Přenosu orgánů z těla jednoho živočišného druhu do těla jiného druhu se obecně říká xenotransplantace. V roce 2019 například tým německých vědců pod vedením Bruna Reicharta z mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána transplantoval ve spolupráci s odborníky z USA, Švýcarska a Švédska prasečí srdce šesti paviánům. Dva ze zvířecích pacientů přežili s cizím orgánem bez větších problémů tři měsíce. Dalším dvěma tlouklo prasečí srdce dokonce půl roku.
– Zprávy o prvních vážných pokusech o xenotransplantaci u člověka se objevily ve vědecké literatuře v roce 1905, kdy byly plátky králičí ledviny transplantovány dítěti s chronickým onemocněním ledvin. Šestnáctiletý chlapec nakonec zemřel na selhání plic. V prvních dvou desetiletích 20. století bylo publikováno několik následných pokusů o použití orgánů jehňat, prasat a primátů.
– Primáti se zpočátku vědcům jevili jako nejvhodnější, což bylo zdůvodněno jejich genetickou blízkostí s druhem člověka. Počátkem 90. let se však prokázalo, zejména díky pokrokům v genetice, že některé druhy člověku vzdálené (například prase) lze geneticky modifikovat ve prospěch člověka jako příjemce. Vědecký zájem o xenotransplantace totiž poklesl, když byl popsán imunologický základ procesu odmítnutí orgánu. Důvodem k obezřetnosti lékařů byla dosud možnost rozšíření zvířecích nemocí v těle člověka, proti kterým nemá lidský organismus obranu. Podle některých vědců tak mohl zřejmě hrozit i vznik zcela nových nemocí.
– Průkopníkem v transplantacích zvířecích orgánů do lidského těla byl americký chirurg James Hardy (1918-2003), který v lednu 1964 transplantoval v americkém Jacksonu osmašedesátiletému Boydu Rushovi šimpanzí srdce. Pacient s ním žil dvě hodiny.
– Známý je také případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila 21 dní s transplantovaným srdcem paviána.
Pokusy v USA
– V roce 2016 se nedostatek lidských orgánů k transplantacím rozhodli vyřešit američtí vědci tím, že lidské a zvířecí buňky spojili v embryonálním stadiu a vzniklá embrya se dále vyvíjela čtyři měsíce v tělech dospělých prasat. Ve Spojených státech i jinde ve světě vzbuzují podobné pokusy pohoršení ze strany části profesních organizací i veřejnosti, které je označují za nepřípustné zásahy do vývoje života.
– Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k tělu ženy, která byla po mozkové smrti, ale byla napojena na ventilátor. Lékaři sledovali, jak ledvina začíná fungovat, a pozorovali ji po dobu 54 hodin. V tomto čase ledvina normálně čistila krev a produkovala moč. K experimentu dali souhlas její příbuzní, žena sama si přála darovat orgány, ty ale k běžnému dárcovskému využití nebyly vhodné.
– Minulý týden američtí lékaři transplantovali srdce z geneticky modifikovaného prasete pacientovi, aby mu zachránili život. Vysoce experimentální operace se odehrála ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin. Chirurgové použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem.
