Ústřední vojenské nemocnice je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je ministerstvo obrany. Je fakultní nemocnicí a podílí se na vzdělávání budoucích lékařů, spolupracuje zejména se všemi pražskými lékařskými fakultami Univerzity Karlovy, vzdělává také studenty Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je výcvikovým, vzdělávacím a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky, komplexně dlouhodobě pečuje o válečné veterány, naopak se nezabývá dětským lékařstvím.
– O české prezidenty pečuje dlouhodobě, opakovaně zde byl hospitalizován Václav Havel, a to i poté, co v roce 2003 opustil Pražský hrad. K přesunu péče o prezidenta do ÚVN vedlo mimo jiné to, že Havel byl předtím hospitalizován v různých pražských nemocnicích. K nelibosti jeho okolí i ochranky se ale bulvárním novinářům tehdy podařilo zvenku oknem Havla vyfotografovat přímo v jeho pokoji. Druhý český prezident Václav Klaus byl sice operován jinde (náhradu kyčelní kloubu mu provedli na Bulovce, šedý zákal operovali na klinice v Zlíně), i o něj ale někdy pečovali v ÚVN, nedávno zde už jako exprezident pobýval kvůli vysokému tlaku a žaludečním komplikacím.
– Současný prezident si ještě před prvním zvolením hlavou státu nechal v ÚVN operovat šedý zákal. V říjnu 2019 Zeman absolvoval ve Střešovicích čtyřdenní rekondiční pobyt, nemocnice poté uvedla, že se prezident se lečí pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zejména nohou. Další vyšetření, zaměřené zejména na stav sluchu, absolvoval v ÚVN prezident v únoru 2020, loni v srpnu pak skončil Zeman v nemocnici kvůli zlomenině pravé paže, poté musel podstoupit operaci. Letos 20. ledna byl Zeman očkován v ÚVN první dávkou vakcíny proti koronaviru, druhou dávku dostal 12. února. Po první dávce zůstal ještě dva dny v nemocnici kvůli preventivní prohlídce.
Vážný stav prezidenta
– Letos v polovině září se Zeman opět ocitl v ÚVN, kde strávil osm dní. Podle Hradu šlo o rekondiční pobyt, během kterého prezident podstoupil několik vyšetření a dostával infuze. V uplynulých týdnech se v médiích objevilo, že má prezident problémy s játry, hovořil o tom i jeho předchůdce Václav Klaus. Hrad ale opakovaně odmítl tvrzení, že je Zeman ve vážném stavu, prezidentská kancelář uvedla, že se v Lánech připravuje na povolební vývoj a na udělování státních vyznamenání 28. října. Znovu hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici byl Zeman v neděli 10. října, leží na jednotce intenzivní péče, jeho diagnóza ale není veřejně známá.
– ÚVN patří mezi nejlépe hodnocené nemocnice v ČR, opakovaně se umisťuje v žebříčcích kvality péče i hodnocení pacientů. V minulosti získala jako první nemocnice ve střední a východní Evropě prestižní mezinárodní akreditaci Joint Commission International (JCI).
– V Ústřední vojenské nemocnici působí deset klinik (chirurgie, neurochirurgie a neuroonkologie, interní obory, ORL, oční, onkologie, infekční nemoci, ortopedie, gynekologie a anesteziologie a resuscitace) a na dvě desítky odborných oddělení. Nemocnice má 721 lůžek, z toho 68 na jednotkách intenzivní péče, o pacienty se stará zhruba 2300 zaměstnanců, z toho 430 lékařů, většina z nich jsou vojáci z povolání, civilistů je zhruba stovka. V roce 2020 ÚVN přes epidemii covidu provedla na milion ambulantních vyšetření a hospitalizovala přes 27.000 lidí, což bylo srovnatelné s lety 2012 nebo 2013. Loni nemocnice vykázala náklady i výnosy na úrovni 3,8 miliardy korun a vykázala zisk zhruba 12 milionů. Největší pražská i česká nemocnice, Fakultní nemocnice Motol, je podle počtu lůžek a personálu i objemu rozpočtu přibližně třikrát větší.
Provozovatel největší očkovacího centra
– Současná epidemie koronaviru ovlivnila také ÚVN, která se mimo jiné stala prvním zařízením, kde se očkovalo proti covidu. Nemocnice také zajišťovala od května do září provoz největšího očkovacího centra v pražské hale O2 Universum, celkem zde bylo podáno více než 680.000 dávek vakcíny (denní maximum bylo 7000 očkovaných).
– Dnešní ÚVN se ve střešovickém areálu otevřela 1. srpna 1938 pod názvem Masarykova vojenská nemocnice, její vybudování od přijetí zákona do přivítání prvních pacientů zabralo 13 let. Místo pro budoucí vojenskou nemocnici vybraly úřady v roce 1927 – šlo o pozemek o rozloze 13,5 hektaru, poměrně blízko centra a navíc v tehdy rozvíjející se části Prahy – na první kopnutí do země se ale nakonec muselo čekat dalších osm let. Po nástupu hospodářské krize se uvažovalo o tom, že by vojákům zůstaly objekty na Karlově náměstí, kde se vojenští pacienti do té doby léčili, a zdejší všeobecná nemocnice by se přestěhovala do Motola, kde se už v té době počítalo s výstavbou nové nemocnice.
Vybudování Masarykovy voj. nemocnice
– Budovy podle projektu architekta Bedřicha Adámka, který bral v úvahu specifické potřeby vojenské nemocnice, jež musela být schopná fungovat třeba také jako kasárna během mobilizace, se začaly stavět 2. března 1936 a o dva a půl roku později do Střešovic přišli první pacienti. V té době už stála hlavní budova s křídly chirurgického a interního oddělení, hospodářská budova a několik dalších objektů. Celkem měla nemocnice v běžném provozu pečovat o 235 ležících pacientů, v mimořádné situaci se mohl počet lůžek zvýšit na 1766 a v případě nouzového stavu až na 2090. Nové zařízení prakticky ihned po jeho otevření prověřila mobilizace, během okupace pak areál sloužil německé armádě.
– Po osvobození střešovický areál, jehož kapacitu Němci rozšířili vybudováním devíti dřevěných baráků na 2000 raněných a nemocných, několik měsíců využívala Rudá armáda, českoslovenští vojenští lékaři se sem vrátili na podzim 1945. Další rozvoj nemocnice odrážel vývoj v armádě a celé společnosti. Zařízení, které v roce 1950 dostalo název Ústřední vojenská nemocnice, se postupně vedle rozvoje odborné činnosti zaměřilo na výzkum a stalo se uznávaným centrem čs. medicíny. Rostoucí věhlas znamenal pro nemocnici také nárůst pacientů, především od roku 1994, kdy se naplno otevřela nevojenské veřejnosti (civilní pacienty zde ale ošetřovali i operovali už dříve). Začátkem roku 2012 pak získala nemocnice přídomek fakultní a s ním i současný název, vzdělávání (zprvu vojenských) lékařů se nicméně věnovala od začátku.
