“Výsledky studie potvrdily naši hypotézu, že molekulární vodík může pomáhat i lidem, kteří trpí například akutním respiračním onemocněním, nikoliv jen sportovcům, u nichž je prokázán pozitivní vliv užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy,” uvedl hlavní autor studie Michal Botek, který se s kolegy v laboratoři zátěžové fyziologie účinky vodíku zabývá již delší dobu. V době epidemie covidu-19 se rozhodli odborníci své dosavadní poznatky o jeho antioxidačních, protizánětlivých a únavu snižujících vlastnostech zaměřit právě na toto onemocnění.
Do výzkumu se zapojilo bezmála osm desítek lidí, kteří prodělali infekci koronavirem s lehkým nebo středně těžkým průběhem. Účastníci prošli vstupními vyšetřeními, zejména spirometrií, která zkoumá funkčnost plic, a šestiminutovým chodeckým testem, na základě kterého byla hodnocena jejich aktuální funkční kapacita po prodělané nemoci. “Následující dva týdny účastníci studie každý den po dobu 120 minut, respektive dvakrát 60 minut inhalovali vodík prostřednictvím zařízení, které jej pomocí elektrolýzy generuje z purifikované vody. Navíc si zaznamenávali i subjektivní pocity týkající se únavy, kvality spánku, svalové bolesti a pociťované dušnosti. Po dvoutýdenní inhalaci následovalo opakované testování na fakultě tělesné kultury,” uvedli odborníci.
Účastníci výzkumu byli přitom rozděleni na vodíkovou a placebo skupinu. “Mohli jsme tedy skutečně velmi exaktně posoudit, jak efektivně může vodík postcovidový organismus revitalizovat. Skupina, která po dva týdny inhalovala podle naší metodiky vodík, se v opakovaném šestiminutovém chodeckém testu zlepšila průměrně o 64 metrů, tedy zhruba o deset procent oproti vstupnímu testu, zatímco u placebo skupiny došlo pouze k minimálnímu zlepšení, v průměru jen o devět metrů,” přiblížil výsledky Michal Botek.
Studie se podle olomouckých odborníků zaměřila na možné pozitivní efekty vodíku po prodělaném covidu-19 jako první na světě. “Snažili jsme se z mála dostat maximum a o to více nás těší pozitivní reakce kolegů akademiků, lékařů a dalších odborníků, kteří měli možnost se s naší prací blíže seznámit,” dodal Botek. Na výzkumu se kromě katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP podílela i řada dalších odborníků, například z australské univerzity či z řady odborných pracovišť v nemocnicích.
