, u dětí limit překračovala dvojnásobně. K významným zdrojům patřily brambory a výrobky z brambor, běžné a jemné pečivo, mouka, těstoviny a rýže. “Nejvyšší koncentrace kadmia byly zaznamenány v kakau, bramborových lupíncích, arašídech, sóji a výrobcích z ní, dále ve slaném trvanlivém pečivu, špenátu, koření, čokoládě a v celeru,” uvedl SZÚ. Podíl potravin živočišného původu na vystavení lidí kadmiu je ve srovnání s rostlinnými potravinami nízký, dodal.
Kadmium se jako těžký kov dlouhodobě hromadí v lidském těle. Patří také mezi rakovinotvorné látky, může poškozovat ledviny a játra, negativně ovlivňovat reprodukční orgány a vliv má i na proces řídnutí kostí. “Expoziční dávka kadmia zjištěná pro ČR zasluhuje naši pozornost. V kombinaci s dalšími zdroji kadmia, ke kterým pro běžného člověka patří zejména kouření či expozice dýmu z cigaret, může kadmium představovat významný rizikový faktor,” poukázal Ruprich.
Vzorkování potravin se provádí náhodně v tržní síti, modeluje se tak chování spotřebitele, uvedl SZÚ. Analýze odebraných potravin předchází jejich úprava v laboratoři do podoby pokrmu, metodika se používá i v dalších zemích Evropské unie a jinde ve světě. Nejde tak o kontrolu, kterou zajišťují orgány ochrany veřejného zdraví nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), zdravotní ústav hodnotí sumu všech potravin, které každý den v průměru člověk sní.
