V květináčích tu vedle sebe rostou trávy jílek vytrvalý, bojínek luční, medyněk vlnatý nebo srha laločnatá. Botanik se stará také o stromy, například břízy nebo lísky. Každá z rostlin se sem dostala z přírody a původně rostla ve vzdálenosti nejvýše 20 kilometrů od Rennes. Geografická blízkost je důležitá, protože v různých oblastech rostliny kvetou v odlišných obdobích. Každý druh je tu podle Tigera zároveň v několika exemplářích z různých světových stran kvůli genetické rozmanitosti.
Pylových farem dnes ve Francii existuje dvacet. První vznikla před deseti lety v Nantes, kde je dnes také centrála pro celou pylovou databázi. Ve Francii trpí pylovou alergií deset až 20 procent obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá, že do roku 2050 bude alergický každý druhý člověk.
“Z hlediska veřejného zdraví je to velmi zajímavý preventivní nástroj,” říká Mickaël Pouliquen, alergolog a referenční lékař v polináriu v Rennes. “Díky němu přesně víte, kdy si vzít a kdy vysadit antihistaminikum. Umožňuje také identifikovat pyl, který je původcem respirační alergie,” dodává. Důležité je zaznamenat emisi pylu hned první den, protože léčba alergií je nejúčinnější, pokud přijde okamžitě. Po několika dnech už je pylu ve vzduchu více, alergie silnější a léčba náročnější, vysvětluje lékař.
Dlouhodobým cílem projektu je pokrýt pylovými farmami celé území Francie, byla by jich potřeba zhruba stovka.
“Globální oteplování a znečištění přispívají k nárůstu množství pylů v ovzduší,” říká Julia Maguérová z asociace sdružující polinária ve Francii. Teplo totiž prodlužuje délku pylové sezony. “Lidé mají stále častěji příznaky alergie v průběhu celého roku, zatímco dříve byli postiženi od února do září. Znečištění také zvyšuje alergenní potenciál pylů, což vede ke stále častějším respiračním problémům,” dodává Maguérová.
V České republice takzvaný pylový semafor aktuálně kvetoucích alergenů od května 2020 nabízí Český hydrometeorologický ústav. Nějakou formou alergie trpí podle odhadů zhruba třetina české populace.
