“Diskuse jsme začali už před měsícem a chtěl bych, aby první výsledky těch debat byly do prázdnin,” řekl Válek. Více studentů by pak mohlo být přijímáno zřejmě od roku 2024. V současné době je pro obor Všeobecná sestra potřeba absolvovat tříletý bakalářský studijní obor na vysoké škole nebo tříleté studium na Vyšší odborné škole, kde získá absolvent titul diplomovaný specialista.
Podobně předchozí vláda navýšila počty studentů všeobecného lékařství. Od školního roku 2018/2019 měly lékařské fakulty navýšit počty studentů o 15 procent, na 11 let na to dostaly přiděleno 6,8 miliardy korun. Počítalo se i s navýšením platů vyučujících. Na začátku akademického roku 2019/2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že díky přidání peněz fakulty nově přijaly meziročně asi o 20 procent studentů víc, tedy zhruba 340 nových mediků navíc. Ročně jich absolvuje kolem 2500, medicínu studuje kolem 20.000 lidí.
Podobně chce Válek postupovat i u vzdělávání sester, podporu chce i pro stomatologii. Současná podoba vzdělávání všeobecných sester na vysokých a vyšších odborných školách má podle něj podporu většiny odborné veřejnosti. Po střední zdravotnické škole bez dalšího studia může absolvent pracovat jako praktická sestra s nižšími kompetencemi.
Ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky chce Válek vytvořit podrobnější analýzu nedostatku sester. Podle něj je třeba zjistit, jestli 2500 neobsazených pracovních míst znamená, že za ně potřebnou práci neodvádějí stávající zaměstnanci, kteří jsou proto přetížení.
Proč zdravotní sestry odcházejí ?
Zaměřit se chce i na odchody sester mimo zdravotnictví. “Jenom zvyšování mezd to nevyřeší, je to otázka pracovních podmínek, je to otázka kompetencí,” uvedl. Odmítl ale, že by sestry měly dostávat nové kompetence na úkor lékařů, třeba předepisování léků. Ve zdravotnictví je podle něj prostor i pro nezdravotnické profese, které by sestrám umožnily věnovat se odborné práci, kterou studovaly, a ne třeba administrativě.
Zejména na zdravotnickém personálu je velká část boje s pandemií covidu-19. Válek připomněl, že přestože nově nakažených ubývá, stále jsou lidé s covidem-19 ve vážném stavu v nemocnicích. Personál se s tím potýká už dva roky. “Přesvědčit je, aby nám (ze zdravotnictví) neodcházeli, nebude jednoduché,” doplnil.
Nový studijní obor Všeobecné ošetřovatelství otevírá v příštím školním roce 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Přestože přihlášky se na vysoké školy podávají jen do konce února, jako nový obor je podle děkana Martina Vokurky přijímá až do konce dubna. Přijatých bude 30 studentů. Praxi, která bude tvořit téměř polovinu z více než 4700 hodin studia, budou absolvovat ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN).
“Budeme se snažit, aby už při studiu se staly studentky součástí našich týmů. Budeme pevně věřit, že převážná část těchto studentek se stane zaměstnankyněmi naší nemocnice,” uvedla náměstkyně pro nelékařské profese VFN Dita Svobodová. Podle ní v nemocnici chybí aktuálně asi 70 sester. Fakulta zvažuje také navazující studium intenzivní péče pro sestry, případně možnost kombinovaného studia.
