Poslední dva roky, kdy se Česká republika potýká s epidemií covidu-19, ukázaly na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru veřejného zdraví. Podle přednosty ústavu hygieny 3. LF UK Pavla Dlouhého v posledních 20 letech v hygienické službě ubývali pracovníci. Podle něj kolem let 2002 až 2004 v hygienické službě pracovalo asi 6500 lidí, v roce 2007 zhruba 4400. Loni v souvislosti k covidem hygienické služby přijaly asi 135 lidí, takže celkový počet pracovníků nyní podle Dlouhého činí zhruba 2200.
“Jedna otázka jsou počty lidí, druhá otázka je kvalifikace. My ty lidi nemáme někde ve skladu, abychom najednou vytáhli 130 kvalifikovaných hygieniků, epidemiologů a podobně. A vůbec ne lékařů,” uvedl Dlouhý. V hygienické službě podle něj pracuje kolem 200 lékařů, jejichž průměrný věk je 60 let. “I tohle všechno dohromady je jeden z důvodů, proč se snažíme vytvořit nový studijní obor, abychom měli kvalifikované odborníky v oblasti epidemiologie, hygieny, ochrany veřejného zdraví a podpory zdravého životního stylu,” doplnil Dlouhý.
Ke studiu oboru, který má předběžný název epidemiologie a management veřejného zdraví, se bude moci přihlásit absolvent jakéhokoli bakalářského studia. První rok bude pro všechny studenty společný, druhý rok si pak budou moci vybrat zaměření na epidemiologii, biostatistiku a zdravý životní styl nebo na kvalitu zdravotní péče a ekonomiku zdravotnictví. Podle Dlouhého obdobná studia v současnosti nabízí Ostravská univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci.
Podle Pavla Hroboně, který vede pracovní skupinu pro přípravu tohoto oboru, by studium mohlo vychovat odborníky, kteří se budou zabývat nejen infekčními nemocemi, ale také prevencí chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či diabetes. Absolventi, kteří budou zdravotnickými pracovníky, by se mohli uplatnit také v řízení procesů u poskytovatelů zdravotní péče a ve zdravotních pojišťovnách.
