O tom, že je připravená smlouva, která čeká jen na odsouhlasení firmou Pfizer, mluvil ministr Válek začátkem letošního ledna. Tehdy očekával první dodávky antivirotika, které doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), na konci března. Má být účinný na všechny varianty covidu-19 včetně omikron, který se šíří v současné době.
Monoklonální protilátky, tedy léky, které mají chránit před rozvinutím covidu-19, jež by si vyžádalo hospitalizaci, na omikron účinkují méně. Jde například lék od firmy Regeneron nebo bamlanivimab a etesevimab od firmy Eli Lilly. Česko jich nakoupilo desítky tisíc dávek, část ale po příchodu varianty omikron nestihlo využít. Nemocnice za ně vydaly desítky milionů korun.
Z protivirových léků je v ČR k dispozici molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) a lékaři podávají vhodným pacientům stále také remdesivir.
Vláda bude jednat také o smlouvě na vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Ta dosud tvořila podle dat o očkování asi devět procent všech podaných dávek, aplikovalo se jich necelých 1,6 milionu. Většina očkovacích látek, téměř 83 procent, aplikovaných od prosince 2020 bylo od firmy Pfizer/BioNTech.
Zájem o očkování proti covidu-19 od začátku roku, kdy bylo za jeden den podáno i více než 111.000 dávek, výrazně klesl. V dubnu je to v pracovní dny stabilně v průměru necelých 3700 dávek. Česko má objednáno výrazně více dávek vakcín, než zvládá využít. Letos by jich mělo dorazit zhruba 14 milionů. Válek minulý týden řekl, že se na úrovni celé EU jedná o snížení dodávek.
Do konce března výrobci dodali do ČR přes 26,1 milionu dávek. Z nich 17,5 milionu bylo využito, 2,5 milionu darováno či prodáno dalším zemím a 258.000 dávek zničeno. Někteří příjemci darovaných vakcín kritizovali, že Evropa jim dodala látky tak krátce před expirací, že nebylo logisticky možné je využít.
