Rakovinu slinivky v počátečních stádiích často nedoprovázejí žádné příznaky, a tak se běžně stává, že lékaři toto onemocnění zjistí teprve v pokročilejších fázích, kdy už se dá hůře léčit. Když nádor roste, může způsobit nespecifické příznaky, jako jsou poruchy trávení, změny ve vyprazdňování nebo bolesti zad či břicha. Někteří pacienti absolvují několik návštěv u praktického lékaře, než se rakovinu slinivky podaří diagnostikovat. V současnosti se méně než jeden z dvaceti lidí trpících nejběžnější formou rakoviny slinivky dožívá více než pěti let po stanovení diagnózy. Včasnější zachycení choroby by tyto naděje zvýšilo, uvádí BBC.
Tým španělských vědců, který výsledky své studie publikoval v časopisu Gut, pracoval s pacienty z jedné nemocnice v Barceloně a jedné v Madridu. Jen část účastníků výzkumu trpěla rakovinou slinivky, ostatní fungovali jako kontrolní skupina. Odevzdali vzorky slin a stolice a vědci pak zkoumali, zda v nich jsou u pacientů s rakovinou slinivky a u lidí bez tohoto onemocnění nějaké rozdíly. Zatímco u slin se nic neprokázalo, vzorky stolice se u těchto dvou skupin lišily. Střevní bakterie, houby a další mikrobi měli odlišný genetický profil. Tak se jasně podařilo odlišit pacienty s rakovinou slinivky bez ohledu na to, v jakém stádiu onemocnění byli. Charakterické znaky střevního mikrobiomu se tak zřejmě objevují už v rané fázi nemoci. Španělští vědci doporučili, aby se v tomto výzkumu pokračovalo. Jejich kolegové v Německu poznatky už potvrdili na malé skupině pacientů a testy se konají i v Japonsku.
