“Zdravotnictví bylo dříve vnímána čistě jako agenda jednotlivých států. To se v době epidemie koronaviru dramatickým způsobem změnilo,” uvedl Dvořáček. Kromě témat souvisejících s covidem-19 je tématem rakovina, které podle dat Eurostatu v roce 2019 podlehlo v EU 1,1 milionu lidí.
Příští týden pořádá ministerstvo v Brně odbornou konferenci Moderní kontrola rakoviny: Záchrana životů prostřednictvím chytrých řešení, vycházející z Evropského plánu boje proti rakovině. “Je to nejrozsáhlejší plán, který byl pro nějakou diagnózu vytvořen,” dodal Dvořáček. Mezi jeho cíle patří centralizace péče, soulad dostupnosti léčby mezi zeměmi a společná práce zemí na výzkumu nebo klinických hodnoceních nových léčiv.
Plán se soustředí na prevenci, včasnou diagnostiku, léčbu a kvalitu života vyléčených pacientů. “My bychom chtěli dosáhnout větší specifikace plánu, aby se z obecnějšího materiálu stalo opravdu něco, co mohou státy využívat,” popsal. Zaměří se proto také na sběr a hodnocení dat a screeningové programy, tedy pravidelná vyšetření zdravých osob z rizikových skupin, která mají rakovinu odhalit.
V září by Česko chtělo předložit doporučení Evropské rady právě k těmto screeningům, v prosinci se jím bude zabývat setkání ministrů zdravotnictví v Bruselu.
Tématem vzácných onemocnění se bude ministerská konference zabývat 25. a 26. října. “Klíčovým cílem je výzva pro direktorát pro zdravotnictví, aby EK začala pracovat na velmi podobném materiálu, jako je evropský plán boje s rakovinou pro oblast vzácných onemocnění,” řekl náměstek. V EU trpí některým ze vzácných onemocnění, tedy nemocí vyskytující se u jednoho z 2000 lidí, přes 30 milionů osob. Lékaři zatím definovali takových nemocí přes 8000.
Financování
Podobně jako u rakoviny by na celoevropský plán mělo být navázáno i financování. Prostředky půjdou do výzkumu a vývoje, ale také třeba do sběru dat nebo fungování specializovaných center. Podle Dvořáčke je výhodou centralizace péče, že lékař vidí co nejvíce pacientů se stejným onemocněním, kterých jsou v jednotlivých zemích jen jednotky. “U ultravzácných onemocnění nedává smysl, aby centra byla v každé zemi,” dodal.
ČR se bude v době předsednictví zaměřovat také na strategii pro léčivé přípravky, která by mohla umožnit společné nákupy. “Nikdy žádná z předchozích iniciativ neuspěla, protože se až do detailu zabývala konkrétním nákupem. Během pandemie zafungovala ne snaha o konkrétní nákup, ale vyjednávání podmínek,” uvedl Dvořáček.
Díky společnému systému se podle něj před několika týdny povedlo koupit pro země EU vakcínu proti opičím neštovicím. Cílem bude i podobná dostupnost léků ve všech zemích, v současné době jsou nová léčiva často na velkých evropských trzích dříve, někdy i o několik let. “Ministři chtějí, aby možnost národního státu stanovit úhradu léčivého přípravku mohla proběhnout ve stejné době po celé Evropě,” řekl. Stanovením úhrady léku ze strany státu, v ČR zdravotních pojišťoven, se lék stává v zemi dostupným.
